Přírodní památka Dutý kámen je přibližně 600 m dlouhý hřbítek vybíhající od silnice ze Cvikova do Kunratic přibližně 2 km východním směrem od Cvikova.Hřbet vystupuje 20-30 m nad okolní terén a je tvořen lokálně zpevněným křídovým pískovcem, proťatým po celé délce asi 3-4 m mocnou žílou třetihorní vyvřelé horniny, zvané polzenit. Jelikož tato žíla nevystupuje až na povrch byla zjištěna až v 70. letech 20. století při hloubení silničního zářezu. Již v 19. století byl Dutý kámen využíván k těžbě pískovce, což je patrné dodnes. Kámen ze zdejších lomů měl být použit i na stavbu cvikovského kostela sv. Alžběty. V jižní části hřbetu bylo v letech 1913-1914 kunratickou sekcí Horského spolku pro nejsevernější Čechy upraveno výletní místo. Vede sem upravená cesta se zbytky tesaných schodů, které vedou na vytesanou plošinku s kamenou lavicí, jejíž opěradlo zdobí reliéf koruny s dnes již téměř nečitelným názvem „Karolinenruh“. Kdysi odtud byl výhled, dnes tomu však brání vzrostlé stromy. V sousední skále je vyhloubena malá jeskyňka a za odpočívadlem vyčnívá nejvýznamnější skalní suk, nazývaný Vějíř nebo také Varhany. Skalní útvar je 2,5 m vysoký a je složený ze čtyř až šestibokých pískovcových sloupečků, širokých 2-5 cm a vysokých až 3 metry, které se směrem vzhůru vějířovitě rozvírají. Cesta pokračuje dále do prostranství vytvořeném lámáním pískovcových bloků. Do jedné ze stěn byl v roce 1913 vytesán reliéf hlavy s vavřínovým věncem. Autory jsou řídící učitel Karl Beckert a strážmistr Karl Bundesmann (také autoři skalního reliéfu na nedaleké Skále smrti). Jde o upomínku stého výročí úmrtí německého básníka Theodora Körnera. Reliéf ještě doplňují symboly lyry a meče což je název sbírky, která vyšla v roce 1814. Do skály za reliéfem je vytesané úzké schodiště, které vede na  vyhlídkové ploché temeno Širokého kamene s osmihranným kamenným stolem a lavicí. Kdysi na něm byla astronomicko-geografická orientační tabule, do dnešní doby z ní zbyly jen nepatrné zbytky. Na stole ještě dnes najdeme vytesaný eliptický medailon, údaje o místní odchylce od středoevropského času a o zeměpisné poloze místa. V sousedství vyhlídky je několik skal, z nichž ta nejvyšší se zajímavou dutinou v horní části, dostávala v minulosti díky lidské fantazii několik jmen: Zvon, jehla, Rytíř, Soví hlava, ale nejčastěji Dutý kámen a toto jméno pak postupně přešlo na celou tuto lokalitu. Celá lokalita Dutý kámen je pozoruhodná hlavně sloupkovým rozpadem pískovce, který je vidět na několika místech. Jejich vznik způsobila vyvřelá hornina, která sice nepronikla až k povrchu, ale horké plyny a páry, které její průnik doprovázely, stoupaly po puklinách vzhůru a zahřály okolní pískovec na vysokou teplotu. Při následném chladnutí došlo se zmenšováním objemu horniny ke vzniku trhlin a k rozpukání pískovce na tenké a svislé desky.Tam kde bylo zahřátí nejintenzivnější, byly tyto desky rozděleny ještě příčnými trhlinami na menší části a tam, kde bylo došlo v velkému zhuštění příčných trhlin, vznikly drobné čtyř až šestiboké pískovcové sloupečky. Sloupkové pískovce se nacházejí i na jiných místech, ale zde na Dutém kameni jsou nejlépe vyvinuté.Také v severní části hřebetu se nacházejí skály, některé užívané i horolezci. V jejich blízkosti se nachází 20 m dlouhá, nízká a částečně zasypaná puklinová jeskyně, nazývaná Ševcovská díra. Hlavní chodba se směrem dovnitř zužuje a po cca 7 metrech se větví na dvě nízké chodbičky, přičemž levá ústí do nevelké prostory, vysoké cca 2 metry. Traduje se že zde v roce 1905 žil jeden z barabů, pracující na dnes již zrušené trati ze Cvikova do Jablonného.

