Stálá expozice Příroda severozápadních Čech Krupka a cín Muzeum je pobočkou Regionálního muzea v Teplicích.  

Rozhledna na Čubově kopci je jedinou rozhlednou české části Javorníků. Možná to byl důvod proč na počátku roku 1990 navrhl předseda JZD v blízké Francově Lhotě Jaroslav Novosad, aby zde byla postavena rozhledna. Čubův kopec je vysoký 720 m n. m. a od hranic se Slovenskem ho dělí pouze 200 metrů. Motivem ke stavbě rozhledny bylo zvýšit turistický zájem o tento region. Roku 1991 tak byla otevřena dřevěná, 16 metrů vysoká rozhledna. Měla tvar jehlanu a byla rozdělena na čtyři patra. Nad nejvyšším patrem byla stříška. Díky drsnému klimatu musela být věž v roce 2004 stržena a nahradila ji nová rozhledna. Ta je tvarově identická, liší jen jiným provedením přízemí, které má symbolizovat valašský klobouk a také je o dva metry vyšší. Z jejího nejvyššího patra, na které vede 58 schodů, lze shlédnout téměř celý hřeben Javorníků a na severu se rýsuje panoráma Beskyd.

Impozantní zříceniny hradu Roupova zájemce nalezne ve stejnojmenné obci, která leží přibližně 6 km jihozápadně od Přeštic. Areál hradu, nacházející se ve východní části obce, je v soukromých rukách, a proto je přístupný pouze příležitostně. Majitel bydlí v domě hned u hradu a po domluvě vstup zpravidla umožní. Historie hradu První panské sídlo bylo v Roupově založeno již ve 13. století. V letech 1380–1393 je nechal Něpr z Roupova radikálně přestavět na vcelku pohodlný hrad, pravděpodobně měl přitom k dispozici dvorskou huť. V době husitských nepokojů majitel Roupova Jan přestoupil ke kališníkům a tím zachránil hrad od odbývání. Jeho syn Jan II. z Roupova byl věrným straníkem Jiřího z Poděbrad i Vladislava II. Jagelonského a iniciátorem další výrazné přestavby hradu. V letech 1595–1598 byl pak Roupov nákladně renesančně přestavěn, čímž se majitel Jan IV. z Roupova velmi zadlužil a byl nucen hrad prodat. V roce 1607 se novým vlastníkem stal Jan z Klenové, věrný stoupenec habsburských panovníků. V období třicetileté války byl Roupov oporou císařské moci a především městečko pod hradem utrpělo velké škody od švédských vojáků. Hrad byl ještě roku 1704, kdy jej zakoupili majitelé sousedního panství Červené Poříčí, obýván. Nedlouho poté počal pustnout a jeho konci napomohlo i bourání a odvoz stavebního materiálu v roce 1817, kdy bylo po požáru obnovováno nedaleké městečko Merklín. Podoba hradu Původní podoba hradu je nám doposud neznámá. Po Něprově přestavbě hradní nádvoří obklopily ze tří stran paláce, z nichž jeden byl pravděpodobně věžovitého charakteru. Komunikaci mezi budovami zajišťovala pavlač. Předhradí bylo v další přestavbě výrazně změněno, tudíž jeho původní podobu neznáme. Tehdy byla především posílena obranyschopnost hradu vystavěním polygonální bašty a okrouhlé, pravděpodobně bateriové věže na skále před hradem. Polygonální baštu později pohltila obytná budova před hradem. Hradní jádro bylo rozšířeno přistavěním nového křídla zvenčí, jehož součástí byla i dodnes velmi zachovalá kuchyně s osmibokým komínem. Dnes jsou zde k vidění výrazné zříceniny všech prvků hradu. Tipy na výlet Jedním z výletních tipů je barokní zámek Příchovice, barokní zámek Dolní Lukavice nebo renesanční zámek Lužany. Zajímavý je také vodní gotický hrad Švihov. Ubytovat se můžete v Klatovech. M.K.

Raně gotický hrad Pecka je situován do stejnojmenné obce, ležící asi 6 km na východ od Nové Paky. Byl postaven na strmém vrchu v kopcovité krajině západního Podkrkonoší. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic První písemné záznamy pocházejí z roku 1322, kdy se jako majitel uvádí Budivoj z Pecky. Výhodnost strategické polohy na špatně přístupném místě a kvalitu hradeb osvědčil hrad Pecka za držení Jarka z Železnice, který byl nepřítelem husitů. Proto roku 1432 po 7 měsíců obléhali Pecku sirotci. Z dalších majitelů stojí za zmínku Mikuláš a Vilém Hořický z Hořic, v jejichž držení je Pecka od osmdesátých let 15. století až do roku 1518. Hrad rozšířili a nechali vystavět pozdně gotické opevnění. Za dalších majitelů Škopků z Bílých Otradovic začala být Pecka postupně přebudována na pohodlné zámecké sídlo v renesančním slohu. Tehdy vzniklo tzv. Škopkovské křídlo s arkádami. Přestavbu dokončil další majitel, známý šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Vynikající spisovatel, cestovatel a hudebník postavil na počátku 17. století dvoupatrový, tzv. Harantovský palác a vznikl tak čtyřkřídlý zámek. Když byl Kryštof Harant 21. června 1621 za účast na stavovském povstání popraven na Staroměstském námestí, prodala jeho manželka Pecku Albrechtovi z Valdštejna. Ten ji už za 3 roky upsal kartuziánům ve Valdicích. Když byl řád roku 1782 zrušen připadla Pecka náboženskému fondu a v roce 1824 jej vykoupili Trautmannsdorfové. Hrad už byl v té době neudržovaný a jeho chátrání urychlil požár roku 1830. Prohlídka interiérů hradu Pecka s černou kuchyní a sklepením Do hradu se vstupuje po barokním mostě ze 17. století, který vede k hradní bráně. Lichoběžníkové nádvoří dnes obklopují jen zbytky staveb paláců, které nádvoří obklopovaly. Rekonstruoval se jediný západní Harantovský palác, v jehož prostorách byla zřízena expozice. Tu tvoří celkem sedm místností, mučírna a sklepení a také 60 m hluboká studna. Tématicky je zaměřena na dějiny hradu, život a dílo cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Hrad nabízí z několika vyhlídek nádherné pohledy na okolí. Vidět jsou třeba Krkonoše a hrady Kumburk nebo zřícenina hradu Bradlec. Tipy na výlet V Lázních Bělohrad najdete Anenské slatinné lázně, zámek Lázně Bělohrad, Fričovo muzeum nebo přírodní památku Hřídelecká hůra. V Nové Pace můžete navštívit expozici v Klenotnici drahých kamenů, Městské muzeum nebo Suchardův dům. V Nové Pace se můžete i ubytovat.