Římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice se nachází při výjezdu ze Sezemic směrem na Holice. Kostel Nejsvětější Trojice byl pravděpodobně vystavěn již koncem 12. století v pozdně románském stylu, o čemž nasvědčují zbytky cihelného zdiva v západní části kostela. Po roce 1270 byl poměrně malý kostelík rozšířen pro potřeby nově vzniklého kláštera cisterciaček. Další přestavby a úpravy probíhaly ve druhé polovině 14. století a kostelu dodali pozdně gotický ráz. Klášter cisterciaček ovšem zcela zanikl roku 1421 v době husitských válek, přičemž také kostel utrpěl značné škody. Ovšem s opravami kostela se začalo poměrně záhy. Kostel prošel několika opravami i v 16. a 17. století a roku 1726 byl barokně upraven. Dochované plány barokní přestavby jsou signovány "Carl Antoni Reina". Roku 1873 byl kostel renovován a regotizován pod vedením A. Schmoranze. Jde o poměrně rozsáhlou jednolodní stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem a dvěma přilehlými gotickými kaplemi. Presbytář a kaple sv. Antonína na jižní straně lodi pocházejí z doby kolem poloviny 14. století a severní kaple sv. Anny, která byla vystavěna v letech 1380 – 1390, je patrně dílem Parléřovy huti Václava IV.  V interiéru zaujme monumentální architektura hlavního oltáře s bohatou sochařskou výzdobou stejně jako severní a jižní boční oltář, oba pocházejí z doby kolem poloviny 18. století. V blízkosti kostela Nejsvětější Trojice stojí mohutná dřevěná zvonice s cibulovou věží vysoká 15 metrů. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb od 9:30hod.    L.R.

Dnešní dochovaná stavba není přímo samotnou bránou, ale jde o bránu opevněného předbraní vlastní brány, která stávala o něco východněji v Žatecké ulici a byla zbořena. Současná stavba dochovaná stavba byla vybudována kolem roku 1500.

Trojský ostrov je posledním ostrovem na území Prahy. Leží mezi Bubenčí a Trojou a je dlouhý přes tři kilometry. Původně měl menší rozlohu. Rozšířen byl v letech 1899 – 1902 při stavbě trojského zdymadla. S trojským břehem je spojen lávkou pro pěší, s bubenečským mostem. Název Císařský byl používán proto, že ho české stavy věnovaly císaři Rudolfu II. Byl také nazýván Purkrabský. To proto, že byl spravován nejvyšším purkrabským. Název Trojský je používán od konce 19. století. V roce 1927 zde byl vybudován parkurový stadion. Vznikla zde také rozsáhlá zahrádkářská kolonie. V současnosti je využíván pro sportovní a rekreační účely. V severní části je umístěna čistička odpadních vod.

Další z mnoha rozhleden „nové doby“ stojí od roku 2003 na úpatí vrchu Hodětín, u obce Petrovice, okres Příbram. Díky svému unikátnímu a jedinečnému provedení je Kuníček, jak se také vrchu a rozhledně říká, jednou z nejhezčích moderních věží. Postavili ji všichni tři naši mobilní operátoři ve sdružené investici, podle projektu ing. Pavla Konopa a ing. arch. Vladimíra Charváta. Věž nestojí na samém vrcholu, ale kvůli nedohodě s majiteli pozemku pod ním. Jedná se o ocelovou příhradovou konstrukci tvaru čtyřbokého komolého jehlanu s vnitřním tubusem z ocelové roury, vetknutá do železobetonové spodní stavby ve tvaru dvou souosých železobetonových válců obezděných kamennou přizdívkou z lomového kamene. Věž je vysoká 60metrů, první vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 9metrů a druhá ve výšce 36metrů. Stavba, jež nabízí výhledy na Sedlčansko, Táborsko a Příbramsko, přišla na 16 miliónů korun a je přístupná během otvíracích hodin.