Zámek Prostějov, okres Prostějov.

Raně barokní klasicistně upravený zámek Mníšek pod Brdy stojí nedaleko Prahy, v centru stejnojmenné obce na vyvýšeném místě a je dominantou blízkého okolí. V okolí zámku se nalézá také areál barokního kláštera Skalka a především překrásná příroda s množstvím turistických stezek.     Historie zámku                                       První písemná zmínka o sídle Mníšku pod Brdy je až zápis v zákoníku Karla IV. „Majestas Carolina“ z roku 1348. Archeologické nálezy však dokládají, že zde stávala stavba již na přelomu 13.  a 14. století. Šlo o malý hrádek obklopený hradbou a příkopem. V roce 1487 na více než 150 let získal Mníšek významný rod pánů z Mitrovic. Tento rod spravoval sídlo po celé 16. století, kdy zde proběhly značně rozsáhlé stavební práce. V roce 1639 zničily zámek švédská vojska. V roce 1655 odkoupil panství nobilitovaný pražský měšťan Servác Engel z Engelsflussu, který v letech 1656-1672 nechal sídlo opravit. Tím byla zakončena etapa, která objektu i přes četné a podstatné mladší úpravy vtiskla zásadní podobu i výtvarný ráz. Ve druhé polovině 18. století, za Unwerthů, došlo k řadě stavebních úprav. V  roce  1848  zámek  poznamenal  rozsáhlý požár. V roce 1909 po smrti hraběte Schirndinga majetek získal jeho příbuzný, Theodorich, svobodný pán Kast z Ebelsbergu, jenž přistoupil k zásadní obnově zámku podle projektu, který vypracovala přední pražská kancelář vedená Matějem Blechou. V roce 1945 byl zámek v Mníšku pod Brdy zkonfiskován. Poté se objekt dostal do správy Ministerstva vnitra, které zde ukládalo různé archivní fondy. V roce 2000 byl zámek vyklizen a postoupen Národnímu památkovému ústavu, který zde přikročil k rozsáhlé obnově. Obnova zámku začala v prosinci roku 2000. Jde o jedinečný projekt, který se snaží zachytit stav panství na počátku 20. let 20. století. Zámek byl slavnostně otevřen veřejnosti 1.7.2006. Podoba zámku Návštěvník může projít dva okruhy, vztahující se především k poslední rodině majitelů - Kastů. Pokoje jsou bohatě vybaveny a dokládají život šlechty na přelomu 19. a 20. století. V prvním patře zámku je prohlídková trasa, která seznamuje návštěvníky se stylem života a bydlením drobné šlechty v období mezi světovými válkami. Severní křídlo pak poskytuje prostory pro společenské akce a pořádaní stylových svatebních obřadů. V průběhu roku probíhá na zámku celá řada kulturních akcí. Mezi již tradiční patří Velikonoční veselice, Slavnosti vína, Vánoce na zámku, Mezinárodní flamenco festival a celá řada výpravných letních divadelních představení i koncertů. Po prohlídce zámeckých prostor a všech zdejších zajímavostí si návštěvník může odpočinout v stylové restauraci "U Saturnina". Ubytovat se můžete přímo v Mníšku pod Brdy.

Bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera se nacházejí zhruba 4 km severozápadně od Osvětiman. Původní hradisko opředené pověstmi a spojované s cyrilometodějskou tradicí bylo osídleni zřejmě nejpozději v 9. století. Nebylo nijak rozsáhlé, obytná část tvořila je několik desítek metrů. Jeho účelem bylo patrně jako opevněné místo chránící okolní obyvatelstvo v době nebezpečí a jako strážný bod na obchodní cestě. Existence kostela zde nebyla věrohodně doložena, pokud zde nějaký byl, pak patrně dřevěný, který pak zmizel beze stopy. Tato středověká pevnost byla osídlena patrně do počátku 11. století, poté její další osud není znám. Stejně tak není znám její zánik, zda to bylo vlivem klesajícího významu a tím nezájmu, či záměrné fyzické zničení. V průběhu 13. století došlo o oživení zájmu o toto místo a v roce 1350 zde byl založen klášter augustiniánů. Kamenné duchovní stavby byly ještě časem rozšířeny o hospodářská stavení obehnaná opevněním. Rozsáhlý komplex, ale nebyl nikdy dostavěn. O jeho zánik se vedou spory. Možná se stal terčem moravských husitů, kteří počátkem roku 1421 neúspěšně obléhali Kyjov. Každopádně ke skutečnému zániku došlo v průběhu 15. století. Roku 1546 byl zpustlý areál zastaven městu Kyjov a následně se dostal do jeho majetku. Poté se jeho rozvaliny staly zdrojem laciného stavebního materiálu, část byla prý snad dokonce použita na přestavbu hradu Cimburka, ke stavbě zámku Buchlovice a jinde. Na počátku 18. století prý byly ještě patrné zbytky kostelních zdí. V první polovině 19. století se začal o zdejší bývalý areál zajímat osvětimanský farář Vavřinec Jugan. Roku 1837 odkopal základy kliementského kostela a z nalezených kamenů vytvořil jeho půdorys. Boršický farář Jan Studený zde zase nechal postavi dřevěnou kapli, kterou na konci 50. let 20. století nahradila dnešní stavba. V současné době se zde konají květnové poutě, kterých se zúčastňují stovky poutníků. Areál ve kterém dnes najdeme valy a příkopy bývalého hradiště a z kamenů vyznačený půdorys bývalého kláštera je volně přístupný.

V Klementinu je mnoho reprezentativních a krásně vyzdobených místností. Zrcadlová kaple zaujímá mezi nimi význačné místo a je jedním ze skvostů Klementina. Kaple zasvěcená Zvěstování Panny Marie byla postavena roku 1724 F.M. Kaňkou. Její výzdoba, v níž vkusně ladí užití mramoru na stěnách i dlažbě se zlacenou štukovou výzdobou, s barvou omítky i nástropních fresek, patří užitím zrcadel ve stropních pásech ke světovým unikátům. Štukovou výzdobu vytvořil B. Spinetti. Autorem fresky je Jan Hiebl, jednotlivé pásy jsou ilustrací k veršům modlitby Ave Maria. Nástěnné obrazy s tématy o životě Panny Marie jsou dílem Václava Vavřince Reinera. Zrcadlová kaple slouží dnes ke kulturním účelům, pořádají se zde krátkodobé výstavy a koncerty. Díky tomu je Zrcadlová kaple jako jedna z mála prostor Klementina přístupná veřejnosti.