Poutní místo Rokole se nachází 6 km východně od Nového Města nad Metují. Poutní místo vzniklo podle legendy o zbloudilém děvčátku ve zdejších lesích, které se v pomoc obrátilo k Panně Marii. Ta se jí zjevila a vyvedla ven. Na místě jejího zjevení pak vytrskl pramen vody, jenž podle jiné legendy zase uzdravil slepého lesníkova synka. Zbožní lidé u zdejšího pramene pověsili mariánský obrázek, později zde byla postavena dřevěná kaple, která byla v roce 1859 nahrazena zděnou. V roce 1860 byl do ní zavěšen obraz Panny Marie s Ježíškem namalovaný hradeckým malířem Josefem Božetěchem Klemensem, známý také jako Panna Marie Rokolská. Na protějším vrchu byla v roce 1874 zřízena křížová cesta zakončená Božím hrobem. Kamenné sloupky byly opatřeny reliéfy z litiny natřené na bílo se zlatými svatozářemi. V roce 1930 nechal na svém zdejším pozemku továrník Přibyl nový pseudogotický kostel, který však pro různé průtahy a druhou světovou válku byl vysvěcen až 19.8.1945. V roce 1988 prošel velkou opravou a roku 1993 k němu byla přistavěna zákristie. Dnes zde na malebném místě najdeme jak kapli u studánky, tak kostel, vedle něj pak stojí dřevěná „loreta“. Ta však nemá s Nazaretským domkem P.Marie nic společného, jde o dřevěný ochoz zepředu otevřený v němž jsou rozvěšeny obrazy Sedmi bolestí Panny Marie. Přes silnici na vršku se pak stále nachází křížová cesta, bohužel již bez Božího hrobu.

Kamenná stavba z roku 1862, postavená knížecím stavitelem Pruvotem, z bílých pískovcových kvádrů. Věž je vysoká 13 metrů, kruhového půdorysu byla postavena v novogotickém stylu jako romantická vyhlídka. Později byla využívána jako honosný posed. Pod jižním vchodem jsou patrné stopy po původním schodišti vedoucím do horní části věže. Dnes je bez žebříku tento výstup nemožný. I tak je však výstup do horní partie věže vzhledem ke špatnému technickému stavu věže velmi riskantní.

