Historie zámku Na místě zámku v Litvínově původně stála tvrz, která je poprvé zmiňována roku 1505. Původními majiteli panství byli rytíři z Johnu, kteří roku 1589 prodali ves i tvrz Janu Václavu z Lobkovic. Od Lobkoviců pak panství přešlo do držení rodů Valdštejnů a právě za nich byl zde vystavěn čtyřkřídlý zámek. V roce 1732 nechal hrabě Jan Josef Valdštejn na místě bývalé tvrze postavit barokní zámecké sídlo podle návrhů stavitele Giovanniho Domenica Canevalle. Charakteristický vzhled mu však vtiskl architekt František Maxmilián Kaňka. Po zrušení zámecké zahrady byl v roce 1878 založen zámecký park v anglickém stylu a proměnou přešla i zámecká budova. Objekt byl rekonstruován a přestavěn, čímž ztratil architektonickou hodnotu, kdy vše z původního slohu bylo odstraněno. Po roce 1945 byl litvínovský zámek zestátněn, později zde sídlila hospodářská správa velkostatku a v dalším období byl užíván Správou státních lesů v Litvínově. Od roku 1960 byl zámecký objekt částečně adaptován na městské muzeum a archiv. V zadním průjezdu zámku jsou osazeny čtyři náhrobní kameny pánů z Johnu, které pocházejí z let 1542, 1558, 1566 a 1571. Reliéfní zobrazení postav je provedeno v renesančním slohu. Epitafy pánů z Johnu patří mezi nejstarší movité památky dokladující existenci Litvínova. V současné době sídlí ve Valdštejnském zámku pobočka muzea v Mostě se stálou expozicí nazvanou "Rozpravy s historií Mostecka", otevřenou k 300. výročí vysvěcení kostela sv. Archanděla Michaela v Litvínově. Tipy na výlet V okolí najdete zříceninu hradu Rýzmburk, rozhlednu Dlouhá louka, cisterciácký klášter nebo barokní zámek Duchcov. Zavítat můžete také na barokní zámek Světec, barokní zámek Janov. Zajímavé je navštívit i vodní nádrž Fláje nebo vodní nádrž Janov. Ubytovat se můžete přímo v Litvínově.

Délka toku: cca 33,5 km, z toho na území Prahy cca 21 km. Povodí: cca 134,85 km2. Průměrný průtok u ústí: 0,47 m3 za sekundu. Botič pramení mimo území Prahy, cca 1,5 km od Křížkovského Újezdce, v nadmořské výšce 478 m. Je významnou součástí Průhonického parku, v jehož blízkosti vtéká na území Prahy. Do Vltavy se vlévá pod Vyšehradem v nadmořské výšce 186 m. Botič protéká několika rybníky, hostivařskou nádrží a část jeho toku je chráněným územím. V minulosti dával pohon třem desítkám, dnes již neexistujících mlýnů. Cca osmnáctikilometrový úsek od Průhonic do Záběhlic je využíván vodáky. Pojmenování Botiče je zaznamenáno již ve 12. století. V 15. století se nazýval Cebron, v 18. století se nazýval Potanka. Vyskytly se i názvy Podanka nebo Zasav. Protéká katastry Újezd, Křeslice, Petroviče, Hostivař, Záběhlice, Michle, Vršovice, Nusle, Vyšehrad.

