Zřícenina hradu Žebrák se nachází v okrese Beroun u obce Točník na jižním okraji Křivoklátských lesů. Jméno dostal hrad podle vsi, která tvořila jeho podhradí vzdálené asi 2 km jižně. Při důležité cestě, která spojovala Prahu s Plzní a vedla dále do Norimberku nechal hrad Žebrák vystavět  pravděpodobně Oldřich Zajíc z Valdeka, člen mocného šlechtického rodu Buziců. Za vlády Jana Lucemburského se stal majetkem českých králů. Tehdejší majitel Zbyněk z Valdeku vyměnil Žebrácké panství za Budyň. Lucemburkové si strategicky položený hrad velmi oblíbili. V roce 1341 koupil hrad mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich Korutanský, který provedl rozšíření a nechal postavit hradní kapli sv. Apolináře a sv. Markéty. Hrad však držel jen do roku 1349, tehdy jej prodal samotnému Karlu IV. Další přestavbu hradu provedl jeho syn Václav IV., který zde také často pobýval. Po požáru v roce 1395 byl sice Žebrák ještě opraven, ale přesto začala jeho obliba u  Václav IV. klesat. Ten totiž nechal vystavět na nedalekém kopci nový a honosnější hrad Točník a na Žebrák přestal dojíždět. Ten si sice ještě v průběhu 15.století uchoval svou obranyschopnost, ale jeho význam postupně upadal. Jeho zkázu urychlili hledači pokladů, kteří hledali legendární poklad Václava IV a zejména požár z roku 1532. V polovině 16.století je hrad zmiňován již jako opuštěný. Poslední šlechtický majitel souhradí Josef Colloredo Mansfeld prodal hrad ve dvacátých letech Klubu českých turistů a proběhla částečná rekonstrukce. Žebrák byl stavbou bergfritového typu. Do dnešních dnů se dochovala mohutná válcová věž tzv. bergfrit zdobená iluzivním kvádrováním, která dnes slouží jako rozhledna. Dále je zde k vidění temná hladomorna, starý palác s pecí a torzo zdiva výstavného paláce Václava IV.

Kostel sv. Petra v okovech - Kostelní Hlavno, okres Mladá Boleslav.

Za základ jména bývá považováno loupení měchů. A to buď měchů jako cestovních zavazadel na místní dálkové cestě, nebo měchů na ryby v místních potocích a rybnících. Může se ale jednat i o zcela jiný slovní základ neboť je známo pojmenování i ve tvaru Nechalupy. Nejstarší osídlení na území Dolních Měcholup je doloženo z návrší Na Horkách, kde při zakládání nového hřbitova r. 1896 byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby 2 - 3 tisíce let před n.l. Ves se pak připomíná v písemnostech roku 1309 a o několik desítek let později se rozlišuje na Velké (Dolní) a Malé (Horní) Měcholupy. Z roku 1364 pochází zmínka o tvrzi, kterou měl v držení pražský měšťan Jakeš Rechcer. Po něm následovali Olbramovicové, měšťan Jan Nichelen, Prokop Černý a Jan z Klučova. Jako další majitelé se připomínají Zápští ze Záp a řád křížovníků s červenou hvězdou. Roku 1562 prodávají křižovníci svůj díl Měcholup Janovi Ronšperkovi z Ronšperka, který ho připojil k Uhříněvsi. V roce 1622 po konfiskacích získal Měcholupy Karel z Lichtensteina a obec až do poloviny 19. století náležela panství Uhříněves. V letech 1923-25 proběhla pozemková reforma při které byly polnohospodářské pozemky zrušeného Lichtenštejnského panství rozděleny mezi majitele zbytkových statků a drobné nabyvatele. V roce 1968 byla obec připojena k Praze a dnes je MČ Praha – Dolní Měcholupy součástí správního obvodu Praha 15.

Barokní zámek Zelená Hora korunující stejnojmenný vrch (533 m n.m.) je dominantou Nepomucka, v okrese Plzeň. Historie místa na Zelené hoře Místo je opředeno svatovojtěšskými legendami. Podle nich již v 10. stol. zde měl stát dřevěný kostelík, v jehož místech později vystavěli mniši z nedalekého kláštera kostel Nanebevzetí Panny Marie, jenž byl roku 1686 barokně přestavěn a dodnes tvoří součást zámeckého areálu. Brzy na to vznikl pod horou cisterciácký klášter, jehož účelem bylo vymýtit stopy pohanství v tomto kraji. Zelená hora se stala majetkem onoho kláštera, který vystavěl na ni zřejmě nějakou strážní věž. První písemná zmínka o opevněném sídle na této hoře pochází z roku 1221. Zelená hora za husitských válek Výraznou stopu nechala Zelená hora v českých dějinách během husitských válek a zejména v boji o moc, který po nich následoval. V roce 1419 začal vrch opevňovat husitský "houf" Mikuláše z Husi, Bohuslav ze Švamberka, vládce katolické Plzně, však husity vyhnal a vybudoval tu důkladné opevnění pro katolickou stranu. V průběhu husitských válek vystavěli Švamberkové na Zelené hoře hrad, který byl v jejich držení až do roku 1460. Zelenohorská jednota Není přesně známo, kdy a proč přešla Zelená Hora do držení Zdeňka ze Šternberka. Roku 1464 jím zde byl vyzdvižen kostelík sv. Vojtěcha. Dne 28. listopadu 1465 se konal na zdejším hradě v Černém sálu sjezd katolických pánů a byla ustanovena Jednota zelenohorská. Jednotlivci se zavázali, že si budou po dobu pěti let pomáhat proti králi Jiřímu z Poděbrad (který pocházel z husitsky orientovaného panského rodu), u kterého upadli v nemilost a který chtěl být spravedlivým vládcem kališníků i katolíků. Zdeněk ze Šternberka byl - jakožto předák Jednoty zelenohorské - 20. dubna 1467 potvrzen papežem Pavlem II. za vůdce katolíků proti králi. Šternberkové drželi Zelenou Horu s menšími přestávkami až do roku 1726. Za předposledního majitele z tohoto rodu, hraběte Václava Vojtěcha, byl hrad v letech 1669 - 1671 přestavěn na raně barokní zámek. V 18. století byl v majetku Martiniců, pak Colloredů, od poloviny 19. století Auersperků. V roce 1817 byl na zámku nalezen tzv. Zelenohorský rukopis, který byl literárním podvrhem a silně ovlivnil národní obrození. O jeho pravost se vedly v 19. století vášnivé spory. Podoba zámku Na obvodu zámecké budovy lze spatřit zbytky zevního opevnění a válcové věže z původního hradu. Ranně barokní zámek je třípatrový, východní křídlo má na nádvorní straně arkády, šternberský znak a letopočet 1696. V západním křídle je bývalá hradní kaple. V interiéru se dochovala nástropní malba Boj Ladislava ze Šternberka s Tatary ze 17. století. Dále se dochovaly původní podlahy, obložení a vykládané stropy některých komnat. Při hradební zdi je raně barokní sýpka, v těsném sousedství zámku gotický kostel Nanebevzetí P. Marie z 2. poloviny 15. století, roku 1688 přestavěn do dnešní podoby. Budovy sloužily v druhé polovině 20. století jako kasárna a staly se dějištěm Švandrlíkova románu Černí baroni a objevily se i v jeho filmové podobě. Tipy na výlet Nedaleko Nepomuku najdete romantický zámek Žinkovy, červený most nebo severně odtud zámek Hradiště. Ubytovat se můžete v Klatovech.