Od 1. května do 30. září funguje ZDARMA průvodcovská služba, denně mimo pondělí, odchod od TIC vždy v 10:00 h a 14:00 hodin - návštěva památek, které nejsou běžně přístupny, včetně výkladu.Společně s průvodcem objevíte zajímavosti městské památkové rezervace, navštívíte i památky, které nejsou běžně přístupné (zvonice, bývalá synagoga). Součástí prohlídky  je i návštěva unikátní střešní zahrady a židovských hřbitovů.Otevírací doba: Od 1. října do 30. dubna: Po - St      9:00 - 12:30    13:00 - 17:00 Čt             9:00 - 12:30    13:00 - 14:30 Pá            9:00 - 12:30    13:00 - 17:00 Od 1. května do 30. září: Po - Pá      8:00 - 17:00     So - Ne      8:00 - 16:00      

Původně gotický hrad Ledeč nad Sázavou, přestavěný v 16. století na renesanční zámek, je vystavěn na skále ve stejnojmenném městě, ležícím v údolí řeky Sázavy. Hrad na ostrohu nad řekou Byl založen ve 2. polovině 13. století a náleží tak k nejstarším šlechtickým sídlům. Tehdy panství vlastnil nevýznamný šlechtický rod ledečských vladyků. V roce 1440 přešlo panství do rukou Ledečských z Říčan jejichž erb s drobnými úpravami převzalo město do svého znaku. Po tragédii roku 1509, kdy se zřítil strop gotického paláce zahynula manželka Buriana Ledečského Žofka a jeho dva synové, poslední dědicové z rodu Říčanských, který tak vymřel. Renesanční přestavba Poté přešlo panství na čas pod vládu Meziříčských z Lomnice. Ti ledečský hrad částečně přestavěli v renesančním slohu. V roce 1562 vymohl Zdeněk Meziříčský na císaři Ferdinandu I. povýšení Ledče na město. V roce 1569 získali panství Trčkové z Lípy, kteří pokračovali v renesanční přestavbě. Pro účast Erdmana Trčky z Lípy na spiknutí proti Valdštejnovi v roce 1634, bylo panství zkonfiskováno a rozděleno. Majiteli postupně byli Lobkowiczové, Adrian z Enkefurtu, Thunové, Věžníkové... Zámek procházel drobnými stavebními úpravami, z nichž nejvýraznější byla ta barokní na konci 17. století. Pustnoucí a zadlužené panství prodal v roce 1753 Ignác z Kochu císařovně Marii Terezii, a ta ho darovala Ústavu zchudlých šlechtičen, který založila v Praze na Hradčanech. V roce 1879 zachvátil hrad mohutný požár, který se podařilo uhasit až po třech dnech. Hrad už nebyl nikdy uveden do původní podoby. Po roce 1945 se hrad stal majetkem státu. V 90. letech 20. století přešel hrad do soukromého vlastnictví. Podoba hradu Vnitřní hrad s válcovou věží bergfritového typu a budovami po obvodu nádvoří je ze tří stran obklopen parkánem. Na severu je opevněn baštami. Do areálu se lze dostat buď raně barokní branou z roku 1642 s erby Adriana z Enkefurtu nebo od východu po mostě přes hluboký příkop. Na všech budovách jsou zbytky sgrafitových psaníček a v přízemí paláce jsou renesanční klenby. Dnes sídlo městského muzea Na hradě je také od roku 1938 Městské muzeum, kde si návštěvníci mohou prohlédnout sbírky, které jsou věnované archeologii, etnografii, řemeslům, dále numismatické sbírky i ukázky zbraní. V bývalé terasovité zahradě stojí raně barokní letohrádek ze 17. století. Pro sportovně zdatnější hosty je otevřena 32 metrů vysoká věž, ze které je po vyšlapání 111 schodů nádherný výhled na malebné údolí Posázaví. Tipy na výlet Vydat se můžete na tvrz Melechov, zříceninu hradu Chřenovice, zeměměřičskou věž Melechov, prohlédnout si hrad Lipnice nad Sázavou nebo se pokochat krásami novorenesančního zámku Světlá nad Sázavou. Vystoupit se dá i na rozhlednu Bohdanka. Ubytovat se můžete ve Světlé nad Sázavou nebo v Lipnici nad Sázavou.  

Jihovýchodně od města se na řece Labi nachází vodní jez se zdymadlem a vodní elektrárnou. Stavba byla vystavěna v letech 1915-1922. Jez má tři pole široká 22 m, hrazená zdvižnými stavidly a plavební komorou velkou 85x12 metrů. Vodní elektrárna stojí na pravém břehu, má pět turbín a ještě v roce 1951 dokázala pokrýt spotřebu celého města.

Rozhledna se nachází na vrchu Kbíl zhruba kilometr východním směrem od Švejcarovy Lhoty, odkud sem vede turistická značená cesta. V podstatě jde o vysílač telekomunikačního operátora s vyhlídkovou plošinou na kterou vede 147 schodů. Z vyhlídkové plošiny je díky dostatečné výšce kruhový rozhled, který poskytuje výhled na Strakonice a okolí, Kleť a  Šumavské pohoří s vrchem Boubín a Lbín. Přibližně na východním obzoru je možno spatřit i chladící veže elektrárny Temelín. Rozhledna je volně přístupná celoročně. Zaparkovat lze na plácku u odbočky na Švejcarovu Lhotu ze silnice Libětice – Úlehle. Zde se také nachází turisticky značená cesta, která vás dovede na vrch Kbíl.