Borská loretánská kaple P.Marie byla založena roku 1668 na místě starší mariánské kaple ze 14. století. Iniciátorem byla hraběnka Marie Isabela von Götzen, rozená Trčková z Lípy. Koncem 18. století zájem o kapli upadl a stavba počala chátrat. V průběhu 19. století byly poutě obnoveny zásluhou kněze Andrease Riedla. Na počátku května roku 1945 byla loreta poškozena při ostřelování Boru americkou armádou. Za éry komunistického režimu opět nebyl o kapli zájem, až po pádu režimu v roce 1991 byly poutě obnoveny. První se konala 8.9.1991. V roce 1994 bylo přispěno státem přes půl milionu korun na její opravu. Nádvoří s kaplí je obklopeno ambitem, kde se na zdech nachází obrazový cyklus Kristova utrpení. Klenby jsou vyzdobeny malbami s náměty mariánských litanií, východní trakt zdobí fresky s výjevy ze života Ježíše Krista a Panny Marie. Blízko východního vstupu se nachází zamřížovaná kaple, představující Kristovo vězení. V nárožích jsou umístěny dvě barokní mariánské kaple (P.Marie Čenstochovské a P.Marie Klatovské).

Počátky muzea v Mnichově Hradišti spadají do 90.let 19.století, kdy se v Čechách začala připravovat národopisná výstava. Sbírky poslané do Prahy se staly prvními vystavovanými exponáty a také základem pozdější sbírky. Hned od počátku se řešil problém jejich umístění. Nejprve byly uloženy v malé místnosti na radnici, později např. v okresním domě na náměstí, od roku 1951 se nacházejí v dnešních prostorách, tj. ve 2.patře státního zámku. V průběhu více než 110 let trvající historie  byly sbírky rozšiřovány až do dnešního počtu cca 20 000 exponátů. Stálá expozice archeologické nálezy z období pravěku gotické fragmenty z nedalekého kláštera Hradiště velké sádrové modely Drábských světniček dřevěné figurální úly, modely venkovských chalup a kostelů, selský nábytek, lidové kroje historické šicí stroje, dětské kočárky a jízdní kola ukázky předmětů ze staré lékárny, herbáře z 16.století obrazy mnichovohradišťských malířů  

Menší židovský hřbitov se nachází ve východní straně na úpatí menšího skalnatého vršku se zříceninou letohrádku. Byl založen buď v 18. století nebo na počátku 19. století. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1895. Na ploše cca 1165 m2 se dnes nachází okolo 50 náhrobků v různém stavu. Z ohradní zdi i márnice zbyly jen zbytky základů. Hřbitov je dnes součástí nově upraveného parku se zříceninou letohrádku a je volně přístupný.

Východně od Bystřice pod Hostýnem se vypíná nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů – Kelčský Javorník (865 m.n.m.). Na jeho severním úbočí se nachází přírodní rezervace pralesovitého porostu horských bučin a javořin. Samotný vrchol je přístupný po turisticky značené cestě, výhled bohužel neposkytuje. Dřívější dřevěná rozhledna zchátrala a byla odstraněna. Možná však nezoufejme, na jaře roku 2012 vyhlásil Podhostýnský mikroregion soutěž na návrh nové rozhledny. Soutěž proběhla a jeden z návrhu byl vybrán, teď tedy zbývá jen aby došlo k realizaci.