Rozhledna na Veselém vrchu u Mokrska je vlastně takovým památníkem vítězství. Není to ovšem vítězství, které by přineslo hrdinské činy nebo prolitou krev. Je to vítězství místních obyvatel, kteří vyhráli svůj boj o to, aby v těchto místech neprobíhala těžba zlata o jejichž velkých zásobách v podzemí panují diskuse. Místní obyvatelé si raději zvolili příjmy z cestovního ruchu, kterým má pomoci i nová rozhledna na Veselém vrchu, který sahá do výše 489 m na levém břehu Slapské přehrady u obce Mokrsko. Stavba vybudovaná v roce 1999 je ocelová konstrukce v podobě stožáru, která slouží zároveň jako telekomunikační vysílač. Je vysoká 42 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 25 metrů nad zemí a vede k ní jednoduché točité schodiště. To má 137 roštových schodů a kdo je vyšlape tak je odměněn nádherným kruhovým výhledem, který zahrnuje při dobré viditelnosti, kromě blízkých Brd i vzdálenou Šumavu. Otevřena je v turistické sezóně.

Brána stojící na konci Palackého ulice vznikla stejně jako brána Pražská současně se vznikem městského opevnění ve 14. století. Avšak na rozdíl od Pražské brány si neuchovala svůj původní vzhled. V polovině 18. století vyhořela a místo gotické střechy dostala novou barokní. Také je na rozdíl od své sestry více ozdobená. Na svém průčelí je ozdobena mytologickým výjevem s bohem Kronem a sudičkou předoucí niť života od malíře V. Preise z konce 19. století. Zhruba ze stejného období pochází i hodiny jež nahradily původní orloj z roku 1508. Nad průjezdním portálem je umístěna nejstarší dochovaná podoba městského znaku. Věž obýval hlásný a jinak byla obývána až do roku 1972. Dnes se zde nachází expozice věnovaná bráně a vůbec celé městské fortifikaci. Z horního ochozu je pak rozhled na historické centrum.

Rychnov se stal v polovině 18. století význačným poutním místem, „Nový Mariazell“ jak byl tehdy nazýván. Jeho vznik je opředen legendou o zázračném uzdravení. Nenmocný kovář Jakob Franz z Lubníku se při své cestě do Mariazell zastavil v Rychnově, kde vysílen usnul v lese. Zdálo se mu, že ho někdo dotýká a nabádá aby svou pouť dokončil. Po probuzení zjistil, že bolesti zmizely. Vykonal pouť a z Mariazell si přinesl obrázek Panny Marie, který připevnil na strom pod nímž se uzdravil. Obrázek se časem poškodil, a tak ho nahradila dřevěná soška Panny Marie od moravskotřebovského sochaře Františka Seydtla. Mnoho poutníků před soškou vykonalo pobožnost a zázračně se uzdravilo. U stromu byl později nalezen pramen vody a studánce se začalo říkat Mariánská. V roce 1749 celou událost prozkoumal olomoucký biskup a vyhlásil Rychnov na Moravě poutním místem. Soška Panny Marie byla přenesena do farního kostela sv. Mikuláše v obci. Tradice poutí pokračovala až do 20. století. Po letech útlumu došlo k obnovení v roce 2000.

Tento klub, blízko stanice metra Anděl, je zaměřen na rockovou tvorbu.