Osada v těchto místech je připomínána již v 11. století. Vznikla na cestě z Čech na Moravu, na řece Chrudimce v Železných horách. Poblíž rozhraní se Žďárskými vrchy. Podle pověsti ji založili hrnčíři, odtud také název. Za vlády krále Václava IV. bylo povýšeno na městečko. V době husitských válek bylo po jistou dobu spravováno husitským hejtmanem. V roce 1547 bylo zkonfiskováno a byla zde zřízena královská pomezní celnice. V roce 1834 bylo opět povýšeno na město. Až do konce 19. století bylo hlavní obživou obyvatel Hlinska hrnčířství a tkalcovství. Na přelomu 19. a 20. století zde vzniká průmysl.

Na Kapucínském náměstí stojí kostel sv. Ludmily s bývalým kapucínským klášterem. Celý objekt byl postaven na místě 27 domů zpustošených za třicetileté války. Jako první byl vystavěn klášterní komplex v letech 1647-1648. K jeho severovýchodním rohu byl přistavěn v roce 1656 kostel sv. Ludmily, upravován ještě v roce 1848. Bývalý klášter je čtyřkřídlý patrový komplex seskupený kolem čtvercového rajského dvora. V severním a východním křídle byly objeveny zbytky arkád ambitů. Objekt dnes slouží jako školní internát. Kostel sv. Ludmily je jednolodní stavba s odsazeným a ploše uzavřeným presbytářem. Vnitřek má valenou klenbu s hřebínkovými lunetami, boční kaple je sklenutá křížovou klenbou s hřebínky. Hlavní oltář je od Tobiase Pocka z roku 1660 s oltářním obrazem sv. Ludmily.

Obec Hoštice, někdy je k nim připojen přídomek u Volyně, se nachází v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji. Nad vsí se tyčí vrch Kalný a žije zde téměř 200 obyvatel. Jsou známé především díky natáčení slavné filmové trilogie Slunce, seno... I když od natáčení již uběhlo mnoho let, obec je stále hojně navštěvovaná a každý den si ji prohlíží desítky turistů. Od natáčení sice uběhla již řada let a vesnice změnila svou tvář, ale návštěvníky stále láká srovnat filmové záběry se skutečností.Poprvé jsou Hoštice zmiňovány ve 13. století jako sídlo vladyků z Hoštic. V roce 1315 získaly Hoštice od královny Elišky Přemyslovny privilegia tzv. králováckých obcí. V průběhu středověku spadaly do tzv. Volyňského újezdu, v pozdějších letech byly součástí panství Hluboká a také Kašperku. V 16. století je dostal dědičně do držení Vilém z Rožmberka, ale v roce 1593 byly prodány Arnoštu Vitanovskému z Vlčkovic a rod z Vlčkovic je vlastnil až do konce 17. století. pak už se v jejich držení střídaly jen lokální panské rody.  Dominantou obce je Kostel Narození Panny Marie z roku 1593 jehož zdivo je renesanční.  Vybavení je pseudorenesanční a barokní, které výsledkem úprav, které proběhly v 18.století. Zajímavostí je, že jeho osa nesměřuje k východu jako u jiných kostelů. Na hřbitově u něj je hrob legendy české country Michala Tučného. Další památkou, která si také zahrála v divácky vděčné filmové trilologii je Hoštický zámek. Dnes je nepřístupný. Je jednopatrový s uprostřed raně barokním portálem. Nejspíš byl postaven v 17. století na místě původního renesančního panského obydlí Vitanovských z Vlčkovic. Návštěvníci obce by jistě neměli opomenout židovský hřbitov z 18.století, na který narazí při cestě pěšky severozápadním směrem do obce Strunkovice. Nachází se na něm 30 náhrobků s hebrejskými nápisy, někdy už téměř nečitelnými. Ve vsi se dochovalo několik statků s barokními štíty. Do Hoštic se lze stylově vypravit vlakem. Z proslulé filmové zastávky si cestou do obce vzdálené 1 km, mohou turisté všimnout blízkého „strašidelného“ Karasova mlýna v údolí Volyňky, který se v trilogii také objevil.Každoročně se zde v srpnu koná country festival Stodola Michala Tučného, který tak uctívá památku velmi populárního zpěváka, který v Hošticích prožil konec svého života.

Olověný vrch (802 m), německy Bleiberg stojící na území krušnohorské osady Bublava se pyšní vyhlídkovou věží s turistickou chatou. Nejmladší rozhledna Krušných hor Před druhou světovou válkou tu žilo několik tisíc obyvatel, z nichž mnoho bylo členy místního spolku přátel přírody. Vzrůstající zájem o lyžování je přivedl na myšlenku postavit na olověném vrchu chatu. Projekt vypracoval karlovarský architekt Ernstberger. Stavitel Rolz z Rotavy stavbu v roce 1933 zahájil, ale právě probíhající hospodářská krize celý projekt značně zjednodušila. Dílo, na jehož dokončení se podíleli i členové spolku, bylo dokončeno a veřejnosti otevřeno dne 3. prosince roku 1933. Nová chata s rozhlednou skutečně napomohla tomu, že se Olověný vrch stal oblíbeným místem pro zimní sporty, ovšem turisté, i díky rozhledně, rádi navštěvují jeho vrchol i v létě. Během 2. sv. války složila jako dětský domov pro bezdomovce, do roku 1961 jako vojenská radistická hláska, od roku 1961 byla ve správě RAJ Sokolov jako restaurace. Samotná rozhledna je 16 metrů vysoká a vede na ni celkem 74 schodů. Konstrukce je dřevěná, stejně tak i vnější obložení. Otevřena je denně v době provozu restaurace, tj. 11 – 20 hod.   Výhled je výrazně omezen stromy Popis cesty Autem - Na vrchol se dá dojet autem. Cesta na vrchol vede z obce Bublava. Pokud budeme z obce vyjíždět směrem na Stříbrnou, na konci Bublavy zabočíme vpravo na asfaltovou cestu, která nás povede nejprve po louce a potom lesem až na Olověný vrch.  Vlakem - Nejbližší železniční stanice se nachází v Kraslicích (žel. trať č. 145 Sokolov - Kraslice). Od nádraží půjdeme do středu Kraslic ulicemi a odtud vede modrá TZ až na vrchol Olověného vrchu. Cesta je dlouhá asi 5 km.