Arcibiskupský zámek Kroměříž leží ve stejnojmenném okresním městě přímo na Velkém náměstí, ve Zlínském kraji. Sídlo olomouckých biskupů Na místě dnešního barokního zámku stálo již v době Velkomoravské říše hradisko. Kolem roku 1110 se trhová obec Kroměříž stala majetkem olomouckých biskupů, nejbohatších feudálů na Moravě. V druhé polovině 13. století biskup Bruno ze Schaumburka povýšil obec na město a nechal zde vystavět gotický hrad. V letech 1423 a 1432 byla Kroměříž jako majetek biskupa Jana XII. Železného dobyta husitskými oddíly a následně zastavěna šlechtě. Obnovení a následná přestavba hradu na vícekřídlý zámek jsou spjaty s osobou Stanislava Thurza, který zpátky vyplatil město roku 1500. Počátkem 16. století byl zámek renesančně přestavěn a stal se rezidenčním sídlem olomouckých biskupů. V roce 1643 bylo město i hrad zničené Švédy a teprve za biskupa Karla Liechtenštejna-Kastelkorna byl zámek znovu vybudován. Jeho stavba trvala 12 let a byla provedena podle projektů významných architektů Filiberta Luchesa a Giovanniho P. Tencally. Roku 1752 zámek vyhořel a musel být renovován biskupem Leopoldem Eghem. Z této doby pocházejí zejména nádherné freskové výzdoby sálů a štuková výzdoba kaple. V letech 1848 - 1849 se stal kroměřížský zámek středem pozornosti celé monarchie, byl sem přeložen 1. ústavodárný rakouský říšský sněm (původně sídlil ve Vídni) a to na návrh F. Palackého. Do roku 1949 byl zámek majetkem olomouckého arcibiskupství, o rok později byl přidělen okresnímu národnímu výboru Kroměříž. Dnes je majitelem zámku ČR, Arcibiskupství olomoucké. Cenné interiéry a zámecké zahrady Zámek je mohutná dvoupatrová budova se čtyřúhelníkovým půdorysem, rozšířeným na nárožích o bastionové rizality. Zámku dominuje 84 m vysoká věž zakončená oktogonem a barokní bání. Uprostřed dispozice je čtvercový dvůr. Na stavbu navazuje krásná Podzámecká zahrada s četnými romantickými stavbami a malou ZOO, kterou však ještě překonává o něco vzdálenější Květná zahrada s mimořádně hodnotnou zahradní architekturou. Reprezentační i obytné prostory kroměřížského zámku patří k nejhodnotnějším zámeckým interiérům střední Evropy. Lovecký, Poradní a Trůnní sál, Růžový a Carský pokoj patří mezi nejnádhernější interiéry zámecké architektury. Umělecky mimořádně hodnotnou výzdobou a vybavením ještě vynikají Manský sál s nástropní freskou F. A. Maulbertsche, zámecká knihovna s nástropní malbou od brněnského malíře Josefa Sterna, který je také autorem fresky v zámecké kapli a Sněmovní sál se třemi nástropními olejomalbami od F. Adolfa z Freenthalu. Všechny uvedené malby vznikly mezi lety 1759-1772. V samotném Sněmovním sále, s 22 křišťálovými lustry, zabírá jejich plocha 400 metrů čtverečních. V druhém patře zámku je umístěna zámecká obrazárna, po pražské galerii druhá nejvýznamnější v České republice. V deseti sálech je možno shlédnout obrazy, z nichž některé dosahují světového významu. Jsou zde zastoupeni např. Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Jacopo Bassano, Paolo Veronese, Tizian (obraz Apollón a Marsyas), Jan Bruegel starší, Anthonis van Dyck a Johann H. Schönfeld. Na seznamu UNESCO V roce 1995 byl celý komplex zařazen mezi národní kulturní památky a v roce 1998 byl zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Prohlídka kroměřížského zámku zahrnuje čtyři trasy zámecké expozice, Mincovnu a Podzámeckou a Květnou zahradu. První trasa představuje historické dobové sály, ve druhé si milovníci umění mohou prohlídnout vzácnou obrazárnu, třetí trasa zahrnuje Salu terrenu, kterou vyzdobili B. Fontana (štuky) a P. A. Pagani (malby), a nádherný výhled se návštěvníkům naskytne až v poslední prohlídkové trase, kterou zastupuje vyhlídková zámecká věž. Tipy na výlet V Kroměříži dále najdete kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž nebo Maxmiliánův vodovod. Nedaleko města najdete také renesanční zámek Chropyně, novorenesanční zámek Tovačov nebo zámek Hrubčice. Ubytovat se můžete přímo v Kroměříži.

