Rozsáhlý barokní zámecký komplex v Jaroměřicích nad Rokytnou patří mezi největší a nejmonumentálnější zámky v celé Evropě. Areál je doplněn kostelem sv. Markéty a obklopen velkými a nádhernými zahradami. Renesanční předchůdce Na jeho místě původně stávala středověká tvrz, kterou vystavěli páni z Lomnice. V Jaroměřicích, které byly v zeměpanské držbě, nejdéle působili Lichtenburkové, kteří tvrz s panstvím vlastnili po celé 14. a 15. století. Roku 1543 panství získali od dalšího majitele Jana z Pernštejna Meziříčští z Lomnice. Ti ji přestavěli na renesanční zámek trojkřídlého typu, který se dochoval ve zdivu nynější budovy. Dalším majitelům Rechenberkům ze Želetic byly Jaroměřice zkonfiskovány za účast protihabsburském odboji a získali ho Questenberkové. Zámek hudby a divadla Jan Adam z Questenberka (1678 – 1752) nechal rakouským architektem Jakubem Prandtauerem roku 1700 přestavět dosavadní renesanční sídlo do dnešní dechberoucí barokní podoby. Zámek byl také nádherně vyzdoben. Do Jaroměřic byli povoláni ve své době proslavení umělci, kteří svou prací tuto vynikající barokní uměleckou kompozici dovršili. Současně byla u zámku také přebudována dosavadní renesanční zahrada na barokní francouzskou zahradu. Za Adama z Questenberka, milovníka hudby a divadla, se zámek proslavil rušným kulturním životem. Ve východní části bočního křídla bylo postaveno zámecké divadlo, hudební a taneční sál, knihovna, zámecká galérie a čínský kabinet, které jsou součástí dnešního zámeckého prohlídkového okruhu. Smrtí Jana Adama z Questenberka roku 1752 kulturní život v Jaroměřicích, skončil. Od té doby se majitelé panství často střídali a roku 1945 se majitelem zámku stal stát. Zámecká současnost Jádro zámku tvoří dvoupatrové hlavní křídlo, které je postaveno rovnoběžně s tokem Rokytné. Je prostoupené dvěma křídly, která uzavírají čestný dvůr. Na západě je se zámkem spjat farní a zároveň monumentální zámecký kostel sv. Markéty s kopulí a dvěma věžemi. Ve východní části jsou prostory pro kulturní vyžití. Z ústředního sálu je přístup do řady pokojů prvního patra. V zámeckých interiérech jsou dobové hudební nástroje a další mobilie související s bohatým hudebním životem. Výzdobu doplňují portréty předků v nadživotní velikosti. K zámku přiléhá francouzská zahrada a volný anglický park s přírodním divadlem a řadou soch s mytologickými náměty. I v dnešní době vzpomíná zámek na svou hudební slávu běhěm pořádaných kulturních akcí.  Tipy na výlet Navštívit můžete třeba barokní zámek Hostim, zříceninu hradu Bukovina, vodní nádrž Jevišovice nebo zámek Jevišovice. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Šenkenberk. V Moravských Budějovicích najdete Muzeum řemesel, zámek, masné krámy nebo středověký dům. Ubytovat se můžete v Třebíči.

Farní kostel sv. Petra a Pavla ve Svojanově stojí v obci pod hradem. Je pozdně barokní z roku 1786, vystavěný snad na místě nějaké starší kaple. Vybavení kostela je povětšinou z 19. století, jen několik málo věcí je starších, jako monstrance, nebo gotická křtitelnice a jiné.

Známé rekreační středisko Malá Skála se nachází na severním okraji chráněné krajinné oblasti Český ráj. Malá Skála leží 5 km západně od města Železného Brodu v malebném údolí řeky Jizery. Historie zámku                            První zmínky o Malé Skále pocházejí z roku 1422. Zdejší tvrz, nové sídlo panství, byla vystavěna kvůli nevyhovujícím podmínkám pro život na nedalekém hradě Vranov - Pantheon. Tehdy byla v držení Valdštejnů. V roce 1538 koupil panství od Karla Felixe z Valdštejna Jan z Vartemberka a spojil je s Hrubým Rohozcem. V roce 1565 Karel z Vartemberka zdědil panství a dal postavit přibližně v místě tvrze renesanční zámek. Po jeho smrti získal Malou Skálu syn Jindřich Ota. Po Bílé hoře ji získal Albrecht z Valdštejna, který skalské panství udělil v lénu majiteli Hrubého Rohozce Mikuláši Desfoursovi. Desfoursové na zámku trvale nesídlili, takže byl spíše jen správním centrem panství. Počátkem 18. století byl zámek upraven v barokním slohu pro občasný pobyt vrchnosti. Od roku 1775 se vžil název zámku Malá Skála, na rozlišení od Hrubé Skály. V roku 1802 prodal hrabě František Václav Desfours maloskalské panství továrníku Františku Zachariáši Rtimischovi, který získal i baronský titul. Rtimisch přestavěl zámek kolem roku 1810 v empírovém slohu a věnoval také velkou pozornost parkové úpravě celého okolí. Zachariáš Rtimisch zemřel v roce 1832 a Malou Skálu odkázal svému bratru Karlovi. Jeho dědicové prodali Malou Skálu obchodnímu domu Oppenheimer v Lipsu. Ti upravili zámek počátkem 20. století v secesním duchu. Po roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu a po dlouhá léta sloužil jako rekreační zařízení. Nyní je opět v soukromých rukou a pro veřejnost uzavřen. Dispozice zámku Zámek Malá Skála je jednopatrová budova obdélníkového půdorysu se vstupním průčelím s balkónem orientován k severu. Jižní fronta směřující do parku má střední část zakončenu trojúhelníkovým štítem a v prvním poschodí balkónem nad krátkým dvouramenným schodištěm a vchodem. Objekt byl v poslední době upraven. K zámku patří skleník, zámecká zahrada s kamennými rokokovými vázami a park se vzácnými dřevinami. Zajímavostí je, že se v Malé Skále narodila v rodině zámeckého správce spisovatelka Jarmila Glazarová, vlastním jménem Podivínská. Dnes odpočívá na lesním hřbitově na Malé Skále. Tipy na výlet V okolí najdete dominanty jako je hrad Vranov - Pantheon nebo hřeben Suchých skal. K nedalekým turistickým zajímavostem patří skalní bludiště Drábovna, zřícenina hradu Zbirohy, zřícenina hradu Frýdštejn, zříceninu hradu Kavčiny či rozhledna na Kopanině. Ubytování najdete přímo v Malé Skále.

Mozaiku vytvořila M. Foesterová podle kartónuv K. svolinského z roku 1939.