Židovský hřbitov se nachází kousek východně od obce Markvarec, na okraji lesa, při lesní cestě odbočující nedaleko obce vpravo ze silnice vedoucí na Dačice. Od silnice je to po lesní cestě ke hřbitovu asi cca 300 m (vpravo). Hřbitov byl založen roku 1794 a je ohrazen kamennou zídkou, jejíž součástí je i průchozí márnice. Hřbitov patřící spíše mezi ty menší, je téměř zaplněn náhrobky seřazenými do několika řad. Většina z nich pochází z první poloviny 19. století. I když je hřbitov přístupný průchozí márnicí uzamčen, lze se na něj dostat.

Kladruby (někdy nazývané Kladruby u Stříbra) jsou městem v západních Čechách, v okrese Tachov. Nacházejí se 30 km západně od Plzně a 5 km jižně od Stříbra. Ačkoliv v současné době nejsou Kladruby příliš významné ve středověku byl jejich význam podstatně větší – především díky benediktinskému klášteru, který stojí na okraji obce. A který i dnes je turisty vyhledávanou pamětihodností. Obec i klášter mají svázané osudy. Středověk byl pro ně dobou rozkvětu a významnosti. Výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí přispěly k výraznému rozkvětu Kladrub. Václav I. tak povýšil již v roce 1230 Kladruby na město a Kladruby získaly městská privilegia (především právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Klášter benediktinů, nejstarší v Čechách, byl založený v r. 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I., který je zde také pochován a je tak jedním z malá českých knížat pohřbených mimo Prahu. Ve 12. - 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Klášter sehrál významnou úlohu v příběhu a tragédii Jana Nepomuckého. Václav IV. uvažoval o tom, že by v Kladrubech zřídil biskupství, aby omezil moc pražského arcibiskupství. Právě Jen Nepomucký mu to svým jednáním z pozice generálního vikáře znemožnil. Zaplatil za to cenu nejvyšší. Od této události začalo i opatství ztrácet na svém lesku a moci. Během husitských válek a pokračujících bojích Jiřího z Poděbrad proti Panské jednotě byl několikrát vydrancován a pustošen. Po Třicetileté válce a zvýšeném vlivu katolické církve se zdálo, že se začíná znovu blýskat na lepší času. Ještě byl sice barokně přestavěn, ale jeho činnost byla ukončena osvíceným panovníkem Josefem II. a jeho dekretem o zrušení klášterů z roku 1785. Architektonicky nejcennější je klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie, původně románská dvouvěžová bazilika, přestavěná v letech J.B.Santinim 1712 – 1728 na monumentální barokně gotickou stavbu. Rovněž čtyřkřídlá budova nového konventu K.I.Dienzenhofera s galerií originálů soch M. B. Brauna patří k cenným stavitelským památkám českého baroka. Pro návštěvníky jsou dále zpřístupněny unikátní expozice sv. Jana Nepomuckého, zimní refektář, opatský byt a knihovna rodu Windischgrätzů. V letní sezóně se v klášteře koná velké množství kulturních akcí. K nejzajímavějším patří Kladrubské léto. 

Vinařická hora (413 m) je kopec 1 km severně od Vinařic v okrese Kladno.

Malé jezírko se nachází v horní části Seminářské zahrady na Petříně. Voda obsahuje spoustu řas. Jezírko tak není vhodné ke koupání, ani k osvěžení. Plní jen dekorativní funkci pro tuto část Petřínského vrchu. Vzhledem k jeho poloze o něm mnoho návštěvníků Petřína neví. Není vidět ani z nedaleké vyhlídkové pěšiny.