Slapská přehrada se nachází asi 40 km jižním směrem od Prahy na řece Vltavě, v místě kde byly legendární Svatojánské proudy.Příprava stavby začala již za druhé světové války, kdy bylo hlavně vytypováno nejpříhodnější místo pro stavbu přehrady. Také bylo rozhodnuto o stavbě přehrady s vodní elektrárnou přelévanou. Vzniklo tak řešení s elektrárnou umístěnou přímo v tělese hráze pod přelivy, což bylo v celé Evropě v té době téměř unikátní. V letech 1949-1951 byl ve skále na pravém břehu vylámán obtokový tunel. Má podkovovitý tvar s plochou profilu 100 m2 a jeho délka je 360 m. Po dokončení stavby přehrady a před jejím napuštěním byl v roce 1954 uzavřen. Úzávěr tvoří 300 tun těžká železobetonová skříň. Spodní část tunelu až k betonové plombě je dodnes loďkou přístupná. V roce 1952 byly započaty na přehradě přípravné stavební práce. Jednalo se o stavbu lanovek, betonárek, komunikací apod. Postaveny byly tři lanovky, jedna dopravovala z lomu v Teletíně kamenivo, druhá ze Štěchovic štěrk a třetí ze stanice Luka pod Medníkem cement. Dopraven tak byl materiál na výrobu 374.320 m3 betonu, jenž byl použit na těleso hráze. Stavba byla ukončena v roce 1955, včetně uvedení elektrárny do zkušebního provozu.Slapská přehrada je přímá, tížná betonová hráz, založená na pevném skalním podloží. Koruna má délku 260 m a je vysoká 67,5 m nad základy. Korunový přepad je tvořen čtyřmi poli o světlé šířce 15 m. Dalším zařízením jsou dvě spodní výpusti, které slouží k případnému vypuštění nádrže. Jsou tvořeny ocelovým potrubím o průměru 4 m a umístěny uprostřed dvou krajních bloků. V hrázi je 6 revizních chodeb. Přehradní jezero je 44 km dlouhé s rozlohou bezmála 14 km2 a objemem 269,3 mil. m3. Napouštění nádrže probíhalo netypicky. Díky povodni v roce 1954 byla totiž nádrž plná doslova během několika dní. Stavba nebyla tehdy ještě zcela dokončena, tři hradící segmenty nebyly ještě vůbec osazeny a na prvním teprve probíhala montáž. Zde bylo osazeno provizorní hrazení a voda přepadala tak jen pře tři zbylá pole. Protože byl prostor nádrže víceméně volný pomohlo to zadržet 90 mil. m3 vody a vrchol povodně tak byl zpožděn o 12 hodin což se velmi příznivě promítlo na celém zbylém toku Vltavy i dolního toku Labe. Už před zaplavením byly vytypovány některé památkové objekty, které byly přeneseny přes zátopovou čáru nádrže. Jednalo se spíše o drobné stavby, z nichž nejvýznamnější je asi sloup a socha sv. Jana Nepomuckého, stojící dnes ve stráni pod Slapskou přehradou.Elektrárna je umístěna v patě hrázového tělesa a to jak strojovna tak rozvodny. Při převádění vody přes přelivy, teče voda v podstatě přímo po poměrně subtilní střeše obou rozvoden. Jsou zde tři Kaplanovy turbíny o výkonu 3 x 48 MW. Přiváděcí potrubí k turbínám tvoří ocelové tuby o průměru 5 m. V roce 2002 byla přehrada a elektrárna zatížena velmi vysokým průtokem, prakticky od své výstavby takovým poprvé. Panovaly obavy o zatopení elektrárny a jejím odstavení, nakonec však Slapy byly jedním z mála vodních děl, které přečkaly povodeň v plné provozuschopnosti, bez většího poškození.Přehrada měla mít také plavební zařízení s přepravou lodí s výtlakem 300 t. Mělo jít o lodní zvihadlo v železobetonovém věžovém objektu, zaústěném do obtokového tunelu. Nakonec z finančních a časových důvodů k tomu nedošlo a tak je Slapská přehrada pro lodě nepřekonatelnou překážkou. Pouze malá plavidla do 4 tun se převážejí přes vodní dílo na speciálních vlecích tažených traktorem.

Puklický židovský hřbitov se nachází na malém návrší východního okraje obce. Hřbitov byl snad založen již v 15. století a sloužil pro široké okolí až do roku 1932. Přesto je dnes náhrobky (cca 90) jeho plocha (1.493 m2) zaplněna stova z poloviny. Nejstarší čitelný náhrobek by měl pocházet z roku 1699. Hřbitov je ohrazen místy narušenou nevysokou kamennou zdí a je volně přístupný. Z obce se k němu dá dojít úzkým průchodem vlevo od prodejny potravin po cca 20 m stoupající pěšinou vlevo za domy. Případně kousek od potravin ulicí kolem domu čp. 37 pak vpravo a po cca 10 m vlevo stoupající pěšinou za domy.

Přibližně kilometr jihovýchodním směrem od obce Hlinky se nachází malý opuštěný čedičový lom, který odkryl výlev čediče se sloupcovitou odlučností.

Unikátní pilířová vodní nádrž jediná svého druhu v ČR byla vybudována na Flájském potoce zhruba 9 km severozápadním směrem od obce Osek.Výstavba VD probíhala v letech 1951-1963, při výstavbě byla zaplavena obec Fláje. Jejím hlavním účelem je akumulace vody pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou, zajištění minimálního průtoku a ochrana před povodněmi na Flájském potoce. Dalším účelem je využití vody pro energetickou činnost špičkové vodní elektrárny Meziboří a malé vodní elektrárny nacházející se u VD.Hráz vodní nádrže je betonová, tížná, vylehčená, pilířová typu Noetzli. Skládá se z celkem 34 pilířů z toho 19 je dutých. Délka hráze v koruně je 459 m, šířka 6 m a maximální výška hráze nad terénem 49,46 m. Celková zatopená plocha činí 153 ha s celkovým objemem 23,100 m3. V nejhlubším místě dosahuje nádrž hloubky 57 m. K dopravě materiálu na stavbu byla využita i Moldavská horská dráha.Voda Flájské nádrže je převáděna na východní stranu Krušných hor tlakovou štolou. Štola je ražená, vodotěsná o průměru 2,19 m a délce 5.285 m. Ve štole je vedeno ocelové potrubí které slouží pro přivádění vody do Pekelského potoka ke zlepšování jeho průtoku a k přivádění vody do úpravny Šumná.Z komory klapek vodní nádrže vede tlakové potrubí do elektrány Meziboří, kde se nacházejí dvě Francisovy turbíny poskytující výkon 2 x 4 MW. Kromě toho se u VD nachází malá vodní elektrárna s turbínou META o výkonu 16 kW.