Jan Pluh, feudální pán na Bečově a Slavkově hledal v 16. století způsob jak zajistit zásobování vodou hornická města Slavkov a Krásno. Oslovil přistěhovalce Rössmeissela. V roce 1531 byla zahájena práce na výstavbě a vše bylo hotovo v roce 1536. Dlouhý 21,2 km jen ke stavidlu „Na Dílcích“ u Krásna (nedaleko kamenné rozhledny). Šíře kanálu byla 2 m. Stavba byla svým provedením ojedinělá v celé střední Evropě. Stoka nyní zajistila vodu pro mlýny a tlukací mlaty. Lidská energie byla znásobena vodní energií a tak se hornictví mohlo více rozvíjet. Místo ruční práce se mohly rozjet rudné mlýny a pucherny na vodní pohon. Od roku 1547 se začalo plavit na kanále dřevo, proto byl kanál obložen kmeny. V roce 1631 měla stoka 13 stavidel a 35 mostů. I po skončení težby byl kanál nadále udržován. Poslední větší úpravy proběhly v roce 1908. Tehdy byl kanál rekonstruován, kamenné mostky byly nahrazeny betonovými. V období meziválečné i po druhé světové válce došlo k částečné devastaci kanálu, stejně tak překotná porevoluční privatizace a s tím nekontrolované stavby malých vodních elektráren. V současné době dochází k nápravě, v některých případech se vraci do původního technického stavu. V roce 2003 byla Dlouhá stoka zapsána na seznam kulturních památek.

Tento jez na Dalejském potoce leží u křižovatky ulic Ve Výrech a K Třebonicům.

Strančický židovský hřbitov se nachází kousek od západního okraje obce nedaleko silnici spojující Strančice a Všechromy. Hřbitov založený kolem roku 1900 sloužil až do druhé světo války. Pak byl zdevastován a v 60. letech 20. století zbořena márnice, ohradní zeď a náhrobky odvezeny. Dnes se na ploše porostlé několika stromy, se zbytky ohradní zdi porostlé křovinami nachází jen jeden náhrobek a několik zbylých podstavců. Areál je volně přístupný.

Bývalé loupežníkovo sídlo a nyní jen skromné pozůstatky strážního hradu Hus se nacházejí asi 7 km jihozápadně od okresního města Prachatice. Přímo na hrad na skalnatém ostrohu nad říčkou Blanicí turistu zavede turistická značka, nejbližší obce se nazývají Blažejovice a Křišťanovice. Historie hradu Strážní hrad v místech zvaných „Na husi“ postavili čtyři bratři z Janovic na základě povolení krále Jana Lucemburského z roku 1341. Hrad měl chránit okolo vedoucí Zlatou stezku a v případě potřeby měl panovník právo jej využít při napadení této oblasti nepřítelem jako svůj opěrný bod. V 60. letech 14. století král hrad získal do svých rukou a dosazoval na něj své purkrabí. Jedním z nich byl stoupenec husitů Mikuláš z Pístného, který se později stal i zástavným držitelem hradu a psal se po něm „z Husi“. Roku 1420 Mikuláš zemřel a hradu se ujal další husitský přívrženec Jan Smil z Křemže, velký nepřítel svého souseda, katolického pána Oldřicha z Rožmberka. Jejich spor skončil zajetím Jana na hradě Krumlov a jeho úmrtím po pětiletém věznění. Opuštěného hradu se zmocnil protřelý loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku a počal ohrožovat okolí. Byl natolik nebezpečný, že musel být jeho hrad dobyt zemskou hotovostí a následně rozbořen. Stalo se tak roku 1441. V roce 1491 je hrad nazýván zříceninou. Podoba hradu Konkrétní podobu hradu doposud neznáme, z hradu se do dnešních dnů dochovalo jen několik střepů zdiva. V jádře se pravděpodobně nacházela mohutná obytná věž a do hradu se vcházelo věžovitou branou. V předpolí hradu jsou dochované pozůstatky obléhacích prací z roku 1441. Zřícenina hradu je volně přístupná. Po okolním kraji se můžete rozhlédnout například z rozhledny Libín u Prachatic. V Prachaticích také najdete výběr ubytování. Navštívit můžete také nedaleké Volary, kde je i krytý plavecký bazén. M.K.