Původně renesanční zámek v Žamberku stojí v jihozápadní části města na okraji svahu, který se sklání do údolí Divoké Orlice. Historie zámku První písemná zpráva o Žamberku pochází z roku 1341, kdy náležel k potštejnskému panství Mikuláše z Potštejna. Při dělení panství v roce 1568 mezi jeho syny Zdeňka Žampacha z Potštejna získal polovinu Žamberka Karel Žampach. Pravděpodobně to byl on, kdo postavil na místě nynějšího zámku kamenný dům a tím vytvořil základ pro pozdější jeho rozšiřování. Karel ze Žampachu prodal v roce 1575 svůj díl Žamberka majiteli druhé části, Mikuláši z Bubna. Mikuláš sice sídlil na Liticích, ale i tak nechal postavit další sídlo, zámek v Žamberku, který se poprvé připomíná roku 1600. Byla to renesanční čtyřkřídlá budova. Vnitřní nádvoří bylo příčným spojovacím křídlem rozděleno na dvě části. Zámek byl opevněn valy a příkopy. Z Mikulášové stavby se zachovala celková dispozice zámku, část obvodového zdiva, zámecká kaple a v parku věž opevnění. Po jeho smrti roku 1608 se panství ujal Jindřich Jan z Bubna a v roce 1668 František Adam z Bubna. František Adam se rozhodl pro barokní přestavbu sídla, které v té době bylo již centrem panství, přenesené sem z hradu Litice. V roce 1809 prodal Žamberk Verianovi Alfredu Windischgrätzovi. Nový majitel přistoupil k opravě a modernizaci zámku ve stylu rokoka. Největší změna byla provedena na druhém nádvoří, kde bylo zbouráno západní křídlo a tím se otevřelo do zámecké zahrady. Rokokově bylo upraveno a doplněno balkonem spojovací křídlo mezi druhým a třetím nádvořím. V souvislosti s těmito úpravami byly odstraněny zbytky opevnění, kromě věže, zachované dodnes. Úpravy sídla byly dokončeny v roce 1814 a hned následujícího roku bylo prodáno Janovi Parishovi. Nový majitel provedl drobné úpravy zámku a hlavní pozornost věnoval rozšíření a zkrášlení zámeckého parku procházejícího v oboru. Secesní úpravy Začátkem 20. století za Otakara Parishe bylo sídlo upraveno secesně, což byl poslední zásah do vývoje zámku. Nejvýrazněji bylo změněno druhé nádvoří, kdy byl na jeho severní straně zřízen nový secesní vstupní portál. Majetkem Parishů zůstal zámek do roku 1948, kdy přešel do vlastnictví státu. Zámek byl pak upraven pro potřeby středního odborného učiliště. V roce 1990 byl navrácen původním dědicům. V zámku však nadále sídlí škola a je veřejnosti nepřístupný. Podoba zámku Zámek Žamberk je architektonicky nevýrazná budova, tvořena obdélným komplexem patrových budov, soustředěných kolem dvou téměř čtvercových nádvoří. V severovýchodním rohu budovy je zámecká kaple. Východně od zámku jsou umístěny hospodářské budovy uzavírající první vstupní nádvoří. Jihovýchodně od zámku se rozkládá anglický park, který je v létě vhodný na procházky, v zimě přes něj vedou běžecké tratě. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete zříceninu hradu Potštejn, zříceninu hradu Lanšperk, zříceninu hradu Žampach, rozhlednu Rozálka u Žamberka, Městské muzeum Žamberk nebo židovský hřbitov.  Ubytovat se můžete v Ústí nad Orlicí.

Zelená hora (637 m) je dominantou okolí města Cheb. Proto již v minulém století byla častým cílem nedělních procházek místních. Roku 1891 zde byla postavena jednoduchá trámová konstrukce vysoká 14 metrů. Nechal ji vystavět chebský okrašlovací spolek.Byla v provozu 16 let, poté musela být pro špatný stav uzavřena. Spolek se rozhodl vystavět rozhlednu novu, tentokráte již kamennou, ale trvalo dva roky než byl shromážděn potřebný finanční obnos. Její slavnostní otevření se neslo v politickém podtextu. Věž se totiž měla původně jmenovat Nová rozhledna, ale díky místním podporovatelům Německa pod vedením nacionálního politika Georga von Schönerera, byla pokřtěna jménem sjednotitele německé říše, kancléře Otto von Bismarcka a také se jim podařilo umístit na věž řadu germánských mytologických symbolů. O pár let později byla ještě v sousedství rozhledny postavena chata s pohostinstvím. Po roce 1948 byl vstup do okolí rozhledny zakázán, neboť se nacházela v pohraničním pásmu. Byla vymazána z map a postupně se na ní zapomnělo. V sedmdesátých letech vyrostl nedaleko rozhledny televizní vysílač a také byla zbořena turistická chata. Po roce 1989 byl sice přístup na ni možný, ale svůj účel mohla plnit těžko. Výhled byl totiž omezen vzrostlými stromy. Ke všeobecné spokojenosti vše vyřešila rekonstrukce v roce 2005 a 18 metrů vysoká mohutná rozhledna na Zelené hoře již opět nabízí kruhový výhled. Aby se před Vámi rozprostřel je nutné vystoupat 72 schodů. Budete odměněni výhledem na Chebsko, Krušné hory, Slavkovský les a část Šumavy.

Zřícenina hradu Janštejn se nachází 1,5 km jihozápadně od Nové Vsi. Historie hradu Počátky hradu nejsou známy, poprvé se objevuje až roku 1358, kdy sloužil jako záruka při prodeji. V letech 1373-77 ho vlastnil Sezema z Janštejna. Ani zánik hradu není příliš znám, pravděpodobně podlehl za husitských tažení. Dispozice hradu Hrad zaujal rozlehlý, ale nízký skalnatý výběžek, který vybíhá z plošiny od které je oddělen 11 metrů širokým příkopem. V severozápadním rohu stával okrouhlá věž o průměru 4,7 m. O pár metrů jižním směrem stávala další okrouhlá věž. Zhruba uprostřed mezi věžemi a východní hradbou stávala trojprostorový palác. Ve východní hradbě byla zabudována studniční věž čtvercového půdorysu. Podélné jádro hradu obklopoval ze tří stran parkán. Severně od vlastního jádra hradu za příkopem se nacházel předhradní dvůr, plnící hospodářskou funkci hradu. Obklopovala ho ohradní zeď, při které stálo několik stavení, po nichž zbyly jen prohlubně. Z předhradního dvora vedla k brance do jádra hradu dřevěná rampa. Do dnešní doby se zachovaly fregmenty paláce, hradby, studniční věže a poměrně velký střep ze štíhlé severozápadní věže. Zříceniny hradu jsou volně přístupné, vede sem značená cesta. Tipy na výlet V nedaleké Horní Cerekvi můžete navštívit zámeček, kostel Zvěstování Panny Marie nebo židovský hřbitov. V Horních Dubenkách zase najdete mlynářské muzeum Chadimův mlýn. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Štamberk. Ubytovat se můžete v Horní Cerekvi.

Schody Starodvorská. Praha 6, Lysolaje.