Dnešní Nusle vznikly v 19. století sloučením několika obcí, které se na jejich území vyskytovaly. První zmínky o Dolních Nuslích jsou z roku 1088 a o Horních Nuslích z roku 1250. Obce byly v majetku církve, později patřily Starému a Novému Městu. Ve velkém se zde pěstovalo víno. Vinice však byly během třicetileté války zničené. Obnovit se je podařilo až jejich novému majiteli Jakubovi Wimmerovi. Později zde byly postaveny průmyslové podniky na výrobu, barev, tuků, svíček a koberců. V roce 1854 byla k Nuslím připojena ves Krušina, dnešní Pankrác a v roce 1890 byly povýšeny na město. K Praze byly připojeny v roce 1922. Název Nusle je užíván od 15. století. Nesly také názvy Neosuetli, Nevsedly, či Nosli.

Monolit je zhotoven z měřínské žuly a je 12 m vysoký. Na vrcholu sloupu je jónská hlavice se zlatou koulí. Monolit stojí na Moravské baště a nechal ho zde v roce 1923 umístit J. Plečník.

Kostel sv. Jakuba Většího, románská jednolodní tribunová svatyně byla upravena na konci 16. století, patří k nejstarším a nejcennějším církevním památkám v kraji. Objekt, zdobený obloučkovým vlysem, tvořil ve středověku spolu s tvrzí ( která již zanikla ) opevněný komplex.

Stálá expozice: Bitva u Lipan a ohlasy ve středních Čechách.