Hřbitov v Přední Kopanině.

Barokní zámek Zásmuky se nachází na náměstí v městečku Zásmuky na Kolínsku ve Středočeském kraji. Kromě zdejšího zámku můžeme v obci navštívit sakrální památky jako Kostel Nanebevzetí panny Marie a bývalý Františkánský klášter s kostelem sv. Františka Serafínského, také zde stojí Mariánský sloup.  Neokázalá krása První písemná zmínka o Zásmukách pochází z roku 1285, kdy zde vládli vladykové ze Zásmuk. Pozdějšími majiteli byli Jindřich z Vojslavic, Oldřich Popel, Václav Popel a Štěpán Anděl z Ronovce. V první polovině 16. stol. získal Zásmuky Adam z Říčan, který zde nechal postavit renesanční zámek. Po třicetileté válce se zdejším majitelem stává rod Šternberků, který zde sídlí až do roku 1948. V roku 1899 přechází panství na Leopolda ze Šternberka, který na zámku prováděl rozsáhlé opravy, zmodernizoval zásmucký interiér, opravil střechy a fasády a postavil nový pivovar. Po roce 1989 bylo panství v restituci navráceno paní Franziske Dianě Šternberkové - Phipps, která se ujala jeho oprav. Podoba zámku Zásmuky jsou barokní sídlo s pozdně renesančními prvky. Fasády dostaly pseudogotickou podobu v 19. stol. Zámek je trojkřídlá dvoupatrová budova, kterou doplňuje štíhlá hranolová věž v sv. koutě nádvoří. Od náměstí je oddělen vstupním patrovým křídlem hospodářského dvora s vysokou hranolovou čtyřpatrovou věží nad průjezdem. Hlavní portál zdobí šternberský znak. Východně od zámku ve zpustlém zámeckém parku spatříme barokní pavilón, který byl upraven jako grotta se štukovou výzdobou. Poblíž zámku stojí bývalý františkánský klášter. Návštěvníky zásmuckého zámku čeká prohlídka sklepení středověké tvrze z konce 13. stol., uvidíme také barokní umělou jeskyni z roku 1700 s mozaikou z lávové strusky. Vstupní historická expozice zahrnuje Zásmuky v proměnách času, zámecké prostory ve fázi postupných oprav a minigalerii. Návštěva zámku v Zásmukách je ideálním zpestřením výletu do Kutné Hory, kde se můžete také ubytovat.

Území bylo státní přírodní rezervací vyhlášeno v roce 1951. Má rozlohu 15,68 ha a rozkládá se na území katastru Satalice. Ve smíšeném listnatém lese převažují duby. Zachovalo se zde také přirozené bylinné patro s dymnivkami, jaterníky, či orsejemi. Fauna je mimo jiné zastoupena nosorožíkem kapucínkem, tesaříky a roháči, jejichž larvy mají příznivé životní prostředí ve starých dubech.

Mánsův most. Mánesův most přes Vltavu spojuje Malou Stranu, Klárov, se Starým Městem, Alšovým nábřežím. V současné době slouží pro automobilový provoz, tramvaje a pro pěší. Stavba Mánesova mostu. Most byl vybudován v letech 1911 – 1914 podle projektu F.Mencla a A.Nového a architektonického řešení M.Petrů na místě železné vysuté lávky. Je betonové konstrukce se čtyřmi klenbami o rozpětí 38,25 a 41,80 m. Šířka mostu je 16 m. Pilíře mostuu jsou zdobeny reliéfy F.Bílka, J.Machatky aj. Štursy. Na Staroměstské straně je výzdoba mostu doplněna fontánami a chrliči E. Halmona. Povodní lávku do dnes připomíná mýtný domek na Klárově a ulice U železné lávky, která spojuje nábřeží E.Beneše s Kosárkovým nábřežím. Pojmenování Mánesova mostu. Nedaleko úpatí mostu, na Alšově nábřeží, stojí socha J.Mánese po kterém je most pojmenován.