Armádní muzeum je umístěno v Praze na Žižkově v historických budovách Památníku osvobození. Expozice muzea je rozčleněna do pěti základních celků. První se věnuje období 1. světové války 1914–1918, účasti Čechů a Slováků v ní a politickým a vojenským akcím, které vedly ke vzniku samostatného československého státu. Druhá část přibližuje historii meziválečné Československé republiky a jejích ozbrojených sil. Třetí výstavní prostor zachycuje období 2. světové války a mapuje účast Čechů a Slováků ve vojenských operacích, v domácím odboji i v dalších akcích, které měly za cíl obnovu samostatnosti Československa. Čtvrtá část expozice je věnována perzekuci příslušníků čs. armády po únorovém státním převratu v roce 1948 a III. protikomunistickému odboji. Poslední část expozice tvoří prostor, v němž probíhají příležitostné výstavy. Vedle zbraní je v muzeu vystavena řada unikátních dobových stejnokrojů, praporů, řádů, vyznamenání a rovněž osobních památek na čs. prezidenty a přední představitele čs. armády. Stálé expozice Sál 1914–1918 Je věnován období 1. světové války a I. čs. vojenskému odboji. Kromě vývoje na domácí politické scéně a účasti českých a slovenských vojáků pod prapory habsburské monarchie je největší část této expozice věnována především úsilí čs. domácího a zahraničního odboje o zřízení vlastního státního útvaru. Vzhledem k charakteru muzea je akcentována především historie zahraničních ozbrojených útvarů, čs. legií. Sál 1918–1939 Soustřeďuje se na muzejní zmapování historického vývoje armády meziválečného Československa. V tomto období ČSR patřila sice k menším, ale politicky, ekonomicky a kulturně nejvyspělejším státům tehdejší Evropy. V roce 1919 se dostala do ozbrojeného konfliktu se sousedním Polskem a především s Maďarskem, usilujícími o revizi státních hranic. Sál je zakončen exponáty z let 1938 a 1939, kdy došlo k narušení státní integrity a posléze k postupnému zániku čs. státnosti.Ke zcela unikátním patří i kolekce nejcennějších exponátů z muzejních sbírek VHÚ Praha, totiž nejvyšších zahraničních řádů udělených hlavám čs. státu, prezidentům T. G. Masarykovi a E. Benešovi, jakož i kompletní sbírka všech stupňů a skupin nejvyššího čs. Řádu Bílého lva. Sál 1939–1945 Je věnován 2. světové válce a II. čs. vojenskému odboji. Návštěvníci se detailně seznámí s účasti Čechů a Slováků ve vojenských operacích na všech frontách tohoto dosud nejkrvavějšího válečného konfliktu, v domácím odboji a v dalších akcích, které měly za cíl obnovení čs. státní samostatnosti. Úvod sálu je věnován odchodům čs. vojákům do zahraničí a jejich zapojení do prvních budovaných vojenských jednotek, závěr pak Českému národnímu povstání a osvobození Československa. Mezi nejcennější vystavované předměty patří i osobní památky na parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka. Horní foyer muzea Čtvrtá část expozice je věnována perzekuci příslušníků čs. armády po únorovém státním převratu v roce 1948 a III. protikomunistickému odboji. Příležitostné výstavy  V posledním výstavním sále se pořádají příležitostné výstavy, z těch nejúspěšnějších jmenujme alespoň „Bitva u Sokolova 1943“, „Invaze 1944“, „Military Radio“, „Atentát, Operace ANTHROPOID 1941–1942“, „Doteky 2. světové války“, „Mobilizace“, „1945 - konec války v Čechách“. Do března 2014 je zde umístěna výstava „Pod křídly Sokola“, mapující 150 let historie tělovýchovné i společenské organizace Sokol. Výstava ukazuje vedle tělocvičné historie Sokola významnou měrou i jeho vojenskou linii: „Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československo,“ tak zní známý výrok prezidenta T. G. Masaryka. Edukativní program pro školy - Operace Historikon - Cílem projektu „OPERACE HISTORIKON“ je nabídnout kvalitní program, který zvýší zájem žáků a studentů o dějiny naší země a zároveň svou náplní obohatí výuku vlastivědy a dějepisu na školách. Projekt se plně realizuje v Armádním muzeu Žižkov. Jedním z hlavních pilířů edukativního programu pro žáky ZŠ a studenty SŠ jsou komentované prohlídky s průvodcem. Ke všem expozicím muzea byl pro žáky různých věkových kategorií vytvořen pracovní list. Další součástí programu jsou přednášky k expozicím Armádního muzea. Veškeré poskytované služby včetně pracovních listů jsou pro školy ZDARMA. Nutná rezervace na tel.: +420 973 204 951 nebo na museum@army.cz. Možnost komentovaných prohlídek předem objednaným skupinám v počtu minimálně 10 osob. Nutná rezervace na tel.: 973 204 951 nebo na museum@army.cz

Autorem sochy je Ferdinand Maxmilián Brokof, zhotovil ji roku 1712 na objednávku hraběte Remedia Františka Thuna. Také toto sousoší se při povodni roku 1890 zřítilo do Vltavy, ale bylo vyloveno a vráceno na své původní místo. Ve velkoleposti provedení jde o jedno z nejvýznamnějších sousoší mostu a představuje velmi dramatickou kompozici. Jsou zde sv. Vincenc, pocházející z bohaté valencijské rodiny Ferrero, který působil v 17.století mezi francouzskou venkovskou chudinou a pařížskými galejníky. Byl vzýván jako ochránce pokrývačů a také koní a jako pomocník ke šťastnému manželství a klidné smrti. Druhou postavou je český patron sv. Prokop, který založil roku 1032 Sázavský klášter. Sv. Vincenc křísí nebožtíka v rakvi a se zdviženou rukou vyhání ďábla z posedlého člověka. Sv. Prokop odstrkuje berlou satana. Originálně je také vyřešen podstavec, který je zaplněný reliéfy a postavami, které se vážou k životu obou světců. Je zde poprsí Saracéna a Žida, obrácených sv. Vincencem ke křesťanství, a plačícího démona, spoutaného sv. Prokopem. Reliéfy zobrazují Poslední soud a Orání sv. Prokopa s čertem. Na jejich činnost upomínají i četné nápisy na sousoší. Jsou zde 8 000 SARACENOS AD FIDEM CATHOLICAM - 8 000 pohanů k víře katolické, 70 DAEMONES DOMUIT - 70 ďáblů zkrotil a 2 500 IUDAEOS AD CHRISTUM - 2 500 židů ke Kristu.