Socha Herkula je umístěna v nice mezi arkádami severního křídla Černínského paláce. Nad vstupem ze zahrady. Je dílem J. Platzera z roku 1746.

V polovině 19. století stará synagoga již kapacitně nestačila a varianty rozšíření byly  nevhodné. Proto byl v roce 1868 položen základní kámen ke stavbě nové synagogy. Byla postavena na místě dvou křesťanských domů, tedy již za hranicemi židovského ghetta, dokončená v roce 1870. Autorem stavby v pseudogotickém slohu je August Prokop. Náklady na stavbu si vyžádaly 25.000 zlatých. Postavena z červených neomítnutých cihel, okna zdobena barevnými vitrážemi se symbolem Davidovy hvězdy. Interiér již byl pojat v modernějším stylu, řečniště bylo přesunuto ke svatostánku, lavice umístěny rovnoběžně a ženská galerie nesená litinovými sloupy obklopila sál ze tří stran. Svému účelu sloužila synagoga až do roku 1940, kdy byla poškozena nacisty. O tři roky později se stala skladištěm pro německou armádu a stejné využití ji potkalo i po válce, až na to, že se zde střídalo více subjektů. Do interiéru byl na úrovni galérie vložen dřevěný strop, který je zde dodnes. V současné době je stavba využívána ke komerčním účelům, nejčastěji jako obchodní centrum. T.A.

Skromné zříceniny hradu Křídlo se nacházejí na jednom z výběžků vrchu Barvínek, přibližně v polovině cesty mezi Rusavou a Chomýží. Přes volně přístupný hradní areál vede mezi zmíněnými obcemi turistické značení. Křídlo bylo založeno okolo poloviny 14. století Vlkem z Dobrotic, popřípadě jeho otcem Závišem. První písemná zmínka o něm se váže k roku 1365, kdy jej Vlk prodává Vilémovi z Kunštátu. Kunštátové se ve zdejším kraji snažili vybudovat své dominium, v čemž jim ovšem brzy zabránil moravský markrabě Jan Jindřich. Toho využil Ctibor z Cimburka a Tovačova a hrad získal do svého držení. Oba rody poté o zdejší kraj vedly soudní spory. Archeologický průzkum pod vedením Jiřího Kohoutka zjistil, že se na hradě po polovině 15. století razily načerno falešné mince. Jako organizátorka tohoto nelegálního jednání byla označena Machna z Krčmaně, vdova po Herbortovi z Bořitova, který zde seděl od roku 1437. Hrad zpustl někdy v letech 1475–1481. Hradní jádro zaujímá vrchol o přibližných rozměrech 35 x 15 metrů. Soudě dle reliktů zdiva se zde kdysi nacházely dva paláce s malým mezidvorkem. Na jihozápadní straně byla ještě malá obezděná terasa a z boku dvorku přihrádek, jímž se do jádra přicházelo. Předhradí, na které hradní jádro navazovalo v jihozápadním rohu, bylo téměř pravidelného obdélného půdorysu. Hradba, silná až 2 metry, navazovala na věžovitou bránu, k níž se příchozí dostal po padacím mostě. Dále v hradbě byla začleněna malá bašta a okrouhlá věž, pravděpodobně studniční. O zásoby vody se též starala cisterna uprostřed plochy předhradí. Dnes jsou zde k vidění základy brány, okrouhlé věže a střepy hradby a staveb hradního jádra. M.K.

Téměř zaniklý hrad Maškovec, zvaný též Chotek, stojí na ostrožně obtékané Vltavou asi 3 km jihozápadně od obce Boršov nad Vltavou. Z Boršova k němu vede turistická značka, která dále pokračuje k zřícenině hradu Dívčí kámen. Historie hradu Hrad vystavěli v polovině 14. století vladykové z Kamenného Újezda, dle erbu se střelou soudě příbuzní Bavorů ze Strakonic. První z nich, kterého známe jménem (Buzek z Újezda), jej vlastnil v letech 1380-1387. Poté, co v roce 1455 koupil hrad Jindřich z Rožmberka, přestal sloužit jako rezidenční objekt a brzy začal pustnout. K roku 1493 se uvádí jako zřícenina. V 19. století byly doposud výrazné kusy zdiva rozebrány a rozprodány jako stavební materiál. V důsledku rabovacích prací v 19. století je velmi těžké rozpoznat původní podobu hradu. Vše kromě kusu zdiva doposud stojícího na nepřístupné hraně nad řekou bylo totiž dokonale odlámáno a odneseno. Hradní areál je dnes volně přístupný. V okolí můžete také navštívit zámek Poříčí u Boršova nad Vlatvou nebo o něco dále klášter Zlatá Koruna. V Boršově nad Vlatvou se můžete ubytovat. M.K.