Kaple Nejsvětější Trojice v Sedlci.

Kostel sv. Petra a Pavla ve Svojšíně se svou románskou věží je jednou z nejstarších staveb tohoto druhu v západních Čechách. Stavba je datována do poloviny 12. století. Zajímavá je především samotná věž, jejíž první patro je v podstatě panskou tribunou uzavřenou ve věži. Portál v jižní zdi této věže umožňoval spojení s obytnou budovou feudálního dvorce (tvrze), která stála v blízkosti kostela. Síla zdi v přízemí věže dosahuje 138 cm. Loď kostela bývala oproti té dnešní užší, stavěná v šíři věže a nižší. Společně s věží je pozůstatkem z tehdejší doby původní zdivo severní strany lodi. Zajímavé jsou nálezy kvádrů s malovanými symboly, a to zejména kvádr s kolovým křížem o průměru 28 cm. Dále se zde nachází kvádr opatřený reliéfem, symbolizující Alfu a Omegu, počátek a konec života spolu s motivem Slunce a Měsíce. Reliéf vznikl bezpochyby v době stavby věže kostela. Vlastníci tribunového kostela, páni ze Svojšína se v české historii poprvé připomínají v roce 1175. Kostel byl již ve 14. století farním kostelem. Vedle něj stávala ještě kaple sv. Michala. Románský kostel byl v 17. století barokně přestavěn. Roku 1713 vypukl v kostele požár, který zničil většinu zařízení a mnoho cenných listin. V letech 1740-66 byla postavena vedle kostela nová fara. Hřbitov nacházející se u kostela byl zrušen a zřízen nový za vsí. V polovině 18. století vznikla chodba z oratoře vedoucí do zámku. V roce 1912 byl interiér kostela renovován.

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 0,71 ha rozkládá se na území katastru Zbraslav. Masív prvohorních ordovických vrstev břidlice, drobů a letenských vrstev zde bylo odkryto při budování zářezu pro komunikaci mezi Zbraslaví a Komořany.

Hroznětínský židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce, ve svahu na úpatí zalesněného vrcholu a při potoku Bystřice. Jeden z nejstarších židovských hřbitovů ve střední Evropě byl založen v 15. století a později několikrát rozšiřován do dnešní plochy 4.468 m2. Za druhé světové války a po ní byl devastován. V posledních letech byl však rekonstruován. Velká část náhrobků se nachází v zadní části a v místech kde se terén více svažuje. Přední a vyvýšená část je téměř holá. Nejstarší náhrobky pocházejí z druhé poloviny 17. století. Celkem zde najdeme na tři stovky náhrobků. Hřbitov dnes ohrazuje opravená zeď z lomového kamene a doplněná kovanou bránou. Hřbitov je uzamčen, klíč lze zapůjčit na OÚ. Přístup je z cyklostezky vedoucí z hlavní silnice kolem pily. Asi 50 m od hlavní silnice se přejde železniční trať a pak kousek po lesní cestě mírně do vršku.