Příští zastávkou bude Betlém v největším městě regionu Železné hory v Hlinsku. Ve středu města na pravém břehu řeky Chrudimky se nachází jedinečné seskupení roubených objektů, které zde vznikaly v průběhu několika desítek let od poloviny 18. století. Obyvateli těchto domků byli drobní řemeslníci, především hrnčíři a tkalci. V roubenkách jsou umístěny expozice ukazující bydlení a dílny lidových řemeslníků. Po rekonstrukci byly v roce 1993 byly zpřístupněny první objekty, v současné době mohou návštěvníci obdivovat všech jedenáct opravených roubených objektů, které pocházejí z poloviny 18. století.  Akce v roce 2008 18. března až 6. dubna VELIKONOCE NA BETLÉMĚ - Výstava ve všech roubených objektech, která přibližuje tradiční lidové zvyky. Prodej velikonočních dárečků.4. dubna až 22. června BÁCHORKY Z VYSOČINY - Výstava prací žáků Základní umělecké školy v Hlinsku.8. července až 31.října Kouzelný čas her - Výstava věnovaná tradičním dětským hračkám a hrám.22. září až 26. září ŽIVÁ HISTORIE VII. - Týden pro školy, vyprávění o životě našich předků, ukázky řemesel apod. Upozornění: účast na tomto programu je nutné předem objednat.13.prosince až 31.prosince nebo až 4. ledna BETLÉM VÁNOČNÍ - Výstava ve všech roubených objektech, lidové betlémy, unikátní mechanický betlém R.Frinty

Barokní zámek Bezdružice, viditelný ze širokého okolí, se tyčí na návrší, na západní straně náměstí ve stejnojmenné obci. Hrad jako předchůdce zámku Bezdružický zámek stojí na místě menšího středověkého hradu, který zde vznikl již koncem 13. století a v 16. století byl částečně renesančně přestavěn. V souvislosti se zdejším šlechtickým sídlem se vybavuje jméno českého humanisty, cestovatele, skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Předchůdce tohoto rodu, Bušek z Bezdružic, vlastnil zámek v letech 1360-1379. Do současnosti se zachovalo nádvoří s dvěma křídly gotických budov vystavěných patrně ve 14. a 15. století. Také na zámku v Bezdružicích se často střídali páni, mezi něž patřili i rody Elpognárů a Švamberků, kteří začali s přestavbami sídla. Snad nikde jinde nebylo použito tolik uměleckých slohů jako zde, kde chybí pouze jediný románský. Renesanční sídlo bylo vypálené Švédy a v roce 1711 je zámecký objekt zmiňován jako značně zpustlá stavba, z níž byla stržena střecha. Přestavby zahájené před rokem 1711 strhly starý goticko-renesanční objekt, který byl zčásti použit k výstavbě nových barokních částí zámku. Pozdně barokní přestavba Zásadní, pozdně barokní přestavbou prošel objekt v letech 1772 - 1776 za knížete Karla Tomáše Löwensteina. Tato přestavba v podstatě dala zámku dnešní podobu. Nejvýznamnější z rodu - Konstantin Löwenstein - založil lázeňské městečko Konstantinovy Lázně, vzdálené 2 km od Bezdružic. Potomci Löwensteinů vlastnili sídlo až do konce druhé světové války. V roce 1868 postoupil majitel bezdružický zámek k bezplatnému užívání rakousko-uherským úřadům. Roku 1901 byla část starého hradu zničena výstavbou vodojemu a v roce 1952 převzalo zámek ČKD Praha a upravilo jej pro rekreační účely. Zámek dnes Zámek je přístupný veřejnosti a můžeme zde vidět zámecké interiéry s nástěnnými a stropními freskami, dřevěný strop ze 17. století, Rytířský sál s replikou tkaného gobelínu z 16. století a zámeckou kapli. Na zámku sídlí muzeum tvorby předních českých sklářských umělců, zakladatelů světové slávy české skleněné plastiky, prodejní galerie sklářského umění. V gotických prostorech původního hradu je umístěna expozice o Kryštofu Harantovi. Zajímavostí zámku je však unikátní skleněný betlém výtvarníka Jaromíra Rybáka, největší skleněná plastika s tímto motivem na světě. Betlém váží 3,5 t a je vytvořen z taveného brazilského křišťálu a zdobený zlatem. Tipy na výlet Za návštěvu jistě stojí nedaleké Konstantinovy Lázně, barokní kaple na Ovčím vrchu a nedaleká zřícenina hradu Krasíkov. Dále můžete navštívit zříceninu hradu Gutštejn nebo barokní zámek Trpísty. Nedaleko Konstantinových Lázní se také nachází přírodní rezervace v okolí Hradišťského vrchu. Ubytování najdete v Konstantinových Lázních nebo přímo v Kokašicích.