Skalní útvar Kočičí hrad tvoří mohutná pískovcová kra o rozměrech 750 x 300 m. Nachází se na značené odbočce vedoucí z cesty vedoucí od Ostaše do Dědova. Spolu s dalšími skalními útvary tvoří tzv. Dolní labyrint vrchu Ostaš. Od hlavní cesty je to sem cca 2 km, cesta vede docela obtížným terénem, který je za sněhu a náledí nebezpečný. Nejbližším místem pro parkování je parkoviště u osady Ostaš.

Bubenské části Holešovic dominují dvě stavby: kostel sv. Antonína na Strossmayerově náměstí dvěma věžemi a dům Sboru církve československé husitské ve Farského ulici svým kovovým kalichem.Kostel sv. Antonína nepřinesl nic převratného. Někdejší Mockerův asistent František Mikš zde navrhl celkem nápaditý neogotický objekt s dvojicí věží při západním průčelí. Za zmínku snad stojí jen část vnitřního zařízení kostela, navrženého profesorem Kastnerem v secesně gotizujících formách Mimochodem, kostel byl ve 30. letech 20. století trnem v oku avantgardním architektům, kteří dokonce navrhli jeho zbourání. Pokud vám stavba, stojící uprostřed Strossmayerova náměstí, něco připomíná. Nejde o podobnost čistě náhodnou, byla totiž postavena jako poněkud zmenšená napodobenina staroměstského chrámu P.Marie před Týnem. Novogotický síňový chrám s dvojicí průčelních věží je výmluvným dokladem toho, jak dlouho se naše architektura nechávala inspirovat gotikou – kostel byl totiž vybudován v letech 1908-11. Uvnitř je klasická křížová klenba se žebry, nesená dvěma řadami štíhlých pískovcových sloupů. Prvním farářem u sv. Antonína se stal arcibiskupský notář P. Silvestr Hrnčíř, který se zasloužil nejen o dokončení výtvarné výzdoby interiéru chrámu ale také o záchranu unikátního Slovanského betléma malíře Karla Štapfera a řezbáře Václava Cvekla. Této umělecké práci byla v kostele přizpůsobena zvláštní kaple, v níž je betlém o Vánocích vystavován. Nestalo se a v roce 1937 přibyl ke katolickému chrámu novoromantický objekt Husova sboru, zdobený v průčelí byzantským křížem a na vrcholu tím zdaleka viditelným kalichem. Interiér sboru je obložen černým a zeleným mramorem, v popředí za Stolem Páně je bleděmodrá skleněná kupole s naznačenými paprsky slunce, před ní velký krucifix. V suterénu je kolumbárium.

Otevírací doba  květen - září: Po - Ne 9-17 Hříjen - duben: Po - Pá 9-17 h

Židovský hřbitov se nachází na svahu úvozu v severní části Pískové Lhoty. Založen byl zřejmě na přelomu 17. a 18. století, používán byl až do 30. let 20. století. Na ploše 1.631 m2 se do dnešní doby dochovalo cca 130 náhrobků. Hřbitov je z větší části prázný, hodně náhrobků je povalených nebo rozbitých. Hřbitovní dům s kolnou byl využit na rekreační účely. Ohradní zeď je na mnoha místech narušená. Přístup ke hřbitovu je z ohybu cesty vedoucí ke zbytkům zříceniny Starý Stránov, jen asi 50 m od ní. Hřbitov je volně přístupný.