Rozhledna na kopci Zlatý Chlum (875 m) poskytuje nádherné výhledy již více než sto let. To že si její stavitelé pro její stavbu vybrali právě tento vrchol asi nikoho nepřekvapí. Zlatý chlum dominuje oblasti Jesenicka a blízké vyhlášené Priessnitzovy lázně zaručovaly rozhledně velkou oblíbenost. Za její stavbou stál podobně jako u dalších rozhleden Jesenicka té doby Moravskoslezský německý horský spolek. Kamenná, 26 metrů vysoká rozhledna, byla slavnostně otevřena 3. září 1899. O další tři roky později vyrostla vedle ní srubová chata, zvaná Medritzerova. V roce 1932 byla na Zlatý Chlum zřízena pohodlnější cesta a na úpatí kopce také nová sáňkařská dráha. Díky tomu se rozhledna stala velmi oblíbeným cílem turistů hlavně v zimě, protože pro cestu dolů mohli využít saně. Po Druhé světové válce a po zrušení německého turistického spolku, zůstal areál bez provozovatele a zájem o ní upadal. Chata v roce 1955 vyhořela a rozhledna byla ponechána bez správy svému osudu a pustla. Rekonstrukce proběhla až v 70.letech a zasloužilo se o ní město Jeseník. Vedle věže znovu vyrostla malá chatka nabízející občerstvení a  to zda je rozhledna otevřená poznají turisté jak velí tradice podle vyvěšeného praporu. Po zdolání 145 schodů vedoucích na vyhlídkový ochoz se naskytnou nádherné výhledy zahrnující celé Jeseníky. 

Městská část Praha - Kolovraty je součástí správního obvodu Praha 22.

V podstatě skoro již lesní židovský hřbitov se nachází přobližně 600 m jižním směrem od obce na okraji vrchu vlevo od silnice směřející z obce ke hlavní komunikaci Plzeň – Stříbro. Při cestě z obce Pňovany směrem k hlavní silnici je potřeba odbočit vlevo po hrázi menší rybníka, po cestě přejít potok a krátce nato z cesty se dát vpravo do vrchu a trochu hledat. Hřbitov byl údajně založen v 16. století, ale doložen je až ve druhé polovině 17. století. Na poměrně velkém hřbitově (2.142 m2)  se dnes nachází jen pár desítek náhrobků od roku 1726. Většina novodobých náhrobků je povalena. Zeď z lomového kamene dnes již téměř neexistuje, stejně tak byla zbořena brána i márnice. V obci na severovýchodním okraji rybníka se nachází synagoga s docela dobře dochovaným vnějším vzhledem. Postavena byla někdy v polovině 19. století. Po roce 1930 byla adaptována na byt a po druhé světové válce využívána jako skladiště.

Malou obec Lštění, na jejímž východním okraji se nachází v sousedství zámku pozdně gotická věžová tvrz, nalezneme v okrese Domažlice. Nejbližší železniční zastávka je ve 4 km vzdáleném Blížejově. Věžová tvrz byla vybudována pravděpodobně ve druhé polovině 15. století za držby vsi Lštění Bohuchvaly z Hrádku. Není vyloučeno, že na témže místě stávalo starší sídlo. Prvním majitelem tvrze, který ji stabilně obýval, byl Jan Bohuchval z Hrádku (pramen z roku 1513 jej výslovně uvádí jako obyvatele tvrze). Přes Janovu sestru Elišku přešla tvrz do držení Černínů z Chudenic, kteří ji nechali renesančně upravit. V roce 1599 se majitelem tvrze stalo město Domažlice a její sídelní funkce zanikla. Nadále sloužila jako sýpka a její majitelé se často střídali. Současný majitel Zdeněk Procházka tvrz zrekonstruoval a příležitostně ji zpřístupňuje veřejnosti. Vnější opevnění tvrze, ze kterého je dnes dochován jen náznak, tvořil vodní příkop a rybníky. Věžová tvrz je půdorysu 9,5 x 10,5 metru a obsahuje sklep a 4 patra, z nichž pouze v nejvyšším jsou okénka, ostatní patra osvětlují střílny. K věži tvrze přiléhá objekt, který je v základech již ze 16. století. Dnes tento domek slouží jako obydlí majitele. M.K.