Založení kláštera je datováno zhruba okolo roku 1238. Ve 13. a 14. století několikrát hostil provinční kapituly. Rozkvět kláštera byl narušen nástupem reformace. Jeho prostory sloužily k jednání sněmů a zemských soudů. V poslední čtvrtině 16. století se stal i trvalým sídlem zemského soudu. Na klášteru se rovněž podepsala třicetiletá válka a roku 1689 vyhořel. Při tomto požáru se zřítila gotická klenba v presbytáři kostela. Následovala barokizace celého kompexu. V letech 1735-58 vznikla dvě nová křídla na místě zbořených domů a klášter tak nabyl dnešního rozsahu. Dne 20.6.1790 postihl klášter další požár, při němž byla zničena krypta s vévodskými náhrobníky, která byla následně zasypána. V letech 1809-46 byl v části kláštera zřízen vojenský špitál, následně zemský soud (1850-83) a poté zemské finanční ředitelství. V květnu 1945 byl v důsledku vojenských operací klášter výrazně poškozen. Opravy proběhly v letech 1945-47. Roku 1950 byly řeholníci z kláštera internováni a objekt zabrán pro zemědělsko-lesnický archiv. Na počátku 90. let 20. století řád objekt zrestituoval. Do dnešní doby se z doby založení dochoval gotický kapitulní sál a zimní refektář s freskovou výzdobou z 18. století. Veřejnosti je přístupný sněmovní sál, gotická síň a v již zmíněném zimním refektáři pobočka knihovny, tzv. Bezručova čítárna. Severní bok klášterního komplexu zaujímá kostel sv. Ducha. Jednolodní kostel s úzkou a vysokou lodí je v jádře raně gotický. V letech 1690-1767 byl postupně barokizován. V roce 1714 navíc rozšířen do stran přístavbami barokních výklenkových kaplí. Mezi nimi vyniká centrální kaple sv. Antonína Paduánského.

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1982. Má rozlohu 6,05 ha, rozkládá se na katastru Dejvice a tvoří jí tři menší lokality. Šatovka, Duchoňská a Žežulka. Masív je tvořen převážně starohorními břidlicemi a buližníky. Z rostlinstva se zde vyskytuje například kozlík lékařský, mařinka barvířská, devaterník penízkový, či bělozářka liliová.

Zříceniny hradu najdeme na protáhlém, vysoko položeném ostrohu nad stejnojmenným městem. Historie hradu Hrad vystavěný na jedné z vysokých hor Slavkovského lesa k ochraně hranic se připomíná již počátkem 13. století. Koncem 13. století na něm sídlil rod vladyků z Hertenberka, který stranil Ludvíku Bavorskému proti českým Lucemburkům. Roku 1347 byl Kynžvart dobyt královským vojskem, mimo jiné i proto, že z hradu byly podnikány loupeživé výpravy na chebskou obchodní cestu. Zpustošený hrad obnovil koncem 14. století se svolením českého krále Hynčík Pluh z Rabštejna. Šlo o rozsáhlou stavbu, do které bylo včleněno i předhradí, a samo hradní jádro, kterému dominovala v severozápadním nároží vysoká půlválcová věž, bylo důmyslně opevněno dvojitou hradbou. Téměř celé 15. století sídlili na hradě páni z Plavna. Také po celé následující století byl hrad udržován a plnil funkci pohraniční strážní pevnosti, otevřené českému králi. K jeho zkáze došlo ke konci třicetileté války, kdy byl střídavě dobýván švédským a císařským vojskem. V říjnu roku 1647 se jej zmocnili. Kynžvartské panství získal rod Metternichů. Ti na úpatí Slavkovského lesa vystavěli koncem 17. století barokní zámek, přestavěný do dnešní podoby v klasicistním slohu v 1. pol. 19. století pro kancléře K. V. Metternicha. Podoba hradu O původním hradu se moc neví, podstatná část dnes patrných konstrukcí je zřejmě pozůstatkem znovuvýstavby v posledním desetiletí 14. století. Před oválným jádrem hradu se rozkládalo podlouhlé předhradí. Na vnitřní nádvoří se vstupovalo průjezdem čtverhranné věže postavené v nároží jádra. Zadná část jádra pak zaujal dvoutraktový palác a k severozápadnimu nároží se připojuje velmi zvláštní věž. S vnitřním hradem souvisí jen rohem. Její interiér je podélně lichoběžný. Dnes se z hradu nejlépe dochovala již zmíněná zvláštní věž a zbytky hradeb předhradí. Hradní zřícenina Kynžvart je volně přístupná. Tipy na výlet Nedaleko od města najdete přírodní památku Kynžvartský kámen. Za návštěvu stojí taky nedaleké Mariánské Lázně. V Dolním Žandově najdete židovský hřbitov Boršengrýn. Nezapomeňte navštívit melebný skanzen Doubrava. V obci Vysoká najdete zříceninu kostela Narození sv. Jana Křtitele. Zajímavým místem, které stojí za návštěvu, je také oblast rašelinišť na Kladské. Ubytovat se můžete v Lázních Kynžvart nebo v Mariánských Lázních.

Černé jezero je největším (18,4 ha) a nejhlubším jezerem Šumavy, nachází se 6 km severozápadně od Železné Rudy. Vzniklo ve čtvrtohorách po ústupu doby ledové, nachází se ve výšce 1008 m.n.m. a jeho obvod měří 1809 m a objem okolo 2.878.000 m3 vody. Západní stranu kraje vysoká strmá Jezerní stěna. Největší hloubka jezera činí 39,8 m. Z jezera je odebírána voda dva kilometry dlouhým potrubím do přečerpávací elektrárny v Hamrech. Jezero je přístupné po turisticky značené cestě.