Na severozápadním okraji města Chebu na řece Ohři byla v roce 2006 postavena lávka pro pěší a cyklisty s malou vyhlídkovou věží. Lávku navrhl známý architekt a herec David Vávra. Ten se nechal inspirovat blízkým chebským hradem a navrhl deset metrů vysokou hranolovou věž s vyhlídkovým ochozem, na které je jako padací most zavěšena přes 40 m dlouhá lávka. Konstrukce věže i lávky je z oceli, která je opatřena vínově červeným nátěrem. Pro obložení věže a na podlahu lávky bylo vybráno tmavší brazilské dřevo vyznačující se velkou odolností proti povětrnostním vlivům. Celá konstrukce je opatřena běžným i slavnostním nasvícením.

Obnovovaná zřícenina gotického kostela sv. Petra a Pavla postavená na románských základech se nachází při řece Berounce, asi 2,5 km jižně od obce Chříč. Značená cesta sem nevede, přístup jen po silnici z obce Studená. V písemných pramenech je jako kostel farní zmiňován mezi roky 1344-1350. Pány tohoto kostela jsou roku 1358 zmiňováni Habart z Dolan a Markwart z Řebříku. Za husitských válek byl kostel zpustošen. Ještě větší ránu mu zasadila Švédská vojska. Hřbitov okolo kostela byl zasypán a sám kostel zčásti pobourán. V první polovině 16. století nechal Kryštof Kolovrat sešlý kostelík opravit a roku 1553 do něj pořídil zvon. Za třicetileté války kostel opět schátral. Po nich ho nechal opravit tentokrát Vojtěch Hynek Teyřovský a v roce 1684 do něj daroval druhý zvon. Za majitelů Lažanských se dostálo kostelíku další pozornosti a oprav. Tehdy plnil funkci farního kostela pro několik vsí. Zájem o něj se udržel až do 19. století. V jeho neprospěch se situace definitivně změnila v roce 1878, kdy odsud byly odvezeny zvony do Chříče. V letech 1882-1895 byla vydrancován a zpustošen. Kostelík začal prudce chátrat v předválečném období a po 2. sv. válce. V roce 2001 byly započaty práce na záchraně objektu kostela s cílem zachovat jej pro příští generace. Kromě dvou zvonů visel na zdi v presbytáři, odděleném od lodi hrotitým vítězným obloukem, obraz světců, jimž byl kostel zasvěcen. Obraz kde se Sv. Petr loučí se sv. Pavlem, vznikl v první polovině 18. století a nesl alianční znak Černínů a Lažanských. Boční oltáře představovaly sv. Jáchyma a sv. Isidora. Z doby panství Lažanských pocházely cínové svícny. Kromě kostelních lavic, dřevěného zábradlí před oltářem a střídmé barokní kazatelny, není o žádném dalším vybavení nic známo.

Pravoslavný kostel sv. Gorazda stojí na Gorazdově náměstí východně od centra Olomouce, na břehu řeky Moravy. Kostel byl vystavěn v letech 1937-1939 podle návrhu protojereje Vsevoloda Kolomackého. Vysvěcen byl roku 1939 metropolitou srbské církve sv. Dositejem a biskupem české a moravskoslezské sv. Gorazdem (umučený 1942 nacisty za ukrývání atentátníků). Na konci druhé světové války byl silně poškozen. Roku 1950 se stal kostelem katedrálním. Rozsáhlou rekonstrukcí prošla stavba v polovině 80. letech 20. století. Stavba je inspirována byzantizující architekturou. Je symetrická, členitá s osmibokou věží zakončenou cibulovitou bání s křížem. V suterénu se nachází kaple sv. Gorazda a společenské místnosti. Výzdoba kostela je hodnotná.

Davidová Otilie. Otilie Davidová byla setra spisovatele Franze Kafky. Usmrcena německými okupanty. Pamětní deska Otilie Davidové. Pamětní deska je umístěna na Novém židovském hřbitově na Olšanech, na rodinném hrobě. Hrob je také uctíván jako místo posledního odpočinku spisovatele Franze Kafky.