Na značené cestě vedoucí z rozcestí pod restaurací Na Tokáni směrem do obce Doubice narazíme na úzkou skalní průrvu. V 19. století zde nechal majitel zdejšího panství Ferdinand kníže Kinský instalovat schody. Místu se rovněž říkalo Trpasličí rokle, či Andělské nebo Úzké schody. Zdejší trochu náročnější úsek lze po značené trase obejít. Doporučujeme ale absolvovat tuto část, nad úzkými schody se totiž nacházejí skalní plošinky ze kterých jsou krásné výhledy na okolní skalní útvary zdejšího údolí.

Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla se nachází na dnešním náměstí Republiky. Kostel sv. Petra a Pavla vznikl pravděpodobně již v době založení města, kdy zde také probíhala výstavba biskupského hradu. Poprvé je zmiňován v osmdesátých letech 13. století. Raně gotická stavba byla přestavěna ve stylu pozdní gotiky v 15. století, dnešní vzhled kostela je ovšem výsledkem barokní přestavby z roku 1708, kdy se při požáru města zřítila klenba hlavní lodi. Z této doby pochází i výzdoba interiéru kostela, dochovaný mobiliář a varhany s třídílným korpusem. Obrazy hlavního oltáře a postraních oltářů pochází převážně z dílny chebského mistra Melchiora Ditricha. Jeden z bočních oltářů je ozdoben obrazem malířky 19. století Paulíny Bäuml. V kostele je pohřben Jan z Lobkovic, první majitel Horšovského Týna z rodu Lobkoviců, a v předsíni jsou do stěn zasazeny další náhrobky významných měšťanů a církevních hodnostářů. Kostelní věž o výšce 38 metrů je přístupná samostatně v otvíracích hodinách a nabízí pěkný rozhled do širokého okolí. Návštěvník si zde navíc může prohlédnout dva zvony, z nichž menší, darovaný Norbertem z Trauttmansdorffu, je datován do roku 1727. Věž je zpřístupněna veřejnosti v červenci a srpnu, každý den kromě pondělí, vždy od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin. V červnu a září je věž zpřístupněna v sobotu a neděli, od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin.   L.R.

Mohutná zřícenina gotické věžové tvrze Svojšice se nachází ve stejnojmenné obci na Pardubicku. Historie tvrze Záznamy v zemských deskách říkají, že tvrz byla založena roku 1365 vladykou Mikšíkem ze Svojšic. Po jeho smrti zdědila majetek Anna ze Svojšic. Tím majetkem byla gotická tvrz a několik dvorů. Po Anně ze Svojšic zde vládli synové jejího manžela Václava Ruthara z Malešova - Petr a Mikuláš, kteří se psali jako rytíři ze Svojšic. Sňatkem poté získali tvrz na 100 let Gerštorfové, ale postupně přestala plnit svou obytnou funkci. Během třicetileté války byla tvrz vypálena, poté zpustla. Ve 20. století byla tvrz Klubem českých turistů částečně opravena. Tvrz dnes Dodnes se ze zříceniny dochovaly zbytky jednopatrové obytné části tvrze se sklepem a gotickým vchodem do podzemní chodby vedoucí k zámku v Cholticích. Před tvrzí, která je volně přístupná, je pomník zdejší rodačky Julie Sýkorové, manželky Karla Havlíčka Borovského. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete pozůstatky gotické tvrze Semteš, rozhlednu Barborka, kostel sv. Václava v Jezbořicích, zámek Heřmanův Městec, zříceninu hradu Lichnice nebo zříceninu hradu Rabštejnek. Ubytovat se můžete v Heřmanově Městci nebo také v Chrudimi.  

