V Klementinu je mnoho reprezentativních a krásně vyzdobených místností. Zrcadlová kaple zaujímá mezi nimi význačné místo a je jedním ze skvostů Klementina. Kaple zasvěcená Zvěstování Panny Marie byla postavena roku 1724 F.M. Kaňkou. Její výzdoba, v níž vkusně ladí užití mramoru na stěnách i dlažbě se zlacenou štukovou výzdobou, s barvou omítky i nástropních fresek, patří užitím zrcadel ve stropních pásech ke světovým unikátům. Štukovou výzdobu vytvořil B. Spinetti. Autorem fresky je Jan Hiebl, jednotlivé pásy jsou ilustrací k veršům modlitby Ave Maria. Nástěnné obrazy s tématy o životě Panny Marie jsou dílem Václava Vavřince Reinera. Zrcadlová kaple slouží dnes ke kulturním účelům, pořádají se zde krátkodobé výstavy a koncerty. Díky tomu je Zrcadlová kaple jako jedna z mála prostor Klementina přístupná veřejnosti.

Na tomto místě stály od nepanšti krámky sahající až na samý malostranský začátek mostu. Autorem je Josef Kamil Böhm, který sochu vyhotovil roku 1859 za Klárova ústavu slepců v Praze. Socha vznikla na náklad Pavla Aloise Klára, syna zakladatele ústavu slepců, k 25. výročí jeho založení. Socha představuje postavu svatého Václava, který je pro svou mučednickou smrt od roku 935 symbolem českého vlastenectví a nezávislosti. Je také patronem vinařů a výrobců piva

Královský hrad Písek tvořil součást opevnění města, které stálo na staré obchodní stezce. Stával a dodnes jeho část stojí přibližně uprostřed cesty vedoucí ze slavného kamenného mostu na hlavní písecké náměstí. Dnes zde sídlí Prácheňské muzeum, díky němuž je hrad přístupný v otevíracích hodinách. Historie hradu Hrad založil spolu s městem Přemysl Otakar II. v polovině 13. století. Kromě krátkého období zástavy za Jana Lucemburského, setrval hrad v rukou českých králů až do husitských válek a panovníci se zde často zdržovali. Písečtí měšťané, přívrženci Husova učení, se hradu zmocnili a pak o něm prameny až do roku 1453 mlčí. Ve 2. polovině 15. století se zde vystřídalo několik šlechtických zástavních majitelů, až jej roku 1509 získalo město Písek a z předního křídla vznikla radnice. V roce 1532 hrad vyhořel a v roce 1547 o něj město přišlo, protože se zúčastnilo protihabsburského povstání. V roce 1558 jej získalo, stále ještě poničený požárem a pustnoucí, zase zpět. Obnoven byl pak pouze z části pro hospodářské účely (solnice, skladiště), východní křídlo bylo barokně upraveno a nadále fungovalo jako radnice, jižní trakt byl roku 1632 upraven na pivovar, severní křídlo roku 1751 na kasárny. V roce 1851 bylo zbořeno východní křídlo se vstupní věží a v roce 1860 se zřítila nárožní jihozápadní věž a následovalo stržení jižního křídla, přičemž zanikla i kaple zde jsoucí. Podoba hradu Písecký hrad byl téměř pravidelného čtverhranného půdorysu, což umožňovala parcelace nově zakládaného města. Hrad se stal součástí městského opevnění, navazovaly na něj městské hradby. Od města byl oddělen příkopem a parkánem. Obvod hradu byl ze všech stran zastavěn palácovými křídly, obě nároží nad řekou byla zpevněna čtverhrannými obytnými věžemi a třetí stála nad průjezdem východního křídla (tj. toho obráceného k městu). Součástí jižního křídla byla kaple s polygonálním závěrem. Celé nádvoří obíhal arkádový ochoz. Hrad byl bohatě vyzdoben, aby mohl krále dobře reprezentovat. V prvním patře se nacházelo několik sálů a roubená komora. Z hradu, který se typologicky řadí mezi středoevropské kastely, se dodnes dochoval pouze střed západního křídla a ve zdivu dnešních budov, svírajících nádvoří, se nacházejí relikty severního a jižního křídla. Po městě a jeho okolí se můžete rozhlédnout z nedaleké rozhledny Jarník. Z Písku můžete dál vyrazit na výlet na zámek Vráž, tvrz Kestřany, prohlédnout si kalvárii u Otavy nebo navštívit obec Putim, památkově chráněnou jako doklad pozdního selského baroka. Bohatý výběr z ubytování najdete přímo v Písku. M.K.

Farní kostel sv. Petra a Pavla ve Svojanově stojí v obci pod hradem. Je pozdně barokní z roku 1786, vystavěný snad na místě nějaké starší kaple. Vybavení kostela je povětšinou z 19. století, jen několik málo věcí je starších, jako monstrance, nebo gotická křtitelnice a jiné.