Renesanční, barokně přestavěný zámek Budišov, nalezneme ve stejnojmenné obci přibližně s 1187 obyvateli, jež leží na rozvodí řek Oslavy a Jihlavky, okres Třebíč, kraj Vysočina. Historie zámku První zmínky o Budišově pochází z roku 1194. Na místě dnešního zámku stávala od 13. století vodní tvrz, jejímiž majiteli byli páni z Lomnice. V 70. letech 16. stol. nechal tvrz přestavět Václav Berka z Dubé na renesanční zámek. Vznikla tak stavba uzavřeného půdorysu s pravoúhlým nádvořím vyzdobeným arkádami. Dnešní podobu dala zámku honosná přestavba v barokním stylu za hrabat Paarů ve 20. letech 18. století. Podoba zámku Charakterizuje ji podstřešní patro, portál a kamenný most s barokní výzdobou doplněnou velkými okrasnými vázami s klasicistním dekorem. V předzámčí byly postaveny hospodářské budovy. Interiér zámku, podobně jako sallu terrenu, zdobily ornamentální malby čínských vzorů s pozlacenými výplněmi a štukami. Výzdobu zámecké kaple provedli Fr. H. Füger, J. P. Brandl a V. V. Reiner, malby ve dvou freskových místnostech H. M. Quell. Hlavní postavy triptychu s mytologickým námětem Neptunových námluv od A. J. Prennera představují členové rodiny Paarů. V téže době vznikl kolem zámku francouzský park se 4 rybníky. Z jeho původně bohaté výzdoby zbylo dnes jen torzo sfing a socha Atlase. Koncem 18. stol. proběhly v zámku další interiérové úpravy. Posledním majitelem Budišova byl JUDr. Richard Baratta-Dragono, jenž na zámku sídlil do roku 1945. Krátký čas zde sídlila škola, později byly zámecké prostory využívány jako byty a sklad textilu. V roce 1972 objekt převzalo do správy Moravské zemské muzeum, které zde zřídilo depozitáře přírodovědných oddělení. Kromě sbírek botanických a antropologických je tu uložena i velká část sbírkového fondu zoologického oddělení. Od roku 1991 je zpřístupněna část depozitáře zoologických sbírek. Zámek Budišov spravuje Moravské zemské muzeum. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete tvrz Pyšel nebo zatopený Kojatínský lom. Vydat se můžete také na renesanční zámek Náměšť nad Oslavou, zříceninu hradu Holoubek, vystoupit na rozhlednu Babylon, rozhlednu Ocmanice, prohlédnout si zříceninu hradu Lamberk nebo navštívit zříceninu Sedleckého hradu. Ubytovat se můžete v Náměšti nad Oslavou.

Na vrchu Špičák nedaleko města Česká Lípa byla 10.5.1885 otevřena nová cihlová rozhledna. Celkem 14 metrů vysoká rozhledna z několika tisíc litoměřických cihel byla postavena za 5.000 zlatých Severočeským exkursním klubem. Návštěva rozhledny byla tak hojná, že byla při ní vybudována restaurace. Ta natolik prosperovala že byla v létě doplňována o verandu. Za druhé světové války se stala rozhledna protileteckou hláskou. Už dva roky po otevření rozhledny se ji pokoušel zničit neznámý žhář, stejně tak se o ni pokoušelo počasí, přesto však byla rozhledna vždy uvedena spolkem zpět do původního stavu. To co nedokonal žhář ani počasí, málem dokonal komunistický režim. Po roce 1945 se totiž na rozhlednu jaksi pozapomělo a objekt začal chátrat. V roce 1997 ji sice zakoupila společnost Real Invest a za 5 milonů korun ji opravila, ovšem ne pro turisty. Rozhledna se stala telekomunikačním uzlem a po jejím obvodu byla doslova osázena různými vysílači. Ačkoliv zpočátku byla alespoň několikrát do roka zpřístupněna veřejnosti, v poslední době se tak neděje.

Sporé zbytky kdysi malého zámečku s dvorem se nacházejí přibližně 11 km západně od Poběžovic. Vede sem malá asfaltová cesta (značená cyklostezka) odbočující cesty značené modrou značkou mezi obcí Rybník a bývalou obcí Švarcava. Krátká historie zámečku Na místě bývalého dvora postavili ve 20. letech 19. století Vidšpergárové zámeček s kaplí sv. Kryštofa. Po roce 1870 jeji získávají Coudenhoveové. Ti zde zřizují oboru a areál zámku doplňují o předzámčí složené z hospodářských budov. Ve středu tohoto předzámčí se nacházela plastika Diany. Až do roku 1945 slouží jako objekt jako lovecký zámeček. Po roce 1945 je většina vybavení zámečku rozkradena, v 50. letech zabírají objekt pohraničníci, kteří až na objekt zámečku nechávají všechny objekty zbourat. Nakonec i sám zámeček podléhá zubu času a dodnes se z něj zachovaly jen zbytky obvodových zdí zarůstající vegetací, neboť se zbytky objektu nacházejí na okraji soukromého hospodářského pozemku. Tipy na výlet Odsud se můžete vydat na výlet třeba do Pivoně, kde najdete bývalý augustiniánský klášter. Nedaleko odsud se nachází také zřícenina hradu Starý Herštejn. Ve Štiboři si můžete prohlédnout ruiny kostela sv. Mikuláše a v Poběžovicích raně barokní zámek. Ubytovat se můžete v Horšovském Týně nebo v Klenčí pod Čerchovem.