omník obětem germánské okupace.

Židovský hřbitov Mirovice založený částečně ve svahu se nachází asi 1,2 km severozápadně od centra obce, při turistické značené cestě z Mirovic do Myslína. Byl založen v roce 1680, rozšířen roku 1731 a pak ještě v polovině 19. století do dnešní plochy cca 4.102 m2. Svému účelu přestal sloužit po druhé světové válce. Je zde dochováno více než 200 náhrobků pocházejících z let 1764-1965. Při vstupu na hřbitov stojí dochovaná márnice. O hřbitov je pečováno, ohradní zeď i márnice jsou opraveny. Střežený hřbitov je volně přístupný.

Přírodní památka Na Skalách se nachází na východním okraji obce Rabštejnská Lhota. Vede přes ní značená cesta směrem do Slatiňan. Na rozloze 3,9 ha jsou chráněny ukázky transgrese, nástupu křídového moře přes ordovické křemence. Nepatrný terénní rozdíl v podobě přechodu mezi těmito horninami představuje 410 milionů let. Mořské pískovcové usazeniny jsou dvojího stáří. Ordovické mají složení šedých celistvých křemenců, ve kterých jsou místy zachovány chodbičky červů. Křídové pískovce cenomanského stáří jsou žlutozelené, porézní a málo zpevněné. V určité době byla křemencová skalka mořským pobřežím. Na severním okraji lomu a v severní části území jsou zachovány valouny, vzniklé mořským příbojem.

Slánská hora spolu s Řípem a nedalekou Vinařickou horou je pozůstatkem bouřlivé sopečné činnosti třetihorních horotvorných procesů. Převažující horninou je olivinický nefelinit, patřící mezi výlevné horniny skupiny čedičů. Uplatňují se zde i tufy a tufity. Vlivem otřesů hornin po utuhnutí nefelinitu vznikly v kupě hory četné dutiny. Výsledkem sopečné činnosti je v minulosti výskyt pramenů slané vody a to i značné intenzity (vedl k pojmenování hory i města). Tyto prameny mizely v období středověku a to díky zemětřesením, které tuto oblast tehdy postihovalo. Poslední ránu jim a i celé Slánské hoře zasadila intenzivní těžba čediče na sklonku 19. století. Tato těžba zlikvidovala více jak třetinu celé hory a pokud by trvala ještě několik dalších let zmizela by zřejmě zcela. Tehdy byl zacpán i hlavní sopouch, kterým kdysi vystupovala žhavá láva a v pozdějích dobách teplé páry.Slánská hora byla využita v minulosti i jako sídliště. Jihovýchodní svah byl osídlen v několika vlnách již od počátku pozdní doby kamenné, přes dobu bronzovou, železnou až do doby slovanské. Osdílení nebylo plynulé, ale s různě dlouhými přestávkami, dohromady by tak dalo přibližně 5.000 let. Pokud bylo osídlení delší, zanechalo po sobě kulturní vrstvu (vrstvu s památkami po lidské činnosti). Několik takových vrstev nad sebou vytváří souvrství. Za celou tuto dobu se zde vytvořilo souvrství mocné až 3 metry, což znamená velký archeologický význam.