Vrch Borůvková hora (899 m.n.m.) na kterém rozhledna stojí se nachází asi 7 km západně od Javorníku. Roku 1742 zde byla vytyčena polsko-česká hranice. Více jak 200 let nepředstavovala bariéru pro pohyb lidí a výstavbu turistických objektů. Po roce 1945 se však hodně změnilo a na 50 let zdejší vrch poznamenalo. Za tuto dobu zde zchátraly všechny doposavad postavené objekty. V roce 1870 zde byla vystavěna první horská chata. Byla však dřevěné konstrukce a brzo zchátrala. Po 10 letech na jejím místě vznikla 17 m vysoká rozhledna. I ona dlouho nevydržela. Dne 30.8.1908 byla slavnostně otevřena již třetí dřevěná trojpodlažní věž o výšce 21 m s vyhlídkovou terasou v úrovni 15 m. Vedle ní byla v roce 1911 vybudována skromná horská bouda nabízející občerstvení. Roku 1922 se věž zřítila. V roce 1930 byla otevřena další chata za iniciativy sekce Moravskoslezského sudetského horské spolku z Javorníku. Sloužila až do roku 1945, v 50. letech byla zničena. Stejně tak dopadla i turistická bouda vystavěná roku 1935 pod vrcholem Biala Studnia. Dnešní věž dřevěné konstrukce o výšce 25,4 m a vyhlídkovou plošinou na úrovni 24 m na kterou vede 155 schodů, vystavělo město Javorník v roce 2006. Rozhledna poskytuje kruhový výhled a tak za dobrého počasí je výhled na Otmuchovské a Nyské jezero v Polsku, Kralický Sněžník, Šerák, Praděd, Smrk a vůbec velkou část Jeseníků. Rozhledna je otevřena celoročně, vedle ní se nachází zděný přístřešek pro turisty a v blízkosti ještě kiosek s občerstvením, který je otevřen od dubna do října o víkendech, v hlavní sezoně pak každý den.

Kostel sv. Václava se nachází na kopci ve východní části obce Mikulovice a tvoří tak její výraznou dominantu. Původní kostel sv. Václava zde stál již před rokem 1384, kdy máme první doklad o zdejší obci. Na konci třicetileté války byl však tento kostel vypálen švédskými vojsky. Stavba značně utrpěla a musela být několikrát rekonstruována. Ovšem její stav byl v 18. století natolik nevyhovující, že bylo rozhodnuto o vystavění nového kostela na místě starší stavby. Základní kámen byl položen 25.8.1768 a stavba byla dokončena v roce 1769. V presbytáři se nachází cenná fresková výmalba od Josefa a Václava Kramolínů z roku 1790. Nejstarší památkou interiéru je cínová křtitelnice z roku 1487, která byla součástí výbavy původního kostelíka.  Ke kostelu patřila též dřevěná fara a dům zvaný „Poušť“či „Prosík“, kde bývala před rokem 1760 první mikulovická jednotřídka. V kostelní věži se nachází pět zvonů, z nichž nejstarší jsou zvon „Poledník“ z roku 1519 a „Velký zvon“ pocházející z roku 1558. Kolem kostela se rozprostírá „starý“ hřbitov, v jehož rozích jsou postaveny menší zvoničky.  Na zdejším hřbitově je v rodinné hrobce pochována rodina vnuka Boženy Němcové, Karla Němce. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb v neděli od 10:30hod.

Albrechtice nad Vltavou je obec ležící v okrese Písek v Jihočeském kraji. Je situovaná do kotliny mezi Písecké hory a řeku Vltavu. Má necelých tisíc obyvatel. V obci leží jedna z nejvýznamnějších jihočeských románských památek, kterou je albrechtický hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla. Původní vesnice, která je v pramenech poprvé zmíněna roku 1352, přerostla v průběhu staletí v městečko. V té době patřila pod bechyňský děkanát, jehož soupis majetku je právě tím prvním písemným pramenem. Obec, ale pravděpodobně vznikla mnohem dříve, zřejmě společně se vznikem kostela, který byl postaven ve druhé polovině 12.století. Majitelé městečka se často střídali. Na konci 16.století byli držiteli rytíři Oudražští z Kestřan. Albrechtice byly městečkem do roku 1635, ale během třicetileté války byly zničeny, zpustly a staly se vesnicí. To již byl jejich majitelem císařský generál hrabě don Baltazar de Marradas a byly přiřazeny pod správu Hluboké. Dalšími majiteli byli mezi jinými například Vrtbové, ale Albrechtice již nepřekročily svým významem svou lokalitu.Jak už bylo naspáno dominantou obce je románský kostel sv. Petra a Pavla ze 12.století, který je zřejmě dílem milevské stavební hutě. Kostel je v obci situován na mírném kopečku. Jeho původní románský sloh, kostel byl totiž přestavěn, prozrazuje hlavně hranolová věž s charakteristickými podvojnými okénky v nejvyšším patře. Jeho současná podoba je tedy výsledkem barokních úprav, jež byly provedeny v 18. století. Z původní výzdoby kostela se zachovaly monumetální románské malby na stěnách, které jsou nejstarší v jižních Čechách. Kolem kostela se rozprostírá vesnický hřbitov obehnaný zdí. Mimořádnou zvláštností je 108 kapliček u této hřbitovní zdi s malbami lidových malířů, doprovázenými básničkami lidového umělce. Malby i texty vznikly v první polovině 19. století a vyprávějí o významných událostech v životě pochovaného.

Zdymadlo Štvanice slouží ke splavnění Vltavy v tomto úseku jejího toku. Současnou podobu nabylo v letech 1907 – 1912 a rekonstrukcemi ve čtyřicátých a osmdesátých letech 20. století. Tvoří ho plavební komory Štvanice, Helmovský jez a pohyblivý jez nad komorami a plavební kanály.