Kozel je klasicistní zámek, který leží kousek od Plzně v blízkosti obce Šťáhlavy. Byl vystavěn teprve na konci 18. století pro Jana Vojtěcha Černína, nejvyššího lovčího království českého. Lovecký zámeček Vznikl jako reprezentativní lovecké sídlo na svazích řeky Úslavy a na hony pořádané jeho majitelem se sem sjížděla šlechta z celých Čech. Jeho stavitelem byl Václav Haberditz. Ten postavil jednoduchou čtyřkřídlou přízemní budovu kolem obdélníkového vnitřního nádvoří. V polovině 90. let 18. století byla ještě přistavěna kaple, jízdárna, lokajna a konírna. Jan Vojtěch Černín zemřel v roce 1816. Jeho dvě manželství zůstala bezdětná a Kozel i se štáhlavským panstvím zanechal svému prasynovci hraběti Kristianu Vincencovi Valdštejn-Vartenberkovi. K žádným stavebním úpravám již nedošlo. Jedinečný klasicismus a bohaté interiéry Zámek Kozel překvapí jednoduchostí klasicistní architektury. Má bohaté interiéry, které lze vidět během prohlídkového okruhu, který vede všemi místnostmi po obvodu stavby. V pokojích se nachází původní zařízení, převážně rokokové a klasicistní. V hale je malba navozující iluzi zimní zahrady. Dále je k vidění kuřácký salón se sbírkou dýmek, toaletní pokojík, ložnice pro hosty s rokokovým lůžkem, kulečníkový sál, lovecký salónek s renesančními zbraněmi a další salóny a pokoje, které navodí časy přelomu 18. a 19. století. V bývalé stáji se dnes vystavuje rodinné empírové divadlo s původní konstrukcí a kulisami. Je zde také možno pořádat svatební obřady. Zámek je zasazen do rozlehlého 40hektarového anglického parku, kde roste přes 6 000 stromů. Za jeho projekcí stojí S. X. Franc. Zámek Kozel je nejnavštěvovanějším památkovým objektem v západních Čechách a za svůj nezvyklý název vděčí starému pohanskému zvyku Slovanů. Právě v těchto místech naši prapředkové obětovali v době rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu kozla. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Lopata. Kromě samotného města Plzeň můžete v okolí navštívit také kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci nebo vystoupit na rozhlednu Sylvánský vrch. Za návštěvu stojí i zřícenina hradu Radyně nebo zřícenina hradu Litice. Ubytovat se můžete v Plzni.

Na Křížové hoře v blízkosti obce Červená Voda byla na podzim roku 2006 zahájena stavba nové rozhledny. Na tomto místě byl v roce 1833 postaven malý kostelík. Ten později vyhořel a následně byl postaven nový i s věží. V roce 1863 zde byla vybudována křížová cesta. V roce 1923 zde pak byla postavena turistická chata. Po roce 1945 začalo zdejší území upadat a po roce 1969 se stalo i cvičištěm sovětské armády. Tak byl kostelík, chata i křížová cesta zničeny. Zastavení křížové cesty byly vytrhány, zlámány a pohozeny v lese. Zůstaly jen zbytky základů kostela a chaty. Vše se začalo pomalu měnit po skončení režimu. Na přelomu roku 2006 a 2007 zde vyrostla věž která nabízí výhled z výšky 25 metrů. Jádro stavby tvoří železobetonový monolitický tubus s prefabrikovanými schodišťovými stupni. Vnějšek pak tvoří sbíjené vazníky s palubkami. Celkové náklady na výstavbu dosáhly 7,2 milionů korun.

Židovský hřbitov se nachází na turistické značce vedoucí z Košetic do Křelovic, přibližně zhruba kilometr chůze z obce. Hřbitov byl založen před rokem 1711. Na ploše 1.547 m2 je dochováno asi 150 náhrobků od počátku 18. století do roku 1932. Areál hřbitova prošel rekonstrukcí, byl vyčištěn od náletové vegetace a opravena byla také nízká kamenná zídka. Hřbitov je přístupný bez obtíží. V obci Košetice se dochovala synagoga (čp. 76) postavená v první polovině 19. století, po druhé světové válce adaptována k obytnému účelu.

Sirotčí hrádek, zvaný též Rassenstein, je jednou z nejkrásnějších a nejromantičtějších hradních zřícenin u nás. Najdeme jej v severovýchodním výběžku Stolové hory v Pavlovských vrších, nad vsí Klentnice, asi 3 kilometry od Mikulova. Historie hradu Svou histori začal psát hrad na počátku 14. století, kdy jej vystavěli příslušníci švábského rodu Wehingenů, respektive jejich boční větěv, kterou založil rytíř Siegfried Sirotek. Hlavní rod sídlil na tvrzi v nedalekém Nejdku. Smrtí Siegfrieda r. 1305 rod vymřel, a hrad se tudíž tímto stal královským majetkem. R. 1305 ho Václav III. daroval Ortlíbu řečenému Hendík. V neklidné době po zavraždění Václava III. v Olomouci r. 1306 jej uchvátili Lichtenštejnové, o čemž svědčí zmínka z r. 1310, kdy byl hrad připojen k jejich mikulovskému panství. Při dělbě lichtenštejnských statků v r. 1504 ho obdržel spolu s Děvičkami nejstarší syn Kryštof. V držení Lichtenštejnů zůstal hrad až do r. 1575, kdy přešel do vlastnictví Ditrichštejnů. Tehdy byl již ale s největší pravděpodobností pustý a opuštěný. Tato domněnka je písemně potvrzena roku 1590. Dispozice hradu Hrad byl vybudován na dvou ostrých vápencových skaliscích, oddělených hlubokou roklí. Odtud zřejmě pramení i jeho jméno Rassenstein (tj. Ostrý kámen). Skály byly obklopeny valovým opevněním, možná doplněným palisádou, které tak vytvářelo jakési předhradí s hospodářským zázemím. Na přístupnější jižní části stával nepravidelný, přibližně trojúhelníkový blokový palác, do kterého se vstupovalo přístavkem na jižní straně. Na východní straně byla do skály vyhloubena cisterna. Palácové zdivo se dochovalo do výšky asi 8 metrů. Palác byl se severní částí hradu na protilehlém útesu spojen zřejmě mostem nad nejužší částí rokle. Nelze ale ani vyloučit, že jako spojnice mohla sloužit věžovitá stavba se schodištěm, jejíž zbytky dodnes přiléhají k severní skále na její severní straně. Na tomto druhém zhruba obdélníkovém skalisku se dochovaly pouze základy obvodových zdí a spodní část hranolové věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina Dívčí hrady. Výlet si můžete udělat také do Dolních Věstonic za Věstonickou Venuší nebo do Muzea Dolní Věstonice. V Mikulově najdete barokní zámek, Regionální muzeum, synagogu a židovský hřbitov nebo poutní kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku.  Bohatý výběr ubytování najdete v Mikulově.