Pomník obětem II. světové války v Praze Lochkov.

První opevnění města Jihlavy vzniklo již při založení města. Město mělo velký hospodářský i vojenský význam. Během 14. století prošlo opevnění změnami, hradby byly zesíleny hranolovými či polokruhovými věžemi v hradebním pásu se nacházelo pět bran. V husitském období došlo k dalšímu následnému zdokonalení. Město bylo velmi dobře opevněno, ve válečné době se sem uchylovali lidé z blízkého okolí a svůj majetek sem dávaly i významné instituce, například mniši ze sedleckého kláštera a před husity i mniši kláštera želivského. Středověké opevnění dlouhé pět kilometrů tvořila 6 m vysoká vnitřní zeď, před ní parkán s parkánovou zdí a až 7 m hluboký příkop. Hradby byly zesílené hranolovými, válcovými a polovičními věžemi. Prakánový pás pak doplňovaly bašty. V 16. století se začalo s budováním zemního bastionového opevnění před původním středověkým. To vyvrcholilo na konci 16. a v průběhu 17. století. Roku 1645 se Jihlavy zmocnily Švédové. Po jejich zdokonalení opevnění dokonce tvrdili, že jejich opevnění je nepřekonatelné. Vývoj následujících událostí nabral jiný spád. Během třicetileté války bylo město v podstatě zredukováno na město za hradbami. Rozsáhlé a mohutné opevnění se pro město stalo údržbově a vývojově neúnosným. Na konci 17. století a během první poloviny 18. století začalo opevnění chátrat, hradby se rozpadaly a příkop zanášel. V roce 1755 byla Jihlava jako pevnost formálně zrušena. Na konci 18. století započaly likvidační práce. Bourány zemní náspy, zavezen příkop u bran, taktéž samotné brány a jejich předbraní. Ve druhé polovině 19. století v souvislosti s výstavbou některých komunikací byly na několika místech prolomeny hradby. V dalším století ubourány celé úseky hradeb. Tomu co nakonec zbylo se začalo věnovat pozornost až v roce 1950, tehdy byla Jihlava prohlášena za památkovou rezervaci. Do dnešní doby se dochovala zhruba 2/3 hradeb, nejvíce jižní polovina a pak část mezi Palackého a Husovou ulicí. V této časti se také nachází parkově upravený veřejnosti přístupný parkán. V menší míře v ulici Věžní je to hradební příkop a jen ve zbytcích vnější val. V Divadelní uličce můžeme vidět malebnou baštu vnitřně přestavěnou na obytný dům. Z pěti bran se dochovala jediná brána Matky Boží. Na hradebním úseku mezi ulicemi Benešova a Husova byl do jedné ze zbytků věže v hradebním pásu vložena železná konstrukce nepřevyšující výšku hradby, slouží jako malá volně přístupná rozhledna.

Zahrada byla vybudována v letech 1950 - 1956 na střeše garáží Kanceláře prezidenta republiky podle barokní stylu navrženého architektem Pavlem Janákem. Součástí zahrady je i několik kašen s fontánami. Jižní ochoz nabízí výhled na Pražský hrad a na Jelení příkop. Zahrada je přístupná vchodem z ulice U prašného mostu. 

Historie hradu Stavebníkem hradu byl nejspíše v letech 1427-1430 Zikmund z Vartemberka. V roce 1451 koupil Kamenici Mikuláš Trčka z Lípy a v roce 1515 Selhausenové, od nichž v roce 1535 opět přešel do držení Vartmeberků. Ti si v roce 1541-1543 postavili ve městě renesanční zámek a hrad byl zřejmě ponechán svému osudu. V roce 1639 byl dobyt a vypálen Švédy. V roce 1880 se rozhodl místní okrašlovací spolek vestavět do hradní zříceniny dřevěnou budovu s občerstvením a 16 m vysokou krytou rozhlednu. V roce 1910 tu navíc zřídili stylový rytířský sál vyzdobený historickými relikviemi a erby. Po druhé světové válce byl objekt opět opuštěn a chátral. V roce 1995 vznikla nadace na záchranu hradu. Bylo zpevněno zdivo a v roce 1998 tu tesařská firma přistavěla 20 m vysokou dřevěnou rozhlednu, která byla zpřístupněna 13. 6. 1998. Hrad dnes Do dnešní doby se zhradu zachoval nejvíce bývalý hradní palác obdélníkového půdorysu do výšky druhého patra. Na východním okraji se zachovaly zbytky hradeb, které obepínají palác také zčásti z jižní strany. Z ostatních částí hradu se nedochovalo nic, včetně obou bran. Dle většiny infomací je přístup celoročně volný. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete Zlatý vrch, na který můžete vystoupit. Unikátní geologický útvar představuje Panská skála u Kamnického Šenova. V Novém Boru najdete Sklářské muzeum. Ubytování najdete v České Kamenici.