Zámek Jezeří, stojící na svazích Krušných hor, můžeme navštívit v okrese Most, zhruba 12 km jihozápadně od Litvínova, v Ústeckém kraji. Historie zámku Zámek Jezeří byl kdysi považován za jednu z nejvýznamnějších barokních staveb v Evropě. Na místě dnešního zámku stával od 2. poloviny 14. stol. gotický hrad, založený pány ze Rvenic a přestavěný roku 1549 Mikulášem Hochhauserem z Hochhausu na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře získal panství Vilém ml. z Lobkovic, který brzy přikročil k rozšíření objektu. Koncem 17. stol. započal Ferdinand Vilém z Lobkovic přestavbu sídla v barokním slohu. Kulturní význam zámku Konec 18. a začátek 19. stol., období knížat Josefa Františka Maxmiliána a Ferdinanda z Lobkovic, znamenaly pro zámek vrchol stavebního a kulturního rozmachu. Od r. 1802 bylo na Jezeří zámecké divadlo, v němž hrála i řada vídeňských herců. Vznikla také zámecká myslivecká kapela s 22 členy, která dosáhla největších úspěchů pod vedením kapelníka italského původu Josefa Cartellieriho. Kromě ní zde vystupoval i známý pěvecký „eisenberksý“ kvartet a hudební oktet. Na koncerty pořádané v zámeckém parku se pravidelně scházelo množství posluchačů. Jezeří navštěvovali i významné osobnosti, pobýval zde skladatel Ch. W. Gluck a z nedalekých teplických lázní sem zajížděl J. W. Goethe a Ludwig van Beethoven. Součástí areálu zámku bylo i unikátní arboretum s mnoha druhy exotických dřevin, které však bylo z velké části zničeno kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí, jako i jezeřické okolí. Kulturní význam si zámek udržel i počátkem 20. stol. Na konci 30. let, v době ohrožení republiky nacismem, se stalo Jezeří českým centrem. Na zámku se hrály pro veřejnost české hry. V době 2. světové války byl zámek pod nacistickou správou, poslední majitel kníže Max Lobkovic byl vyslancem československé vlády v Londýně. Na Jezeří byl vybudován zvláštní tábor pro prominentní vězně ze spojeneckých armád. Po válce se zámek stal majetkem státu, kde sídlila chvíli československá armáda, později sloužil i jako internát pro hornické učně. V roce 1993 bylo Jezeří v restituci navráceno Lobkovicům. Ti ho však v roce 1996 darovali opět státu, a od té doby je zámek přístupný veřejnosti. V současné době je zámek postupně renovován a konají se v něm různé kulturní a společenské akce. Podoba zámku Zámek Jezeří má půdorys ve tvaru nízkého a širokého písmena H. Zámek, v některých částech dvou, v jiných třípodlažní, má celkem 114 pokojů a přes 130 menších místností a komor. Na koncích západních křídel jsou dvě kruhové věže uzavírající nehluboký dvůr. Po stranách hlavního vchodu do budovy se nachází velkolepý portál s plastikami Atlantů z počátku 18. stol. Jejich autorem je pravděpodobně J. A. Dietz. Nad touto branou se tyčí čtyřhranná věž s hodinami, zvonky a cibulovitou střechou. Na východní straně zámku je kaple Panny Marie Bolestné (1805). V ní visel oltářní obraz Madony od Karla Škréty, který je od 40. let 20. stol. nezvěstný. Nad obrazem visíval krucifix vyřezaný z jediného kusu dřeva. V kapli dříve bývala také železná truhla s relikviemi a harmonium. Zámecké expozice V současné době je pro návštěvníky k dispozici jeden prohlídkový okruh. Zahrnuje část přízemí (kaple, lovecké pokoje, stříbrnice, pokoj alchymisty, sklepení s instalací pohádkových bytostí), prostor reprezentativního schodiště a část patra severozápadního křídla (Kulečníkový sál, Malý sál, pracovna a šatna kněžny). Současné vnitřní zařízení zámku pochází z depozitáře v Roudnici nad Labem a od štědrých dárců, případně je dílem paní kastelánky. K zámku patřil také rozsáhlý park, který však byl zničen ve 20. stol. těžbou hnědého uhlí. Až její útlum započal nové lepší časy pro Jezeří. K dalším památkám, které nalezneme v okolí zámku patří Hraběcí kaple a zaniklá myslivna. Za zmínku stojí též bývalá zámecká vodárna s přehradou na Šramnickém potoce v jezeřských lesích. V okolí zámku je rovněž několik pozůstatků po středověké těžbě železné rudy, např. historická štola u parkoviště. Tipy na výlet Poblíž můžete navštívit zámek Janov a vodní nádrž Janov. V nedalekém Mostě najdete hrad Hněvín, planetárium nebo oblastní muzeum. Ubytovat se můžete v Mostě.