V lokalitě dnešního Břevnova byly původně dvě osady. Vedle Břevnova to byla ještě osada Kuromrtvy, která zanikla ve 13. století. Lokalita Břevnova byla nejvíce ovlivněna jednak tím, že osada ležela na cestě vedoucí od Pražského hradu na západ a za druhé výstavbou zdejšího kláštera. Stalo se tak z rozhodnutí Boleslava II. v roce 993. K Praze byl Břevnov připojen v roce 1922. Název je odvozen z charakteristiky původních staveb, které byly převážně z kulatiny, z břeven.

Vinařická hora (413 m) je kopec 1 km severně od Vinařic v okrese Kladno.

Židovský hřbitov se nachází kousek za obcí při silnici vedoucí směrem na Heřmaneč, vpravo od silnice v malém lesíku u pole (louky). Hřbitov založený v polovině 18. století dnes ohrazuje nízká kamenná zeď místy narušená. V areálu se nachází okolo 150 náhrobků, seřazených v několika řadách. Poměrně malý hřbitov je tak téměř zaplněný. Nejstarší náhrobek pochází z konce 18. století. Z márnice se zachovaly jen nízké obvodové zdi. Ve druhé polovině 90. let 20. století a počátkem 21. století byl neudržovaný a zarostlý hřbitov vykácen a vztyčeny povalené náhrobky, kterých byla drtivá většina. Židovský hřbitov je volně přístupný.

Nižborský zámek, původně královský raně gotický hrad, založený na ostrohu nad řekou Berounkou, zaujme dnes především milovníky keltů. V roce 1997 celý zámecký objekt zakoupila obec Nižbor a provádí zde rozsáhlé rekonstrukce. V roce 2004 bylo na zámku otevřeno unikátní Informační centrum keltské kultury.    Historie zámku                   Hrad Nižbor, poprvé uváděn roku 1265, založil Přemysl Otakar II. Nižbor byl oblíbeným hradem krále Václava II., který ho pravděpodobně dokončil. Hrad býval oblíbeným lovčím místem i ostatních českých panovníků. Karel IV. jej dal opravit a zařadil jej do korunního zboží. Ještě než byl postaven Karlštejn, byl Nižbor správním střediskem kraje a místem pobytu královského purkrabího. V roce 1425 byl hrad dobyt husity. Na místě původního hradu byl v letech 1720 – 1724 zbudován zámek, ze kterého se dosud zachovala kaple Pozdvižení sv. Kříže. Po roce 1731 se stala dědičkou Nižboru dcera Jana Josefa Valdštejna Anie Anna, provdaná za majitele Křivoklátu Josefa Viléma z Fürstenberka. Právě posledními soukromými majiteli panství byly Fürstenberkové. Za Fürstenberků bylo v areálu nižborského zámku provedeno už jen málo změn. Na bývalém předhradí byla postavena roku 1785 jednopatrová budova pro úředníky. Budova správce zámku v bývalém předhradí byla opatřena věžičkou s hodinami a byly zazděny arkády nad spojovací chodbou mezi touto budovou a vlastním zámkem. Byla zbořena jižní barokní brána a poblíž zámeckého areálu vznikla roku 1860 rodinná hrobka Fürstenberků. Rodu náležel zámek do roku 1929, pak připadl státu. Na podzim roku 1971 byla provedena generální oprava střechy objektu a o celý zámecký areál se podělily národní podnik Astrid, státní statek a MNV. V budově zámku byly zřízeny byty. Počátkem 21. století na zámeckém sídle probíhaly opravy a záchranný archeologický průzkum, který přinesl nové poznatky o středověké podobě původního přemyslovského hradu. V dnes přístupných prostorách pozdějšího zámku sídlí Informační centrum keltské kultury. Nejedná se o klasickou výstavu archeologických nálezů, ale většinu poznatků se dozvíte pomocí množství multimediálních dotykových obrazovek. Každá z tematicky, hudbou a celkovou náladou podbarvených místností se zaobírá jinou sférou tehdejšího života, a tak se postupně návštěvník seznámí s keltskými řemesly, zvyky či náboženstvím. Kromě obrazovek je možné vidět mapy ujasňující situaci v Evropě před mnoha staletími, a především zaujmou letecké fotografie našich nejznámějších keltským oppid. Zejména toho nejbližšího, na protějším kopci rozkládajícího se keltského sídliště Stradonice. Zde také můžete vystoupit na rozhlednu Stradonku u Stradonic a rozhlédnout se po okolí. Navštívit můžete také město Beroun a zde najdete také ubytování.