Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Alegorie čtyř pražských fakult zdobí podstavec pomníku Karla IV. na Křížovnickém náměstí. Pomník byl zhotoven ve slévárnách D.J.Burgschmidta v Norinberku podle modelu drážďanského sochaře A.Hähnela . Pomník nechala zhotovit pražská univerzita u příležitosti pětistého výročí jejího založení. Pomník byl odhalen v roce 1849.
Zřícenina hradu Libštejn s jeho předsunutými baštami se vypíná na návrší v údolí řeky Berounky, na jejím pravém břehu. Jeho historie je spojena se vsí Liblín, která je ovšem starší. Historie hradu Hrad založil, jako své pohodlné sídlo, magister fabriciae Karla IV. Oldřich Tisa z Hedčan, který se po něm poprvé psal v roce 1361. Jeho funkce byl vrchní stavitel Karla IV. Koncem 14. století přešel do majetku pánů z Kolovrat, jejichž významná větev se pak po Libštejně psala. Na hradě zpravidla nebydleli, ale měli tu své purkrabí. V době husitských bouří majitelé hradu Beneš a Hanuš Kolovratové byli horlivými katolíky a stoupenci Zikmunda Lucemburského. Proto hrad v roce 1430 obléhalo silné husitské vojsko. Když husité viděli, že hrad nezískají útokem, zanechali tu 400 bojovníků, aby jej vyhladověli. Po sedminedělním obléhání se Bedřich i Hanuš Kolovratové rozhodli smluvit s husity smír a uzavřeli s nimi spolek. Úmluvu věrně plnili. Zúčastnili se tažení polních vojsk i slavné bitvy u Domažlic 14. srpna 1431. Od roku 1510 přešel Libštejn do rukou Valdštejnů. Roku 1543 byl hrad rozdělen mezi tři bratry, a byly proto provedeny stavební úpravy. Ale již velmi brzy přestal být rezidenčním objektem a rychle chátral. Hrad je koncem 16. století již pustý a definitivní zánik mu pak přinesly vojenské operace třicetileté války. Dispozice hradu Oldřich Tista, použil při stavbě dvojdílného hradu, nových prvků z královského Karlsfriedu. Vystavěl hrad na nepřístupném místě, které na západní straně spadá příkře do údolí řeky Berounky, na severu a jihu je ukončeno strmými roklemi dvou potoků. Přístupná byla jen východní stran, a proto tu bylo třeba vybudovat opevnění. Předhradí, jež bylo na této východní straně i s hospodářskými budovami, bylo odděleno od hradu příkopem a chráněno rovněž vlastním příkopem. Hrad stál na skalnatém hřebenu a na každém jeho konci byla mohutná čtverhranná věž, z nichž se dnes zachovala jen severní se zbytkem omítky. Níže položené čtverhranné předhradí bylo zastavěno při obvodu. Z těchto staveb, nepochybně převážně hospodářských a provozních, se dochovaly pouze terénní náznaky. Hlavními objekty jádra byly dva rovnoběžné obdélné paláce svírající mezi sebou dlouhé, úzké nádvoří. Spojení mezi jednotlivými prostorami palácového komplexu umožňovaly pavlače. Za věží s kaplí stávaly ještě další obytné budovy, zakončené nepravidelně oblou baštou. V pozdní gotice došlo k významné přestavbě, která především doplnila nový spodní palác do vnějšího ohrazení jádra. Tipy na výlet V nedalekých Radnicích můžete navštívit zámek. Za návštěvu stojí i krásné Hromnické jezýrko nebo jeden z prvních renesančních zámků u nás - zámek Kaceřov. Dále na jih najdete i zříceninu hradu Věžka. Ubytovat se můžete v Rokycanech.
Doporučujeme
Kolovraty
Zmínky o osadě Kolovraty sahají až do roku 1265, do období vlády Přemysla Otakara II. Jejich součástí byla i sousední obec Lipany. Kolovraty byly připojeny k území Prahy v roce 1974. Název obce byl odvozen od jména svého zakladatele hraběte Kolovrata.
Rokycanský židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce nedaleko nemocnice a hvězdárny. Hřbitov byl založen poměrně pozdě v roce 1898, nacházejí se tu tak na ploše 1984 m2 jen novodobé náhrobky o počtu zhruba 68. Jsou siutovány ve východní části ohrazené pletivem, západní zůstala prázdná. Na západním okraji stojí obřadní síň s bytem hrobníka, sloužící dnes obytným účelům. Hřbitov je uzamčen.