Při jihovýchodní straně návsi stojí v centru obce Stádlec renesanční zámek. Historie zámku Původně zde stávala tvrz poprvé zmiňována v roce 1535, kdy bylo panství v držení rodiny Vítů ze Rzavého. Vítové zde sídlili až do roku 1620, kdy byl v roce 1629 Stádlec prodán. Začátkem 18. století, v letech 1712 – 1714, byla postavena zámecká kaple. Přístavbou nižšího rizalitu s věží při dalších zámeckých úpravách byl původně trojkřídlý zámek změněn na čtyřkřídlý objekt s malým dvorem. Na zámku Stádlec žil až do své smrti český vynálezce Ing. František Křižík (1847 - 1941). Po roce 1945 byl zámek adaptován na zemědělské učiliště a v 90. letech 20. století byl v restituci navrácen soukromým majitelům. Zámek dnes Dnešní podoba zámku pochází z poslední stavební úpravy z počátku 18. století. Zámecká budova je tvořena čtyřmi jednopatrovými křídly s malým čtvercovým dvorem. V hlavním průčelí je umístněn vystupující balkón podepřený sloupky s vjezdem, nad kterým se tyčí hranolová hodinová věž. Zámek obklopuje neudržovaný park. Tipy na výlet V okolí nazapomeňte navštívit Stádlecký řetězový most, zříceninu hradu Dobronice u Bechyně nebo rozhlednu Radětice u Bechyně. Ubytovat se můžete v Bechyni.

Kostel byl postaven v letech 1992-1995 na místě původního barokního kostela, který byl zničen při bombardování roku 1944. Dne 10.9.1995 byl vysvěcen nový kostel jehož autorem je Ludvík Kolek.

České muzeum stříbra v Kutné Hoře nabízí své exponáty v hlavní budově - Hrádku, v Kamenném domě a nově také v Tylově domě. Odborní pracovníci muzea spravují více než 170 000 sbírkových předmětů. Nejrozsáhlejším fondem je archeologie, čítající téměř 120 000 kusů sbírek. Obrovský a ve své specializaci významný je také fond numismatický (zahrnuje mince, medaile, svátostky, bankovky atd.). Dosahuje cca 19 000 kusů. Výtvarný fond o 9 000 kusech sbírek zahrnuje obrazy, kresby, grafiky i plastiky. Rudy, minerály, horniny a sbírky paleontologické jsou uloženy v počtu téměř 7 000 ks ve sbírkách geologických. Stejného počtu dosahuje i rozsáhlý fond uměleckého řemesla, jehož základ, obdobně jako u fondu archeologického, byl vytvářen již od konce 19. století.Exponáty speciálního fondu báňské techniky patří k nejstarším v Evropě. Hrádek Hlavní muzejní budova má bohatou historii. Nad říčkou Vrchlicí stál pravděpodobně již před tím, nežli "stříbrná horečka" přilákala do zdejší krajiny podnikatele a dobrodruhy a dala tak vzniknout hornímu městu. Budovu Hrádku čekal dlouhý a rozmanitý osud. Od dřevěné tvrze, gotického sídla, renesanční palác... Měnil se i účel, nejprve útočiště a pevnost, palác, jezuitské gymnázium a nakonec muzeum. Neoficiální premiéra otevření nové muzejní expozice – " České muzeum stříbra" v rekonstruovaném 1. patře – se konala v březnu 1996 pro vzácnou návštěvu, prince Filipa, vévodu z Edinburghu. Do sálů muzejního prohlídkového okruhu se vrátily nejvzácnější muzejní exponáty, vypovídající o dějinách stříbrného města, které bylo ekonomickou základnou českého království. Opět zde zaznívají koncerty, navrátil se ruch banketů, střídají se slavnostní i diplomatická setkání, a nově se konají tiskové konference. Prohlídkové okruhy a stálé expozice I. okruh - Město stříbra - geologie, archeologie, vývoj středověké Kutné Hory, dějiny Hrádku, život "stříbrné šlechty", numismatika II. okruh - středověký důl, trejv, středověká technologie dobývání a zpracování stříbrné rudy, mincování, havířská osada České muzeum stříbra spravuje expozice Tylův dům a Kamenný dům.  

Trvalou slávu Karlovu mostu přineslo baroko, mezi léty 17007 až 1714 sedm tehdejších nejvýznamnějších pražských sochařských dílen proměnilo kamenná zábradlí mostu v jedinečnou a monumentální galerii soch a sousoší, která zajistila jejich autorům slávu a proslulost. Na zábradlí je rozmístěno 30 soch. Ve 14. století tu byl umístěn první kříž, do roku 1503 byla postavena také původní socha Bruncvíka. Nejstarší dodnes stojící sochou v původní podobě je sv. Jan Nepomucký z roku 1683, poslední bylo umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje v roce 1928. Sochy a sousoší, které byly později zničeny během povodní, nebo válečných konfliktů byly sice restaurovány, ale většinou nahrazeny kopiemi soudobých umělců. Originály jsou umístěny např. v Lapidáriu Národního muzea či v Gorlici na Vyšehradě. Většina soch je z pískovce, sv. Filip Benicius je z mramoru a sv. Kříž, tedy sousoší Kalvárie a Jan Nepomucký jsou z bronzu.