Na pražské Kampě proti severnímu výběžku Střeleckého ostrova stojí seskupení budov mající čp. 503 a 527. Jsou to objekty bývalých Sovových mlýnů. Dle pověsti zde stál v dávné minulosti vůbec první pražský mlýn, který dodával mouku na Pražský hrad. Pověst vypravuje i původu jména. Při kácení mohutného dubu, který musel uvolnit místo pro stavbu mlýna, vylétla ze jeho dutiny sova, v pohanských dobách ke své užitečnosti považovaná za posvátného ptáka. Tato událost byla považována za příznivé znamení a mlýn byl proto nazván Sovím. Skutečné pojmenování je však prozaičtější. Svůj název získala v polovině 16. století, kdy jej vlastnil význačný staroměstský měšťan Václav Sova z Liboslavě. Velkým nepřítelem Sovových mlýnů, když pomineme válečné události, byly oheň a voda. Objekty několikrát vyhořely většinou zásluhou neopatrnosti obsluhy mlýna. Také každá větší povodeň znamenala vzhledem k jejich poloze zkázu. Poněkud lepší situace nastala poté, co byl ostrov kampa zpevněn sutí z vyhořelých malostranských domů při požáru v roce 1541. Zhruba v polovině 19. století se mlýny dostaly do držení rodiny Odkolků. Podnikavý František Odkolek se pustil do velkých stavebních úprav mimo jiné přivedl část mlýnů na parní pohon, z tohoto důvodu byl v roce 1872 postaven vysoký komín, který byl velikou estetickou závadou nádherného malostranského panoramatu. Svůj špatný den měly mlýny z 29. na 30. ledna 1896. Tehdy zde vypukl rozsáhlý požár, zdaleka viditelný. Žár byl tak silný, že začal tát a praskat i led na Vltavě. Škody byly tenkrát nedozírné. Po roce 1913 mlýny odkoupilo od Odkolka město a v roce 1920 byla východní část mlýna zbořena z důvodu regulačních prací na Vltavě. Dlouho byly mlýny v dezolátním stavu až teprve nedávno byly opraveny. Paradoxně práce skončily krátce před povodní v roce 2002. Opravy však provázely i spory s památkáři zvláště se jim nelíbila skleněná kopulka která měla být původně vyšší a měla zde být vyhlídka.

Náplň činnosti Informačního centra v Týně nad Vltavou:    * Informační servis pro návštěvníky a občany mikroregionu (kulturní a sportovní akce, památky, historie města a okolí, atd.)    * Propagace kulturních programů a volnočasových aktivit ve městě    * Vytváření a distribuce informačních materiálů    * Informace o grantech a dotacích se zaměřením pro komunální sféru a neziskové organizace    * Rozvoj spolupráce s rakouskými partneryOtevírací doba: pondělí - pátek 9:00 - 11:30 13:00 - 16:00 hodinběhem letních prázdninpondělí - pátek   9:00 - 11:30 12:30 - 16:30 hodinsobota – neděle 9:30 - 12:00 12:30 - 16:00 hodin 

Objekt kosárny byl postaven v roce 1600. V průběhu doby trvání hamrů (1645-1725) patřil ke stavu knížecí Horní hamerní hutě. Po zrušení železáren objekt koupil a zvětšil kosař Jan Michal Hartel, který zde vyráběl kromě kos i drát a další zemědělské nářadí. Rodině Hartlů s menšími přestávkami patřil až do roku 1812. Již tehdy byl rozdělen místní komunikací. V roce 1845 byla kosárna převedena do vlastnictví Josefy Langerové, majitelce sousedního mlýna. Celý areál se skládal ze zděného objektu kosárny s hrázděnou obytnou částí v patrech, dřevěného mlýna, stájí, stodoly a špýcharu, zděného chléva a kapličky. V roce 1890 byla kosárna obývána nájemci – třemi rodinami (koláře, pomocného zedníka a punčocháře) a kosy se zde již nevyráběly. V letech 1898 - 1945 vlastnil areál mlynář Anton Frank, který ji také pronajímal. Dřevěný mlýn již nestál, ale byl postaven nový zděný strojní mlýn na druhém břehu mlýnského potoka. V roce 1945 byl přidělen Josefu a Jarmile Pelánovým. V roce 1974 areál zakoupilo okresní vlastivědné muzeum v Bruntále pro rekreaci, ale jeho mimořádné stavební a památkové hodnoty mu předurčily úlohu muzea. Dnes je ve vlastnictví Moravskoslezského kraje a spravuje ji Muzeum v Bruntále a prezentuje se jako muzeum venkovského bydlení a lesnictví. Objekt bývalé kosárny v Karlovicích je z hlediska architektury tvarově i dispozičně ojedinělý. Jedná se o jediný zachovaný objekt pro oblast kdysi typické architektury. Z původních budov se dochoval ještě zděný chlév a velká sloupová stodola. Otevírací doba: IV. – X. úterý – neděle 9:00 – 17:00 XI. – III. pouze na objednávku  

Renesanční brána, která uzavírala Prašný most, byla postavena v roce 1595. Zbořena byla ve druhé polovině 18. století.