Pozdně renesanční zvonice stojí jen kousek od kostela sv. Jakuba Většího. Důvod pro postavení zvonice byl ten, že na počátku 17. století pořídilo město do kostelní věže nový, velký zvon Michal, který vážil přes pět tun. Při zvonění rozechvíval kostelní věž natolik, že byla obava, aby se nezřítila. Zvonice byla postavena v roce 1609 za pouhých 222 dní. Hranolová stavba o půdorysu 10x10 m a výšce 24 m dokonce přežila bez úhony velký požár města v roce 1613. Stěnu zdobí sluneční hodiny a znak města. Ve zvonici se nachází tři zvony, již zmíněný Michal, který je jedním z největších zvonů na Moravě. Dále pak o více jak sto let starší Jakub (1.500 kg), který sem byl rovněž přenesen z kostela sv. Jakuba, pochází z roku 1464. Tím třetím je pak daleko menší zvon Barborka (220 kg), jenž sloužil většinou jako umíráček.

Slezská Kalvárie u Hradce nad Moravicí se nachází na kopci (414 m.n.m.) asi 1 km jihovýchodně od města, vede sem značená cesta. Kalvárie byla založena roku 1764 Annou Marií Magalénou Thomagniniovou, která měla živý sen jak na ozářený kopec vystupující věřící. Ke kamennému kříži vede od úpatí kopce křížová cesta se 13 kaplemi. V roce 1889 byly plechové obrazy Kristova utrpení nahrazeny kamennými reliéfy a obnovena krytina kapliček. V září 1945 byly poutě na Kalvárii po druhé světové válce obnoveny. Zakrátko v roce 1950 opět zakázány a nakrátko obnoveny v letech 1968-1970. Veřejné poutě pak byly obnoveny opět v roce 1990. V letech 2004-2009 proběhla zatím poslední rekonstrukce křížové cesty. Bylo opraveno zdivo kapliček, odvodnění a nátěry. Restaurovány byly i reliéfy, které natolik zujaly vedení města, které nakonec rozhodlo o vytvoření jejich kopií, které byly nakonec instalovány do kapliček.

Rabštejnu nad Střelou, historicky nejmenšímu městu v České republice, dnes však součástí města Manětín, vévodí zámek, bývalý hrad ze 14. století.             Historie zámku Krajina kolem hradu Rabštejna patřila potomkům Milhosta, který založil roku 1193 klášter v Mašťově. Po roku 1321 koupil rabštejnský statek Oldřich Pluh, předek významného rodu Pluhů z Rabštejna. Oldřich získal od plaského kláštera ještě některé vsi a vystavěl si na počátku 30. let 14. století na nepřístupném ostrohu řeky Střely pevné sídlo a pod ním založil městečko Rabštejn nad Střelou. Hrad i městečko byly spojeny v jeden celek hradbami, z nichž dosud zbyly některé části a dvě okrouhlé věže. Král Karel IV. si byl vědom významu hradu pro okolní krajinu a chtěl jej mít ve svém majetku. Tak se stal Rabštejn královským zbožím, kolem něhož Karel IV. vytvořil manský systém. Roku 1464 se hradu neoprávněně ujal Burian mladší z Gutštejna. Spor o správu Rabštejna byl také jednou z příčin, proč se Burian stal nepřítelem krále Jiřího z Poděbrad. V těsné blízkosti hradu dal roku 1483 vystavět klášter karmelitánů, který byl při bouři nekatolických měšťanů roku 1532 spálen. Rabštejn držel 9 let sám král Vladislav II., jeho syn Ludvík jej roku 1518 zastavil Šlikům. Lorenc Šlik hrad opravil a po požáru roku 1532 postavil nové hradní stavení. Některé části nové stavby jsou dosud viditelné za zámkem na konci ostrohu. Rabštejn však byl pořád majetkem krále a Šlikové je měli pouze v zástavě.  Po roce 1578 prodal Rudolf II. se svolením stavů zdejší zboží Jaroslavovi Libštejnskému z Kolovrat a Jiříkovi Kokořovcovi. Tím se Rabštejn stal opět svobodným panstvím. Roku 1665 jej koupil Jan Šebestián z Pöttingu, který v blízkosti hradu postavil roku 1666 klášter servitů, a to na místě kláštera karmelitánů. Janův syn František Karel si zde, na místě starého hradu, postavil roku 1705 zámek, neboť hrad byl již sešlý a nepohodlný. Po roce 1714 sídlili na zámku Černínové, Kolovratové a posledními majiteli Rabštejnu byli od roku v 1748 Lažanští, kterým náleželo panství až do roku 1945. Poté zámek sloužil rekreačním účelům a složí jím dodnes.     Dispozice zámku                                   Zámek Rabštejn je obdélná barokní jednopatrová budova s podstřešním polopatrem. Prostou fasádu zdobí barokně zalamované římsoví nad okny pater, v polopatře kolem oken nesou jednoduché, konzolovitě zakončené pilastry rovnou římsu nad okny. Na jižní straně zámeckého areálu stojí kostel v dnešní podobě postavený v letech 1766 – 1767 pravděpodobně podle návrhu architekta A. Luraga, k němuž přiléhá bývalý klášter servitů, zrušený roku 1767. Tipy na výlet V Rabštejně nad Střelou je k vidění také zřícenina hradu. Výlet můžete podniknout k Žihelskému viklanu, na zříceninu hradu Nevděk, na zachovalý barokní zámek Manětín, na novogotický zámek Nečtiny nebo na zříceninu hradu Preitenstein. Ubytování najdete ve Žluticích.

První zmínky o Motole jsou z roku 1146, kdy byl v majetku církve. Za dobu své existence vystřídal řadu majitelů. Obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím, pěstováním vína. Na přelomu 18. a 19. století se ze zkoušela i těžba uhlí. K Praze byl Motol připojen v roce 1922. Název pravděpodobně pochází od jména Motejl.