  Historie Kolodějského zámku. V historických pramenech se připomíná ves a tvrz v Kolodějích poprvé v roce 1346. Ves a tvrz později kupuje císař Karel IV. který je daruje 3.6.1359 svému bratrovi, markraběti moravskému Janu Jindřichovi. Původně gotická tvrz byla postupně přestavována, a tak koncem 16. století se již v kupních smlouvách hovoří již o renesančním zámku. V roce 1623 byl zkonfiskován a na dlouhou dobu připadl Lichtenštejnům. Stále ještě renesanční zámek utrpěl za třicetileté války. V letech 1706-1712 se dočkal barokní úpravy a Lichtenštejnové pokračovali dalšími úpravami, v letech 1802-1810 v klasicistním slohu. Středověká věž, která se dočkala renesanční a barokní úpravy, byla stržena. Zahrada byla přeměněna na anglický krajinářský park, do něhož byla pojata i část obory. V roce 1791 byly za účelem korunovace Leopolda II. převáženy z Vídně do Prahy korunovační klenoty tam uložené za Pruských válek v roce 1743. Korunovační klenoty spolu s doprovodem strávily noc z 8. na 9. srpna 1791 právě tady na zámku v Kolodějích. Černý den pro zámek se stal 18.10.1911. Tehdy rozsáhlý požár zničil celou střechu, proud vody navíc poškodil štukaturu některých stropů a některé se dokonce zřítily. Opravy skončily v roce 1914 a v rámci oprav bylo v zámku zavedeno elektrické osvětlení, vodovod a ústřední topení. Pro svou skvělou polohu se stal zámek v roce 1919 dočasným letním sídlem prezidenta republiky T.G.Masaryka. Při první pozemkové reformě byl zámek i s dvorem Lichtenštejnům zabrán a v roce 1928 prodán Vladimíru a Anně Holekovým. Od manželů Holekových jej koupil generální ředitel závodu Walter Jinonice ing. Antonín Kumpera a jeho manželka Olga. Kumperovi museli do sešlého, velkého zámku, neudržované obory a parku značně investovat. Při adaptaci byla náhodou objevena kolekce gobelínů značné historické ceny. Nedostatek vody byl vyřešen vyvrtáním tří studní. Firma Excelsior zbudovala tenisový kurt. Antonín Kumpera jako zámožný člověk který průběžně doplňoval zámecký interiér nákupy uměleckých děl byl zároveň velmi šetrný. Vlastnoručně napsal 29 stránkový (A4) Domácí řád. Veškeré služebnictvo se muselo tímto řádem řídit. Bylo nařízeno co nejvíce šetřit všemi energiemi a vodou. Před vstupem do zámku si muselo povinně obout bačkory. Muselo též dbát, aby se neotloukly rohy, nepoškrábaly dveře, nepošlapala tráva v parku atd. Kouřit směli jen ve svých služebních bytech. Každý člen personálu měl povolenou pouze jednu vycházku týdně a to večer. Přesně byl vypracován popis oblečení služebnictva, ale i postup při výměně žárovky. Uveden citaci: „V obývacím pokoji se spálí žárovka. Komorník si vyžádá novou od šoféra a musí podepsat odběrní lístek, čímž ověří jakožto příjemce správnost údajů v odběrním lístku. Řidič pak svým podpisem ověří, že žárovka byla vydána a že starou za účelem kontroly převzal.