Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Rozhledna Velký Lopení, okres Zlín.
Doporučujeme
Třeboň
Lázeňské město Třeboň je významným turistickým, rekreačním a správním centrem Třeboňské pánve. Má necelých 9 000 obyvatel a je hojně navštěvované turisty, které láká zejména historie a příroda. Leží na Zlaté Stoce v okrese Jindřichův Hradec mezi rybníky Svět a Rožmberk, asi 20 km východně od Českých Budějovic. Centrum města je městskou památkovou rezervací. Počátky města sahají do poloviny 12. století, kdy v močálovité oblasti dnešního Třeboňska vznikla na obchodní stezce osada. Český název je poprvé doložen k roku 1262. Tehdy ves patřila do majetku rodu Vítkovců. Ve 13. století je Třeboň již uváděna jako město. Ve 14. století bylo město opevněno a přešlo do majetku Rožmberků. Těm patřila od roku 1366 nepřetržitě až do roku 1611 a toto období bylo dobou největšího rozmachu města. Vrcholu dosáhla Třeboň v 16. a na počátku 17. století , zejména za vlády posledních dvou Rožmberků, bratří Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Prosperita pro město přišla zejména v souvislosti s rozvojem rybníkařství. V jejím okolí byl vytvořen rozsáhlý rybniční a vodohospodářský systém, v těsném sousedství města byl založen rybník Svět a nedaleko i největší rybník v Čechách, Rožmberk. Ve městě působili jako správci oblasti známí rybníkáři Štěpánek Netolický a Jakub Krčín. V17. století započal pokles významu Třeboně, který měl souvislost nejen s vymřením Rožmberků, ale velké rány pro město přinesla i Třicetiletá válka a morová epidemie v roce 1640. Od roku 1660 bylo město v majetku Schwarzenberků, kteří započali s obnovou města. Vesměs barokní úpravy tak daly Třeboni její současnou tvář. Třeboň má ojediněle zachovaný středověký hradební systém. Vstup do města střeží zachované mohutné brány - Hradecká a Novohradská a novější Budějovická. Součástí obranného systému města byl i dnešní renesanční zámek s rozlehlým parkem rozkládající se na jihozápadní straně historického jádra. Přirozeným centrem Třeboně je její náměstí, obklopené měšťanskými domy s renesančními a barokními štíty. Nejvýznamnějším objektem na náměstí je radnice. Uprostřed náměstí se tyčí Mariánský sloup z roku 1781. V severozápadní části města stojí pozůstatky bývalého augustiniánského kláštera ze 14. století s kostelem svatého Jiljí. Na břehu Světa, asi 1,5 km od centra, se nalézá v přírodním parku Schwarzenberská hrobka.Na konci 19. století zde byly založeny sezónní lázně, využívající léčivých vlastností rašeliny. Největší novodobý rozvoj města začal po druhé světové válce. Lázně byly po roce 1950 postupně rozšiřovány a přebudovány na významné sanatorium pro léčbu chorob pohybového ústrojí. Sídlo zde má pivovar Regent, který se rokem založení 1379, řadí mezi nejstarší pivovary na světě. V Třeboni sídlí Státní oblastní archiv s působností pro celý Jihočeský kraj.
Informační centrum v Hradci nad Moravicí bezplatně poskytuje informace o podnicích a firmách,  o službách poskytovaných na území města, o ubytovacích a stravovacích zařízeních, o kulturních akcích na území města, o kulturních památkách a přírodních atraktivitách, o vlakových a automobilových trasách na území ČR ... Otevírací doba: Pondělí:      09:00 - 12:00      13:00 - 16:00Úterý:         09:00 - 12:00     13:00 - 16:00Středa:       09:00 - 12:00     13:00 - 16:00Čtvrtek:      09:00 - 12:00     13:00 - 16:00Pátek:        09:00 - 12:00     13:00 - 14:00Sobota:      ZavřenoNeděle:      Zavřeno
Zříceniny malého zámeckého letohrádku se tyčí na menším skalnatém vršku a je v jihovýchodní části obce. Neznámá historie letohrádku Písemné zprávy o stavbě chybí, stejně tak není známý její stavitel. Není v podstatě nic známo.  Jeho stavebníkem byly patrně Nosticové v první polovině 18. století. Stal se součástí přírodního parku a sloužil k občasným pobytům osecké vrchnosti. V roce 1774 přestává být zámek panským sídlem a letohrádek pozbývá svého smyslu. V průběhu 19. století zpustnul a proměnil se ve zříceninu. Letohrádek dnes Do dnešní doby se dochovaly delší zdi obdélné přízemní stavby se zaoblenými nárožími, prolomené čtveřicí oken. V 70 letech 20. století byly zříceniny znovu omítnuty. Zříceniny letohrádku jsou volně přístupné. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Březina. Další zřícenina hradu se nachází u Lhoty pod Radčem. V Radnicích se nachází městské muzeum. Za návštěvu jistě stojí také Muzeum na demarkační linii v Rokycanech. Ubytovat se můžete například v Rokycanech.