Hrad Buben stával na příkré ostrožně nad pravým břehem Mže u Plešnic. Historie hradu Z temného středověku k nám doléhají první zmínky o hradu Buben, jenž byl sídlem jakéhosi Gumpolda, žijícího na sklonku 12. věku. Jestli to byl náš hrad, nevíme. Ovšem první nesporná zmínka o existenci hradu je z roku 1349 a 40 let později je uváděn jako "hrádek Buben" na cestě k Plzni. Jeho vznik je dáván do souvislosti se skutečností, kdy Karel IV. odňal hrad Nečtiny tamnímu rodu, spřízněnému s Bavory ze Strakonic a užívajícímu přídomku "z Jeřeně". Právě příslušníci rodu Bavorů ze Strakonic Buben tedy založili. V jejich rukou, či v rukou dalších šlechtických rodů, zůstal Buben až do poloviny 16. století. Tou dobou byl jeho stav již nevyhovující pro nově se tvořící životní styl šlechty a byl ponechán svému osudu. Snahy o záchranu V červenci roku 1927 zakoupil Plzeňský odbor KČT zříceninu s přilehlým lesem a pastvinou od velkostatkáře Fingera a v roce 1929 byly na hradě zahájeny zemní a stavební práce a v roce 1932 byla vybudována pod hradem restaurace s ubytovnou. Po válce vše přešlo do majetku státu. Nejprve zmizela vrata v bráně i u sklepa a v 60. létech byla zrušena i restaurace a zub času i lidská neúcta začaly opět pracovat. Až v roce 1991 byla opět zajišťována a od roku 1995 je v provozu opět i restaurace. Podoba hradu Buben byl ve své době klasickým šlechtickým hradem. Do nevelkého předhradí, z jehož ohrazení vystupovala čtverhranná stavba, se vcházelo čtverhrannou věžovitou branou. Jádro obíhal parkán zpevněný obdélnou baštou. V jeho čele se vedle věže brány na skalce tyčila čtverhranná, dnes zaniklá, nevelká, zřejmě obytná věž, za níž se pravděpodobně nacházela další stavba. Patrový palác ve tvaru písmene L zaujal zadní část jádra, která byla nejlépe chráněná. V patře obsahoval i roubenou komoru, která tak zlepšovala jeho majitelům komfort. V klidných letech nabízel Buben svým majitelům veškeré pohodlí té doby a nemusely být prováděny výraznější stavební úpravy. Tipy na výlet Nedaleko od hradu se nachází vodní nádrž Hracholusky. Na sever od hradu se nachází barokní zámek Luhov a od něj směrem na západ další barokní zámek - Trpísty. Ubytovat se můžete v Plzni.

Nedaleko silnice spojující Svor s Jiřetínem pod Jedlovou, na jihozápadním úpatí Pěnkavčího vrchu se nachází skalní útvar s názvem Pětikostelní kámen, z jehož partie je krásný výhled západním směrem na Jedlovou, Tolštejn a další místa.

Židovský hřbitov Mirovice založený částečně ve svahu se nachází asi 1,2 km severozápadně od centra obce, při turistické značené cestě z Mirovic do Myslína. Byl založen v roce 1680, rozšířen roku 1731 a pak ještě v polovině 19. století do dnešní plochy cca 4.102 m2. Svému účelu přestal sloužit po druhé světové válce. Je zde dochováno více než 200 náhrobků pocházejících z let 1764-1965. Při vstupu na hřbitov stojí dochovaná márnice. O hřbitov je pečováno, ohradní zeď i márnice jsou opraveny. Střežený hřbitov je volně přístupný.

Z brány, která pochází z dob Karla IV., dnes najdeme pouze část. Leží mezi Táborskou a Leopoldovou bránou. Byla součástí středověkého opevnění Vyšehradu. Okolo roku 1700 bylo zbouráno patro brány a okolo roku 1860 byla odstraněna i přízemní část. Dochovala se pouze západní část.