Vraní skála se nachází cca 5 km po turistických značkách od obce Zdice.Vraní skálu tvoří okolo 20 metrů vysoký skalní blok, vypreparovaný do pozoruhodných tvarů. Najdou se tu i pseudokrasové jevy. Poskytuje kruhový výhled na Berounské okolí.Vraní skála je dějištěm pověsti o nalezeném pokladu na němž může být i kousek pravdy. Za zlých časů třicetileté války nosili lidé své cennosti skrýt do lesních úkrytů. Někdy se stalo že tito lidé válečné útrapy nepřežili a cennosti pak našel někdo jiný. Takové štěstí měl o masopustu roku 1690 Vojta, čeledín u sedláka ve vsi Černín u Zdic. Ten našel pod Vraní skálou suchý dub a v něm zarostlý klín. Poznal, že by mohlo jít o úkryt, dub porazil a v jeho dutině našel nádobu plnou králodvorského panství. Jenže mládenec se prořekl a zpráva se dostala až ke správci panství. Dovedli ho na výslech, kde se sice přiznal, že našel poklad, ale vymyslel si fintu, že svůj nález skryl do jiného stromu, když se pak vrátil nic již nenašel. Víc z něho již nedostali. Vojta si pak pár let počkal, až se na vše zapomělo a pak si koupil statek v Kublově. 

Ruiny kostela sv. Anny patřící bývalé vsi Pořejov se nacházejí na kopci nad bývalou obcí ve výšce 712 m.n.m. Na místě kostela stávala kaple o níž je zmínka z roku 1658. O dva roky později na popud majitelky Veroniky Kateřiny Alsterlové dochází k rozšíření na barokní kostelík. V roce 1673 je kostel dále rozšířen. V roce 1786 je sice odsvěcen, ale již na počátku 19. století je jeho funkce opět obnovena a slouží věřícím až do konce druhé světové války. S odchodem místního obyvatelstva, ale difinitivně ztrácí svoji funkci a začíná chátrat. Ani po pádu komunistického režimu za kterého měla svého času ve věžičce stanoviště pohraniční stráž,  se neblýská na lepší časy a ruiny stále více chátrají, tak to alespoň dokládají fotografie pořízené s odstupem pouhých několika roků. Kolem kostela se rozkládal hřbitov, do jehož zdi bylo v roce 1933 zasazeno 14 vzácných bronzových plastik křížové cesty, které si získaly uznání i na výstavě ve Vídni. Každá z desek měla rozměry 40 x 40 cm. Dnes už je zde nenajdeme, zůstaly po nich jen dva prázdné kamenné rámy. Cenná část mobiliáře kostela se nachází v Tachovském muzeu. Jde o sochy Krista a 12 apoštolů.

Adršpašské skály tvoří menší část Národní přírodní rezervace Teplicko-adršpašských skal. Nachází se zhruba v trojúhelníku vymezeném obcemi Adršpach, Teplice nad Metují a vrcholem Čáp nad vsí Skály a mezi hřebeny Krkonoš a Orlických hor. Skály jsou tvořeny kvádrovými pískovci, o jejichž modelování se postarala voda, mráz a vítr. Dohromady tvoří unikátní skalní město.Skalní útvary se rozkládají v nadmořské výšce kolem 500 metrů. Jde o rozmanité skalní útvary a pískovcové věže až 100 metrů vysoké. Pro turisty jsou zajímavé nejen skalní útvary, ale například i skalní jezírka. Adršpašské skály jsou propojeny žlutou turistickou stezkou v délce cca 3 km s Teplickými skalami navzájem jsou od sebe oddělené hlubokou Vlčí roklí. S Teplickými skalami tvoří komplex rozkládající se ploše 20 km čtverečných.Skalní město Adršpašských skal je jedním z nejvýznamnějších horolezeckých terénů v České republice. Oblastí vede naučná stezka, která názorně seznamuje s touto překrásnou lokalitou a také se rozsáhlým labyrintem skalních věží a soutěsek proplétá řeka Metuje. Z této oblasti pochází také pramenitá voda z vyváženým obsahem minerálních látek Toma Natura. První známý skalní útvar je Indián v blízkosti hotelu Skalní město, odkud se dostaneme lipovou alejí k vlastnímu prohlídkovému okruhu, který začíná u pokladny č. 1. u hotelu Lesní zátiší, nebo nověji také u pokladny č.2 u informačního střediska naproti železniční zastávce.Nejlepší variantou jak si skalní město projít je okruh kolem nich. U pojmenování jednotlivých skal byl inspirací jejich vzhled. První významnou skálou okruhu je Indián, dále Strážce skal, následuje Orlí hnízdo a za ním jeden z nejhezčích útvarů Džbán jehož ouško má tvar Delfína. Na pravé straně cesty stojí Krakonošova lenoška a vzápětí následuje Babiččina lenoška. Za mostkem přes Metuji stojí na své špičce podivuhodná Cukrová homole.Volnější prostranství je Předměstí a na něm zajímavá Rukavice s Dvojčaty v peřince. Hned za Rukavicí kde skalní masivy ponechávají jen úzký průchod stojí Gotická branka, dříve vchod do vlastního skalního města. Následuje Dlouhá chodba se Sloním náměstím, poté Milenka a Krakonošova ložnice, dále vlevo, vysoko ve svahu Koberce a Hříbek a až za Desaterem jsou volnější prostory kde stojí Zub, za ním Čertův most a vlevo jedna z největších skalních věží Eliška. Dále je tam Madonka a Trpaslíček a také hezký portrét Lvice. Tuto část okruhu uzavírá Malé Náměstí se Stříbrným pramenem a Malým vodopádem.Napravo je odbočka k Velkému vodopádu po schodišti z roku 1820 s vyhlídkou na Svatováclavskou korunu s Beránkem a skalní panoráma s Donským kozákem. Před vstupem do prostor dómu s vodopádem je busta Johana Wolfganga Goetha s pamětní deskou připomínající jeho návštěvu. Nad skalním vodopádem leží romantické Jezírko s možností projížďky na pramicích. Prohlídková trasa pokračuje vpravo kolem Prašné brány ke Skalnímu hradu, kde je nejhezčí vyhlídka na Milence, nejvyšší a nejkrásnější sousoší přírody v celé oblasti. Na jejich úpatí, při cestě do Řeřichové rokle je Skalní kaplička věnovaná památce horolezců, kteří tragicky zahynuli na zdejších skalách. Celou prohlídku je možné ukončit po návratu procházkou okolo Lomu bývalé pískovny dnes přirozeně spodními prameny zatopené. Zde je také možnost projížďky na lodičkách.

Nějakých 3,5 km jižně od Kunžaku se vypíná kuželovitý vrchol – Vysoký kámen (738 m.n.m.) Dříve nazývaný také Markův je nejvyšším vrcholem Novobystřické vrchoviny a také České Kanady. Na zalesněném vrcholu se nachází izolované skalisko a na něm betonový obelisk. Zdejší místo bylo kdysi patrně hraničním mezníkem a také místem pro signalizaci. Ze skaliska je omezený výhled spíše severovýchodním směrem. Přes vrchol vede turisticky značená cesta.