Nepatrné zbytky hradu Pihel se nacházejí zhruba 5 km severně od České Lípy v blízkosti stejnojmenné obce. Historie hradu Hrad Pihel byl založen asi ve 14. století, poprvé se připomíná roku 1396. Zakladatelem byl zřejmě Hynek Zajíc z Házmburka. Před rokem 1421 získal hrad Jan z Chlumu, pocházející z blízkého Svojkova. Ten jako voják doprovázel v roce 1415 Jana Husa do Kostnice. Po návratu do Čech působil jako Husův přívrženec. Hrad zřejmě dlouho neudržel, neboť v roce 1421 jej nakrátko dobyli přívrženci krále. V červnu následujícího roku jej obsadili opět husité, ale hned v listopadu 1423 se hradu zmocnil Hynek Hlaváč z Dubé. Během těchto bojů byl hrad velmi poničen a pustnul. Ještě v 17. století byly patrné jeho zbytky, které byly později rozebrány na stavební materiál. Podoba hradu Dnes se z hradu náchází na vrchu kopce obdélná jáma bývalého sklepení, nad stěnou bývalého lomu pak nevelký pozůstatek zdi a na bývalém jihovýchodním nároží hradu pak malá obdélná plošina se zbytky základového zdiva. V místech obdélné jámy bývalého sklepení stávala kdysi hlavní věžová budova. Tipy na výlet Vydat se můžete do romantického skalnatého údolí nedaleko Svojkova. Navštívit můžete také zámek Sloup nebo lesní divadlo. Poblíž najdete také zříceninu hradu Sloup a zříceninu hradu Svojkov. Ubytování najdete v České Lípě.

Raně barokní zámek stojící na návrší nad řekou Kněžnou se nachází v stejnojmenném okresním městě Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné, má přibližně 11 823 obyvatel. Nedaleko gotického hradu, který zde stával již od konce 13. stol., dal postavit Fr. Karel I. Kolowrat v letech 1676 - 1690 raně barokní patrový zámek. Autor projektu navázal ještě na renesanční stavby, významně však uplatnil prvky barokní zámecké architektury. Rychnovský zámek byl postaven jako barokní jednopatrová čtyř křídlová budova se čtvercovým arkádovým nádvořím. V letech 1713-27 provedli Kolowratové rozsáhlou přestavbu a rozšíření zámku podle návrhu vynikajícího barokního architekta Giovanniho Santiniho. Budova získala nové průčelí a mansardovou střechu s polopatrovými vikýři, postranní křídla byla zakončena hranolovitými věžemi, areál byl rozšířen také o hospodářské a správní budovy, konírnu a jízdárnu, která je vyzdobena freskami významného slezského malíře J. V. Neunhertze. Kolowratové na rychnovském zámku zřídili také rozsáhlou a velmi cennou sbírku obrazů a knihovnu se vzácnými rukopisy a prvotisky. Barokně byly upraveny i sousedící kostel Nejsvětější Trojice, který se propojil se zámkem přízemní krytou chodbou s kaplí. V návaznosti na kostel byla vystavěna i budova piaristické koleje. Po požáru kostela v roce 1798 byl poškozený chrám novogoticky obnoven v letech 1838 - 1843 za Fr. Antonína Lib. z Kolowrat, spoluzakladatele Národního muzea, jemuž odkázal svoji bohatou knihovnu s 35000 svazky. V roce 1948 byl zámek zestátněn, v roce 1990 byl však restituován rodině Kolowratů.V zámeckých interiérech, zařízených dobovým nábytkem se nachází významná obrazová galerie Kolovratů. Tematicky převládá podobizna a lovecké zátiší. Vývoj šlechtického portrétu zde můžeme sledovat od počátku 16. až do poloviny 19. stol. Vybavení pokojů doplňují soubory porcelánu, skla, keramiky, zbraní, tapisérie a lustry. Instalaci vhodně  doplňuje zdejší sbírka Orlické galerie, která obsahuje díla významných českých malířů 19. a 20. stol. Na rychnovském zámku je také jedinečná ornitologická sbírka Okresního muzea Orlických hor a sochařská sbírka Karla Hladíka. V blízkosti kostela Nejvyšší Trojice stojí zvonice (dokončena v roce 1604), do níž byl v roce 1602 zavěšen 3. největší zvon v Čechách, Kryštof, vážící kolem 7 tun. Zvon je dílem zvonařského mistra Jana Benešovského z Moravské Třebové. U zvonice je Slavín s bystami osobností Rychnova nad Kněžkou. Na zámku se také každoročně koná divadelní a hudební festival Poláčkovo léto.

Informační centrum v Kouřimi nabízí prodej upomínkových předmětů a turistických známek, sezónní průvodcovskou službu, veřejný Internet, kopírovací služby... Otevírací doba leden - březen: po - pá: 9 - 12, duben - prosinec: po - zavřeno, út. - pá: 9 - 12 - 13-16, so+ne: 10 - 16 

Dochovaný Rymický dřevěný větrný mlýn se nachází na východním okraji obce jako součást místního skanzenu. Mlýn nepochází odsud, byl sem přemístěn v roce 1977 z nedalekých Bořenovic a v 90. letech rekonstruován. Tam byl zbudován v roce 1795. Roku 1891 jej sice převrhla vichřice, ale po jeho znovu postavení fungoval až do druhé světové války. Po jejím skončení se dostal do vážného stavu a hrozil mu dokonce zánik. Zachránilo jej využití pro místní skanzen. Dřevěný mlýn se sedlovou šindelovou střechou je vysoký 11 m a má čtvercový půdorys 5,8 x 5,8 m. Přístup je pavláčku s krytým schodištěm. Uvnitř se pak nachází kompletní a funkční mlecí zařízení. Provozovatelem skanzenu je kroměřížské muzeum.