Renesanční zámek a gotický hrad Horšovský Týn leží na okraji stejnojmenného městečka, blízko historického centra a náměstí. Na zámek navazuje rozsáhlý zámecký přírodně krajinářský park. Horšovský Týn se nachází nedaleko Domažlic (cca 10 km). Nejdříve biskupský hrad... V nedalekém Horšově stával již ve 12. století opevněný biskupský dvorec, který asi v polovině 13. století přestal z fortifikačních důvodů vyhovovat požadavkům své doby. Proto byl na skalnatém ostrohu v blízké kupecké osadě, zvané Týn (později Horšovský), jedním z pražských biskupů vystavěn opevněný raně gotický hrad kastelového typu. Ten je dnes patrný v interiérech, z nichž je nejcennější raně gotická kaple, která patří k nejhodnotnějším a nejpozoruhodnějším prostorům v Česku. ...později monumentální renesanční sídlo Po husitských válkách přešel hrad z církevních rukou do rukou světských. Jako jedni z prvních šlechticů sem přicházejí Ronšperkové, okolo roku 1535 získávají horšovské panství Lobkoviczové. Prvním byl Jan mladší Popel z Lobkovicz, který po požáru v roce 1547 nechal poškozený hrad přestavět na zámek v novém moderním renesančním slohu. Přestavbu hradu v Horšovském Týně prováděl v několika etapách, chtěl vytvořit pohodlný renesanční zámek, který měl mít kolem všech stran někdejšího nádvoří budovy s arkádami a pavlačemi. V této podobě se zámek dochoval až do dnešní doby. Syn Jana Popela Vilém byl odsouzen za účast na stavovském povstání k trestu smrti a ke konfiskaci majetku. Tak panství kupuje v roce 1623 štýrský hrabě Maximilian Trauttmansdorff. Trauttmansdorffové vlastnili zámek více než 300 let až do roku 1945, kdy přešel do vlastnictví československého státu. Pro svou zachovalost a množství významných památek byl Horšovský Týn v roce 1953 vyhlášen městskou památkovou rezervací. Dispozice hradu a zámku Hrad a zámek Horšovský Týn je cenný především tím, že po renesanční přestavbě v 16. století nebyl již později přestavován, až na drobné úpravy na zadním nádvoří při poslední rekonstrukci na konci 19. století architektem prof. Josefem Schulzem. V roce 1996 byl celý areál pro svoji nesmírnou historickou hodnotu prohlášen Národní kulturní památkou. Do tohoto areálu patří nejen hlavní zámecká budova, ale i budova purkrabského paláce a téměř čtyřiceti hektarový přírodně krajinářský park s Glorietem, Loretánskou kaplí a Vdovským domem. Dnes se zámek řadí k nejvíce zpřístupněným památkovým objektům u nás. V hlavní sezóně nabízí návštěvníkům bohatou prohlídku s celkovou dobou prohlídky přes 4 hodiny.   Bohaté expozice Městské muzeum a státní zámek Horšovský Týn nabízí společnou expozici s názvem Purkrabství, která představuje především jízdárnu a historické interiéry purkrabského paláce s bohatým vybavením i dobovou prádelnou. Expozice v komnatách je vyšperkovaná unikátem představujícím zpřístupněné komornické pokoje. Původně renesanční místnosti zázemí hradu byly významně přebudovány během 19. století. Zhruba do této doby je situována i expozice.  Na zámku si prohlédnete zámecké bydlení od 16. století do počátku 20. století se salóny, tanečním sálem, knihovnou. Zajímavostí je také soubor renesančních reprezentačních sálů s nástěnnými malbami ze 16. století s heraldickými náměty, portréty Habsburků, obrazy panství Trauttmansdorffů a obrazy květinových zátiší. Konají se zde také příležitostné výstavy. Trasa MITSUKO představuje stálou výstavu z pozůstalosti hraběnky Mitsuko Coudenhove-Kalergi, rozené Japonky, žijící na přelomu 19. a 20. století v Čechách. Z města je volně přístupný zámecký park. Do správy hradu a zámku Horšovský Týn patří také kostel Všech svatých v nedaleké obci Horšov a kostel sv. Anny na Vršíčku u Horšovského Týna.  Tipy na výlet Zajímavým výletním místem je historické rychtářství - Draženovský špýchar. Navštívit můžete také tvrz Lštění v Blížejově nebo kostel sv. Mikuláše v Čečovicích. Ubytovat se můžete přímo v Horšovském Týně.  

Zaniklý hrad stával na skalisku, které je dnes součástí přírodní rezervace Jezerka. Od zámku Jezeří k němu vede modrá turistická značka, přibližně 2,5 km dlouhá. Historie hradu Žeberk (německy Seeberg, v překladu Jezerní hora) byl založen záhy po polovině 13. století. Za jeho zakladatele je považován Albrecht ze Seeberku (Žeberku), kterého prameny zmiňují v roce 1277. Žeberk byl nejvýše položeným hradem v Krušných horách a to se mu stalo osudným. Kvůli nepohodlnému přístupu byl málo obýván a v podstatě velmi brzy po svém vzniku, v průběhu první poloviny 14. století, byl opuštěn. Jeho majitelé si na úpatí Krušných hor postavili pohodlnější sídlo Nový Žeberk. Starý Žeberk nadále sloužil jen jako hraniční pevnost a roku 1385, kdy byl v majetku pánů z Bergova, se již připomíná jako pustý. Podoba hradu Hrad Starý Žeberk zanikl velmi záhy po svém vzniku, a proto se z něj do dnešních dnů mnoho nedochovalo. To nám ztěžuje i představu o tom, jak vypadal v době svého života. Navíc většina hradních konstrukcí byla dřevěná. Centrální část hradního areálu zaujímá rozeklané skalisko, na němž podle nálezů stával blíže neurčitelný objekt. Je možné, že ke skalisku přiléhaly další objekty. Dodnes se z hradu dochovaly velmi sporé zbytky hradby a znatelný příkop. Hradní areál je volně přístupný, z centrálního skaliska je nádherný výhled na okolní lesy a bohužel i na nedalekou uhelnou pánev. Tipy na výlet Vydat se můžete na rozhlednu Strážiště u Chomutova, navštívit Oblastní muzeum v Chomutově nebo zoopark.  Ubytovat se můžete v Jirkově nebo v Chomutově.

Autorem je slavný barokní sochař Matyáš Bernard Braun, který jej vytvořil roku 1710. Jde o první jeho dílo, kterým se představil v Praze a sousoší se pokládá za umělecky nejhodnotnější dílo Karlova mostu. Vzniklo nákladem opata cisterciáckého kláštera v Plasích Evžena Tyttla. Originál je umístěn v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti. Kopii vytvořil J. Novák a B. Rak v roce 1995. Sousoší představuje světici sv. Luitgardu, která žila na přelomu 12. a 13. století na území dnešní Belgie, byla členkou cisterciáckého řádu. Jeptiškou se stala na základě zjevení Krista, který ji volal, aby ho následovala. Posledních 12 let svého života byla slepá a před smrtí se jí zjevil ve snu Ježíš, který se odpoutal z kříže, aby ji objal a dal jí políbit svůj probodený bok. Právě tuto událost zobrazuje Braunovo sousoší.

Jedlička Rudolf 1869 – 1926 Český lékař a zakladatel ústavu pro tělesně postižené děti. Dnes Jedličkův ústav. Deska s reliéfem. Bronz. Umístěna v roce 1973 v ulici V pevnosti. Dům č 4.