“ Za sklad veškerých věcí odpovídal šofér. A takto podrobný byl celý rozpis dne od rána 6.15 do večerky ve 22.15, kdy muselo být, pokud nemělo panstvo hosty, všude zhasnuto. Za případné prohřešky proti Domácímu řádu byl stanovený pevný finanční postih. Za druhé světové války na jaře 1943 byly všechny uvolnitelné prostory propůjčeny na žádost Národní galerie pro úschovu některých vzácných obrazů a plastik z jejich sbírek. Na žádost správy Arcibiskupského paláce zde byla uschována i celá sbírka vzácných gobelínů. Důvodem byly obavy z bombardování Prahy. Začátkem roku 1946 byl na veškerý majetek ing. Antonína Kumpery tedy i zámku Koloděje uvalena národní správa. Ještě v tomto roce byl zámek vybrán za letní sídlo předsedy vlády. V roce 1948 jej převzalo ministerstvo vnitra a byla tady zřízena Vyšší politická škola SNB. V 50. letech tady byly ve sklepních kobkách vězněny oběti stalinských procesů – Artur London, Rudolf Slánský, Vlado Clementis a další, údajně i Gustáv Husák. Od roku 1955 byl Státní zámek Koloděje po provedených úpravách využíván Úřadem předsednictva vlády ČSR. Po roce 1970 byl zámek kompletně rekonstruován, uprostřed obory byla pro tehdejšího předsedu vlády Lubomíra Štrougala postavena přízemní lovecká chata, bungalov se saunou, krbem a tenisovým kurtem. Současnost Kolodějského zámku. Celý areál zámku včetně parku a obory zůstal v majetku státu i po listopadu 1989. Možná si ještě málokdo dnes vzpomene, že v tehdejší eufórii a pod dojmem hesla „nejsme jako oni“ jezdila první polistopadová vláda na svá jednání do Kolodějí demonstrativně hromadně autobusem. V majetku vlády zůstává zámek i dnes a je přístupný jen při občasně konaných Dnech otevřených dveří.

Tvrz Vrchotice se nachází zhruba pět kilometrů jihovýchodně od obce Sedlec-Prčice. Historie tvrze V písemných pramenech se připomíná k roku 1370 tehdy je poprvé zmiňováno jméno vladyky Bohuňka Vrchoty z Vrchotic. Rod Vrchotů vymřel po meči okolo roku 1530. Dalšími vlastníky se stali páni z Loutkova. Po nich se střídají Bechyňové z Lažan a Lažanští z Bukové. Někdy v této době je původně gotická tvrz přestavěna na renesanční sídlo. V roce 1613 získává Vrchotice pán ze sousedních Mitrovic. Začíná úpadek tvrze, je opuštěná, nikdo se o ní nestará a rychle chátrá. V 17. století se v písemných pramenech uvádí jako pustá. Kolem roku 1700 je část tvrze zbořena. V druhé polovině 20. století slouží k potřebám místního zemědělského družstva. V roce 1989 ji koupila firma Forest-Fish, která chce tvrz opravit a využít jako své sídlo. Tvrz dnes Do dnešní doby se zachovala obdélná patrová budova k níž přiléhá mohutná hranolová věž z lomového kamene se čtvercovou nástavbou. Věž má stanovou střechu krytou šindelem. Interiéry tvrze jsou nepřístupné. Mnoho turisticky zajímavých míst nabízí přírodní park Český Merán. Můžete zde navštívit Čertovo břemeno, zámek Jetřichovice. V zimě je často vyhledávaný Ski areál Monínec, kde jsou nejen uměle zasněžované svahy pro sjezdové lyžování, ale i upravované běžecké tratě. Ubytovat se můžete například v nedalekém Sedleci-Prčicích.

Tiské stěny jsou bránou k romantickému kraji Labských pískovců. Přivítá nás zde fantastické skalní město s mnoha bizarními pískovcovými útvary s názvy jako Dědečkova stolice, Hřib či Napoleonova bota. Skalní město je nejen rájem turistů a horolezců, ale stalo se i dějištěm fantasy filmu Letopisy Narnie.