Zámek byl postaven v polovině 18. století rodem Sweerts-Šporků. Podle jedné verze měl zámek původně jen obdélníkovou podobu, podle jiné verze byl již od počátku ve tvaru písmene T i s dodnes dochovanou věží. Na konci 19. století prošel velkou přestavbou, při které získal dnešní pseudobarokní podobu. Při ní získal další křídlo a zámek má tak dnes tvar písmene H. Nejlépe zůstalo zachováno zahradní průčelí. Při zámku byl zřízen anglický park s altánem a sochami. I dodnes zde najdeme řadu vzácných dřevin. V zámku se dnes nachází domov důchodců a tak je nepřístupný. Do parku se lze v přijatelné době podívat. Nedaleko odsud můžete také zavítat na procházku Kokořínským dolem, kde je k vidění řada zajímavostí. Jednou z nich jsou například Mšenské pokličky, skalní bludiště u Mšena, zámek Kokořín a samozřejmě také hrad Kokořín. Ubytovat se můžete buď v Kokoříně nebo ve Mšeně.

Ostrov Štvanice leží mezi Holešovicemi, Karlínem a Novým Městem. V minulosti tudy vedl brod přes Vltavu. Ve 14. století zde byly zahrady. Ostrov se nazýval také Veliký neb bybo Velké Benátky. Současný název dostal od štvanic na zvěř, které se zde pořádaly v amfiteátru až do roku 1802. V 18. a 19. století byl oblíbeným výletním místem Pražanů. Byly zde divadelní scény, hostince a sportoviště. Ostrov je přemostěn Hlávkovým mostem, který ho spojuje jak s holešovickým, tak s karlínským břehem. Vede přes něj také Negrelliho viadukt umožňující železniční dopravu mezi Karlínem a Bubny. V západní části, na hrotu ostrova, je vodní elektrárna. V roce 1934 zde byl postaven zimní stadion, v letech 1983 – 1986 tenisový areál. V jižní části ostrova je koupaliště. Mezi karlínským břehem a ostrovem je zdymadlo umožňující plavbu lodí k Holešovickému přístavu a dále k Labi. V současnosti je ostrov využíván především pro rekreační a sportovní účely.

Vodní mlýn patří k největších zachovalým objektům svého druhu. V písemných pramenech z roku 1512 se objevuje mlynář slupského mlýna Jan. Stavebníkem mlýna byla patrně církevní vrchnost. V 17. století dochází k radikální přestavbě mlýna. Tehdy měl 9 moučných složení a jedno přenosné. Toto zařízení poháněla nejméně 4, snad 5 vodních kol. Ještě počátkem 20. století bylo mlecí zařízení poháněno 4 vodními koly a bylo postupně modernizováno bez stavebních úprav interiéru mlýnice. Vodní kola byla ve 20. letech nahrazena Kaplanovou turbinou, pro niž byl upraven splav a postaven přízemní objekt na levobřeží náhonu. Tím byl stavební vývoj mlýna ukončen. Roku 1957 byl jeho provoz definitivně ukončen a objekt byl využíván ke skladovacím účelům. V roce 1983 byl mlýn zpřístupněn veřejnosti. Mlýnská budova nese stopy složitého stavebního vývoje, jehož počátky je možno sledovat již od středověku. Dokladem je masivní zeď návodní stěny mlýna z nespárovaného lomového kamene, nestejná tloušťka obvodového zdiva obytné části a užití kamenných nárožních bloků. V období renesance došlo k zásadní přestavbě objektu v souvislosti se zvýšením produkce.Zmíněnému období patří řešení hlavního průčelí s arkádových schodištěm osazeným toskánskými sloupky, detaily střešních vikýřů, boční lichoběžníkové štíty a kamenná ostění půlkruhových okének pro hřídele vodních kol. Klasicistní období přineslo zhodnocení objektu, byla plackovými klenbami zaklenuta obytná část přízemí, přestavěno schodiště a rozděleny obytné místnosti patra. Půdorys budovy o rozměrech 47 x 12 m zabýrá ze dvou třetin mlýnice, zbytek tvoří obytná část. Původní strojní zařízení se až na výjimky nedochovalo. Po rozhodnutí využít objekt k expozici historie mlynářství  bylo nutno doplnit technologické zařízení. K tomu byly využity přenesené technologické celky z jiných mlýnů. Zařízení tak pochází ze Zábrdí u Prachatic, Drozdovic, Dalešic a dalším zařízení různých firem. Část složení je poháněno čtyřmi nově instalovanými vodními koly s dřevěnými převody. K pohonu válcového mlýna slouží elektromotor pohánějící transmisi.

Dodnes existující židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce Vlachovo Březí. Přístup je k němu malou cestičkou z ohybu ulice za základní školou, hřbitov je totiž vklíněn mezi hospodářsko-provozní plochy. Hřbitov byl založen před rokem 1692 a od té doby několikrát rozšiřován. Dnes se na jeho ploše 1378 m2 nachází okolo 170 náhrobků. Hřbitov je tak zaplněn zhruba z poloviny a nacházejí se tu zejména náhrobky barokního a klasicistního typu. Z márnice či vozovny zůstaly již jen základy obvodového zdiva. Hřbitov je veřejnosti volně přístupný.