Královéhradecké Divadlo Drak patří k zavedeným značkám na české i světové divadelní scéně. Více než půl století již divadlo nabízí zábavu pro malé i velké diváky, které tradičně vítá ve svém sídle, jen několik kroků od historického centra Hradce Králové. V roce 2010 se divadlo rozšířilo o Labyrint Divadla Drak, který vyrostl v sousedním komplexu Tereziánský dvůr, vzniklém po více než dvouleté rekonstrukci historicky cenného objektu Nálepkových kasáren z druhé poloviny 18. století. Areál tak nyní reprezentuje moderní komplex, který v sobě vedle prostor Divadla Drak zahrnuje bytové domy, luxusní hotel, parkovací dům a další komerční prostory. Budoucí využití budovy pro potřeby Divadla Drak, jejíž rekonstrukce představovala investici ve výši více než čtyřicet milionů korun, umožnilo Město Hradec Králové, které je ostatně i zakladatelem divadla.   AKTUÁLNÍ PROGRAM- ZDE!   Labyrint Divadla Drak jehož autorem je scénograf divadla a výtvarník Marek Zákostelecký, v sobě skrývá celkem tři zásadní prostory: studiovou scénu, netradiční muzeum loutek a divadelní laboratoř. Muzeum loutek, které zde naleznete, nepředstavuje tradiční statický model muzea, kde prostory pro návštěvníky vymezují provazy a skla vitrín – drakovské muzeum přímo vyžaduje, aby se návštěvníci do prohlídky aktivně zapojili. V tématických zákoutích zde čekají loutky ze slavných inscenací Divadla Drak za více než padesátiletou existenci této divadelní scény. Divadelní laboratoř je experimentálním prostorem, kde nahlédnete pod pokličku vzniku divadelního představení. Proč se na chvíli nestát výtvarníkem, kostymérem, režisérem nebo dokonce hercem? V laboratoři dostanete možnost vyzkoušet každou z těchto profesí. Pokud tedy toužíte proniknout do tajů divadelního řemesla a nespokojíte se pouze s pohledem z hlediště, vítejte v Labyrintu Divadla Drak a zažijte divadlo na vlastní kůži!     Otevírací doba ZÁŘÍ - ČERVEN             úterý - pátek  14.00 - 17.00 hod.,  sobota - neděle 10.00 - 17.00 hod.  pondělí zavírací den ČERVENEC - SRPEN     úterý - neděle  10.00 - 17.00 hod.  pondělí zavírací den  

Štěnovický a významný židovský hřbitov v Plzeňském kraji, najdeme na severovýchodním okraji obce, na konci ulice K Pile (dobrý výhled na hřbitov je i z ulici V Potocích). Hřbitov byl založen na svažitém pozemku nad Losinským potokem někdy v letech 1795-1796. Jeho původní výměra byla cca 700 m2, později pak byl ještě rozšířen na 850 m2. Zřejmě při tomto rozšíření na konci 19. století byla postavena průchozí márnice v severozápadním nároží hřbitova (dnes sloužící pro soukromé účely). Druhá světová válka se hřbitovu naštěstí vyhnula, stejně tak někdy nešťastné práce akcí Z v době komunistického režimu. Naopak v roce 1955 byl hřbitov vyčištěn od náletových křovin. Výrazně lepší péče se však dočkal až po roce 1990, kdy byl uklizen. Dobré péče se mu dostává i v současné době. Hřbitov je ohrazen masivní kamennou zdí, místy až dva metry vysokou. V 11 řadách zde najdeme na 162 náhrobků zhruba od doby založení. Ty nejstarší se nacházejí na východní straně, jsou z pískovce, žuly, ojediněle ze slivence. Některé jsou již poškozené erozí, na těch dobrých najdeme reliéfy symbolů a epitafy. Nejstarší epitaf byl datován zhruba do roku 1801 a je na náhrobku židovského osadníka z Čižic. Novodobější situované v části blízko vstupu jsou z mramoru či leštěné žuly. Na hřbitově jsou pochováni kromě židovských občanů ze Štěnovic, také židé z Litic, Starého Plzence, Chválenic a do poloviny 19. století i židé z Plzně (než byl zřízen nový židovský hřbitov v Plzni). Z výběru osob můžeme zmínit například sběratel plzeňských pověstí Ignaz Lederer se svými sourozenci a rodiči, Leopold Treichlinger, Winternitzové a další. Jak už bylo zmíněno o hřbitov je dobře pečováno, je uzamčen a přístup umožňuje pověřená osoba ze Štěnovic, která je uvedena na ceduli umístěné na brance hřbitova.

Sídlo Poštovního muzea je umístěno v barokním domě ze 17. století, který je součástí pražské památkové rezervace UNESCO. Nachází se zde stálá expozice českých a československých poštovních známek včetně obálek prvního dne (FDC). Dále zde najdeme zahraniční filatelistické unikáty a padělky jako i nejstarší známky evropských i mimoevropských zemí a známky OSN. Nejen filatelista ocení specializované sbírky známkové tvorby – Hradčany, ruská zemstva, klasické rakouské poštovní známky do roku 1918, tak předznámkové dopisy, otisky razítek nebo první novinové známky světa. V Muzeu se pravidelně konají příležitostné výstavy grafiků spjatých se známkovou tvorbou nebo z historie poštovnictví. Pro badatele je k dispozici knihovna a studovna filatelistické a poštovně historické literatury. Chloubou budovy Muzea je původní měšťanský interiér z poloviny 19. století – čtyři salónky s nástěnnými malbami Josefa Navrátila.

Na západním svahu vrchu Hůrka (498 m.n.m.) při západním okraji města stojí kostel sv. Martina. Původně opevněný kostel zde vznikl počátkem 13. století. V letech 1735-1748 prošel barokní přestavbou. Nějaký čas se stal také útočištěm obrazu Panny Marie Klatovské před zuřivými požáry. Na západní a severní straně se dochovaly zbytky původní opevnění gotického kostela.