Renesanční zámek Přerov leží přímo centru tohoto hanáckého města. Hrad jako předchůdce Na místě původního slovanského hradiště byl na přelomu 11. a 12. století vybudován středověký hrad. V 2. polovině 13. století, za Přemysla Otakara II. po založení města v JZ části hradiště byl vybudován gotický hrad bergfritového typu s velkou okrouhlou věží. Od počátku plnil strážní i obrannou funkci důležité křižovatky obchodních cest a brodu přes řeku Bečvu. Královským (později markraběcím) majetkem zůstal Přerov do roku 1413, kdy jej dal poprvé do zástavy Václav IV. pánům z Tvorkova. V husitských válkách se o hrad několikrát bojovalo a v roce 1487 jej získali Pernštejnové. V 90. letech 15. století se konala přestavba v pozdně gotickém stylu. Přestavba na renesanční zámek Za Vratislava z Pernštejna, v 60. letech 16. století, byl hrad zcela přestavěn v renesanční zámek. K dalším úpravám došlo za Karla st. ze Žerotína mezi lety 1612-1615, kdy přerovský zámek získal dnešní podobu. Byl rozšířen přístavbou 2. patra, v zámeckém příkopu byly postaveny renesanční konírny. Poslední majitelé zámku Magnisové souhlasili s využíváním objektu jako sídla městských úřadů a v roce 1918 ho prodali městu Přerovu. Poté sloužil už jen jako kanceláře, úřednické byty a škola. V letech 1928 – 1930 proběhla generální oprava celého objektu a byly v něm umístěny sbírky Městského muzea a Muzea Komenského. Expozice V současnosti si návštěvník může prohlédnout rozsáhlé historické sbírky entomologické, mineralogické a národopisné, pamětní síň A. Mervarta a J. Bajáka, expozici Jan Blahoslav a čeští bratří, památník J. A. Komenského, školní třídy ze 17. století, z doby Rakouska – Uherska, 1. Československé republiky a z 50 let 20. století. Muzeum Komenského v Přerově patří k nejstarším svého druhu na světě. Bylo založeno v roce 1888 Františkem Slaměníkem a později spojeno s Městským muzeem, které vzniklo v roce 1902. Podoba zámku Přerovský zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova kolem nevelkého nádvoří. Objekt je ze 3 stran obklopen příkopem, přes nějž vede na SV straně kamenný most ke vstupnímu portálu. V JZ křídle stojí třípatrová okrouhlá věž, která byla při rekonstrukci v roce 1997 nově zastřešena a nabízí návštěvníkům vedle pěkné vyhlídky na město a okolí taky expozici Tajemství tónu zvonu a Veduty Přerova. V JV křídle jsou zachovány pozdně gotické architektonické články, v přízemí a zčásti v 1. patře je možné vidět renesanční klenby. Na zámeckém nádvoří se pravidelně pořádají koncerty komorní hudby a jiné kulturní programy. Tipy na výlet Navštívit můžete větrný mlýn Rymice a soubor lidových staveb Rymice. O něco jižněji najdete Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, které patří na Seznam UNESCO. Za návštěvu stojí i renesanční zámek Chropyně, rozhledna Vitčice, zámek Tovačov, zámek Hrubčice, zámek Plumlov, zříceninu hradu Otaslavice nebo lázně Skalka. Ubytovat se můžete v Prostějově.

Vodárenská věž (U Vodárny) s měděným vodojemem vystavěný v letech 1721-1724 najdeme v blízkosti Litvínovického mostu. Svoji dnešní podobu s freskovou výzdobou získal v roce 1882.

Při zachovaném úseku staré cesty spojující Nový Jičín s Valašským Meziříčím, se kousek za obcí Straník nachází opuštěný pikritový lom s malým jezírkem. Ve stěnách jsou viditelné horizontálně uložené žíly tzv. olivinického těšínitu.

Rozhledna na Křemešníku (765 m) je jen jedním z jeho lákadel. Tím dalším, čím se zapsal do podvědomí lidí je pramen léčivé vody, u kterého byl postaven v roce 1720 barokní kostel Nejsvětější Trojice. Pro mnohé turisty, je ale jeho hlavní atrakcí právě vyhlídková věž. Není to ovšem první stavba tohoto typu na křemešníku. Již ve třicátých letech 20.století nad vrcholky okolních stromu vykukovala dřevěná měřická věž vysoká 25 metrů. V roce 1940 ji převzalo do své správy město Pelhřimov a upravilo ji na vyhlídkovou věž, volně přístupnou. Díky nepříznivému počasí, které na Křemešníku panuje, však byla tato rozhledna po několika letech stržena. Další plány města Pelhřimov na její obnovu narážely na vojenskou přítomnost na Křemešníku. Realizovat plány bylo možné až po společenských změnách v roce 1989. A 3.června 1993 zde byla otevřena šestiboká ocelová konstrukce vysoká 53 metrů, která v sobě spojuje potřeby vojenské, telekomunikační i turistické. O její stavu se velmi zasloužil předseda pelhřimovského KČT Pavel Pípal, proto se jí také říká Pípalka. Po 205 schodech je možné vystoupat na vyhlídkovou plošinu umístěnou 40 metrů nad zemským povrchem. Je z něj možné shlédnout značnou část Českomoravské vrchoviny. Rozhledna na Křemešníku je otevřena v sezóně o víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin.