Jenom kousek od obce Chanovice na vrchu Chlum (609 m.n.m.) byla vystavěna v letech 2006-2010 nová rozhledna. Základní kámen byl v roce 2006 položen občanským sdružením, založeným roku 1998. O rok později po položení základního kamene převzala iniciativu nad stavbou obec. Podle projektu Ing. arch. Jiřího Kučery stavba čtvercového půdorysu o stranách 5x5 m ve dvou ustupujících šířích a to z betonových cihel. Na vrchol tohoto tubusu ve výšce 25,5 m byla umístěna osmiboká dřevěná, prosklená, krytá plošina. Celkově dosáhla výška rozhledny 31 m a náklady činily na 3,5 mil. korun. Slavnostní otevření proběhlo v srpnu 2010. Z rozhledny je za dobrého počasí výhled na Blatensko, Nepomucko, Horažďovicko, Písek, ve větší vzdálenosti je možno vidět panoráma Šumavy od Českého lesa, přes střední část až po Prachaticko, dále pak jižní část Brd v oblasti Třemšínska. Rozhledna je přístupná ve své otevírací době.

Socha Herkula je umístěna v nice mezi arkádami severního křídla Černínského paláce. Nad vstupem ze zahrady. Je dílem J. Platzera z roku 1746.

Rozhledna Na Podluží, text v přípravě

Zříceniny hradu najdeme na protáhlém, vysoko položeném ostrohu nad stejnojmenným městem. Historie hradu Hrad vystavěný na jedné z vysokých hor Slavkovského lesa k ochraně hranic se připomíná již počátkem 13. století. Koncem 13. století na něm sídlil rod vladyků z Hertenberka, který stranil Ludvíku Bavorskému proti českým Lucemburkům. Roku 1347 byl Kynžvart dobyt královským vojskem, mimo jiné i proto, že z hradu byly podnikány loupeživé výpravy na chebskou obchodní cestu. Zpustošený hrad obnovil koncem 14. století se svolením českého krále Hynčík Pluh z Rabštejna. Šlo o rozsáhlou stavbu, do které bylo včleněno i předhradí, a samo hradní jádro, kterému dominovala v severozápadním nároží vysoká půlválcová věž, bylo důmyslně opevněno dvojitou hradbou. Téměř celé 15. století sídlili na hradě páni z Plavna. Také po celé následující století byl hrad udržován a plnil funkci pohraniční strážní pevnosti, otevřené českému králi. K jeho zkáze došlo ke konci třicetileté války, kdy byl střídavě dobýván švédským a císařským vojskem. V říjnu roku 1647 se jej zmocnili. Kynžvartské panství získal rod Metternichů. Ti na úpatí Slavkovského lesa vystavěli koncem 17. století barokní zámek, přestavěný do dnešní podoby v klasicistním slohu v 1. pol. 19. století pro kancléře K. V. Metternicha. Podoba hradu O původním hradu se moc neví, podstatná část dnes patrných konstrukcí je zřejmě pozůstatkem znovuvýstavby v posledním desetiletí 14. století. Před oválným jádrem hradu se rozkládalo podlouhlé předhradí. Na vnitřní nádvoří se vstupovalo průjezdem čtverhranné věže postavené v nároží jádra. Zadná část jádra pak zaujal dvoutraktový palác a k severozápadnimu nároží se připojuje velmi zvláštní věž. S vnitřním hradem souvisí jen rohem. Její interiér je podélně lichoběžný. Dnes se z hradu nejlépe dochovala již zmíněná zvláštní věž a zbytky hradeb předhradí. Hradní zřícenina Kynžvart je volně přístupná. Tipy na výlet Nedaleko od města najdete přírodní památku Kynžvartský kámen. Za návštěvu stojí taky nedaleké Mariánské Lázně. V Dolním Žandově najdete židovský hřbitov Boršengrýn. Nezapomeňte navštívit melebný skanzen Doubrava. V obci Vysoká najdete zříceninu kostela Narození sv. Jana Křtitele. Zajímavým místem, které stojí za návštěvu, je také oblast rašelinišť na Kladské. Ubytovat se můžete v Lázních Kynžvart nebo v Mariánských Lázních.