Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Hrad pánů z Lemberka Zakladatelem hradu byl patrně Zdislav, jeden ze tří synů Havla z Lemberka, který se v pramenech objevuje v letech 1273-1318. Od roku 1283 zastával úřad purkrabího Pražského hradu a ke svému erbovnímu znamení, kráčející lvici, užíval predikát „z Lemberka“. Jeho synové Heřman a Markvart se na počátku 14. století již psali po novém hradě „ze Zvířetic“ a podobně jako páni z Vartenberka změnili lvici ve svém erbu za černo-zlatě polcený štít. Podle starých rodopisů měl Heřman sedm a Markvart pět synů. Z jejich četných potomků vynikl na sklonku 14. století Vilém, hejtman Boleslavského kraje. Jeho syn Zdislav ze Zvířetic, od roku 1410 mistr svobodných umění, stoupenec Jana Husa, byl roku 1417 rektorem Pražské university. Další členové rodu, bratři Heřman a Hašek, byli věrnými přívrženci Jiřího z Poděbrad, s nímž se roku 1448 zúčastnil dobytí Prahy. Počínaje Vilémem se od počátku 15. století psali Zvířečtí někdy také „z Vartenberka“. Hrad Vartenberk však jejich rod nikdy nevlastnil. S pány z Vartenberka měli Zvířečtí dávný společný původ i velice podobný erb. Užívaným přídomkem si nejspíše snažili zvýšit prestiž, dokazujíc dávnou příbuznost s jedním z nejmocnějších rodů království. Vartenberkové se však později skutečně stali vlastníky Zvířetic, když hrad roku 1528 koupili od Sezimů z Ústí nejvyšší královský purkrabí Jan z Vartenberka. Janův syn Adam ztratil v roce 1547 velkou část svých statků pro účast ve stavovském povstání. Kromě toho byl odsouzen k „věčnému vězení na zámku Zvířeticích, tak že se ze sídla bez dovolení odebrati nesměl“. Jeho příbuzní z kamenické větve rodu drželi po něm Zvířetice do roku 1610. Během 16. století přebudovali Vartenberkové v několika etapách zdejší hrad na opevněný renesanční zámek. Zkáza hradu za pánů z Valdštejna Krátce před Bílou horou vlastnil panství Jan Vlk z Kvítkova, avšak pro účast ve stavovském povstání o ně roku 1622 přišel. Nový majitelé Zvířetic se stali páni z Valdštejna, za nichž přestal zámek sloužit jako sídlo vrchnosti. Po požáru roku 1693 byl ještě opraven, ale při letní bouři roku 1720, po zásahu bleskem do vysoké zámecké věže, opět celý vyhořel a tím byl jeho osud zpečetěn. Podoba hradu Nad hradní zříceninou vyniká torzo severní okrouhlé věže, zvýšené v renesanci o dvě poschodí. Věž je upravena na rozhlednu i když v současné době je přístup v havarijním stavu, a proto se doporučuje při výstupu v počátku nejvyšší opatrnosti. Na předhradí dnes stojí objekt renesanční sladovny. Vlastní jádro hradu ze tří stran obklopoval příkop. V nárožích čela se tyčily okrouhlé věže. Severní z nich byla v renesanci zvýšena a je dnes dominantou hradu. Další okrouhlá věž stávala na východním nároží, později musela ustoupit stavbě raně barokní kaple. Na nejvíce chráněné straně nad řekou pak byl vybudován palác. Brána se původně nacházela při západní věži. V období renesance, kdy byla zvýšena severní věž, bylo zároveň přistavěno k čelní hradbě další palácové křídlo. Do dnešní doby se nejlépe zachovala severní věž, obvodové zdi renesančního paláce a zbytky přízemní části gotického paláce s lomenými valenými klenbami zaklenutých místností. Zříceniny hradu Zvířetice jsou volně přístupné včetně severní věže, na kterou lze vystoupat. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zámek Bělá pod Bezdězem nebo muzeum v Bělé pod Bezdězem. