Malé náměstí leží v místě, kudy vedla cesta k brodu, který byl v místě dnešního Mánesova mostu. Byly zde objeveny pozůstatky starého osídlení. Náměstí má trojúhelníkovitý tvar a je obklopeno řadou historických domů. Ve 14. století ze tomuto místo říkalo Věnečnícký nebo též Vlásenkářský trh. Podle zboží, s kterým se zde obchodovalo. Ve druhé polovině 15. století zde zhotovovaly koňské postroje a tak se zde říkalo V uzdářích nebo též Pod uzdáři. V 17. století se název změnil na Malý ryneček. Současný název náměstí nese od poloviny 19. století. Název Malé ho odlišuje od sousedního „velkého“ Staroměstského náměstí.

Malebné a přímo krásné údolí Doubravy se nachází kousek východně od města Chotěboř. Říčka Doubrava se kousek za obcí Bílek zařezává do údolí hlubokého až 80 m a dlouhého okolo 4 km, tvořeného rozpukanými rulami a vytvářející zákruty a soutěsky. Koryto je místo až hojně pokryto balvany, vytváří místy peřeje a menší či větší vodopády. Prudké svahy jsou pokryty vesměs jehličnany. Zhruba uprostřed údolí se nachází asi 100 m úsek, kde říčka protéká jen pár metrů širokou soutěskou (toto místo je nazváno jako Koryto), zakončené je dvěma vodopády 1,5 a 2,5 m. Kromě toho zde můžeme najít místo kde se nacházel středověký hrádek (Sokolohrady), dnes místo se skalnatou vyhlídkou do údolí a také skalní věž Čertův stolek. Celým údolím prochází turisticky značená cesta.

Zrekonstruovaný židovský hřbitov se nachází na severním okraji lesa zhruba kilometr jižně od obce Dub. Založen byl na počátku 18. století a používán někdy do druhé světové války. Dnes se na jeho ploše nachází zhruba 100 náhrobků z doby od poloviny 18. století do roku 1940. Z velké části je ohrazen zrekonstruovanou zdí z lomového kamene. Jinak je volně přístupný. Dorazit se k němu dá dvěma způsoby. Buď se vydat z obce po turisticky značené cestě směrem na Budkov. Cesta za obcí odbočí na polní cestu a pak na západním úpatí vrchu sejít vpravo z cesty přes menší louku do lesa a trochu pátrat. Nebo lze vyjít z jižní části obce kolem zemědělského družstva a dál po  cestě směřovat směrem k lesu na jeho okraji se pak vnořit po téměř neznatelné cestě vlevo směrem ke hřbitovu. Nejsnadnější a nejlepší je spíše první varianta.

Vodní mlýn patří k největších zachovalým objektům svého druhu. V písemných pramenech z roku 1512 se objevuje mlynář slupského mlýna Jan. Stavebníkem mlýna byla patrně církevní vrchnost. V 17. století dochází k radikální přestavbě mlýna. Tehdy měl 9 moučných složení a jedno přenosné. Toto zařízení poháněla nejméně 4, snad 5 vodních kol. Ještě počátkem 20. století bylo mlecí zařízení poháněno 4 vodními koly a bylo postupně modernizováno bez stavebních úprav interiéru mlýnice. Vodní kola byla ve 20. letech nahrazena Kaplanovou turbinou, pro niž byl upraven splav a postaven přízemní objekt na levobřeží náhonu. Tím byl stavební vývoj mlýna ukončen. Roku 1957 byl jeho provoz definitivně ukončen a objekt byl využíván ke skladovacím účelům. V roce 1983 byl mlýn zpřístupněn veřejnosti. Mlýnská budova nese stopy složitého stavebního vývoje, jehož počátky je možno sledovat již od středověku. Dokladem je masivní zeď návodní stěny mlýna z nespárovaného lomového kamene, nestejná tloušťka obvodového zdiva obytné části a užití kamenných nárožních bloků. V období renesance došlo k zásadní přestavbě objektu v souvislosti se zvýšením produkce.Zmíněnému období patří řešení hlavního průčelí s arkádových schodištěm osazeným toskánskými sloupky, detaily střešních vikýřů, boční lichoběžníkové štíty a kamenná ostění půlkruhových okének pro hřídele vodních kol. Klasicistní období přineslo zhodnocení objektu, byla plackovými klenbami zaklenuta obytná část přízemí, přestavěno schodiště a rozděleny obytné místnosti patra. Půdorys budovy o rozměrech 47 x 12 m zabýrá ze dvou třetin mlýnice, zbytek tvoří obytná část. Původní strojní zařízení se až na výjimky nedochovalo. Po rozhodnutí využít objekt k expozici historie mlynářství  bylo nutno doplnit technologické zařízení. K tomu byly využity přenesené technologické celky z jiných mlýnů. Zařízení tak pochází ze Zábrdí u Prachatic, Drozdovic, Dalešic a dalším zařízení různých firem. Část složení je poháněno čtyřmi nově instalovanými vodními koly s dřevěnými převody. K pohonu válcového mlýna slouží elektromotor pohánějící transmisi.