V malém údolí východně od obce Rudice se nachází přírodní památka Rudické propadání. Jde po Amatérské jeskyni o druhý největší jeskynní systém v Moravském krasu. Tento systém vytváří Jedovnický nebo také Podomský potok. Ten na konci slepého údolí mizí v otvoru u skály, aby se vynořil až v Josefovském údolí při Býčí skále. Prostory toho systému byly lákadlem již v minulosti. V roce 1863 sestoupil J. Wankel do prvního nejbližšího dómu. Další úspěšnější průzkum proběhl v roce 1921, tehdy bylo propátráno prvních 600 m. Systematický průzkum začal po druhé světové válce až se v roce 1974 dorazilo k tzv. Srbskému sifonu což je ukončení systému Rudického propadání. Za tímto sifonem se nacházejí již prostory Byčí skály. Proplavání tohoto sifonu se podařilo až 16.2.1985 a to z druhé strany od Býčí skály, tím se definitivně potvrdilo propojení Rudického propadání s Býčí skálou. Vstup do prostor systému je zhruba 20 m nad otvorem propadání potoka. Následuje sestup chodbou až do hloubky (někde udávané 85 m, jinde 115 m) tzv. Hugova dómu (to je prostora kam sestoupil J. Wankel). Následuje různě vysoká, ale spíše nízka chodba, kterou protéká již zmíněný potok a ukončená po cca 6 km již také zmíněným Srbským sifonem. V průběhu této chodby se nachází několik sifonů, jezírek, vzhůru stoupajících komínů a také různě velkých dómů: Rudický, Balvanitý a hlavně Obří. Obří dóm je patrně největší známou dutinou v ČR, má délku 70 m, šířku 30 m a na výšku přes 60 m. Jeskynní systém Rudického propadání není veřejnosti přístupný.

Bizarní vrcholové skalisko nazývané komínky se nachází zhruba 5,5 km východně od Roštína. Zdejší místo bylo kdysi hranicí panství a poté politických okresů, z tohoto důvodu se zde v okolí nacházejí zachované hraničníky. Centrální skalisko tvořící pískovcový a slepencový útvar vysoký 8 metrů, široký 5 metrů a dlouhý až 20 m, kdysi také poskytoval výhled. V dávných dobách byly Komínky také tzv. ohňovou horou, v době hrozícího nebezpečí zde musel robotní lid držet stráž a posílat do vnitrozemí ohňová znamení v případě blížícího se nebezpečí. V roce 1996 se zde byly nalezeny pozůstatky pravěké přítomnosti člověka. Našly se zlomky nádob datovány do haštalského období lužických popelnicových polí. Na konci 19. století objevili zdejší místo turisté a zejména pak příslušníci rodu Thunů, jež byli majiteli kvasického panství. Komínky dokonce navštívil několikrát arcivévoda František Ferdinand d´Este, příbuzný Thuna. Roku 1903 zde dala správa kvasického panství zřídit na skalisku přírodní vyhlídku s tesaným schodištěm a opatřenou zábradlím. Instalace tohoto zábradlí se postarala o pozdější menší rozruch. Při zalévání děr se totiž používala rozpuštěná síra. To zapříčinilo, že se po okolí rozšířila zpráva že zdejší vrcholek je sopkou. Mnoho lidí tomu tehdy uvěřilo, dokonce se tato zpráva dostala až do amerických krajanských novin. Kolem vrcholku vede značená turistická cesta na samotnou plošinu pak značená odbočka.

Památník připomíná odsun českých občanů židovské národnosti, kteří byli v roce 1941 transportováni do Lodži. Téměř všichni zahynuli v německých vyhlazovacích táborech.

Strážnice (494 m) je vrch nedaleko obce Liptaň v okrese Bruntál. Původně zde měl stát telekomunikační stožár, který chtěla vystavět firma Eurotel. Stavba jí byla sice dovolena, ale společnost se musela zavázat, že součástí věže, bude i vyhlídková plošina. Řešení, které bylo zvoleno, bylo netradiční. Pod patronací Eurotelu vznikly totiž stavby dvě. Vedle klasického kovového telekomunikačního stožáru vyrostla i dřevěná věžička, která se tak zařadila do početné rodiny jesenických rozhleden. Devět metrů vysoká rozhledna byla otevřena v březnu 2003. Po zdolání 37 schodů nabízí turistům výhled, který je díky okolnímu vzrostlému porostu možný pouze severním směrem na osoblažskou rovinu a přilehlou část Polska.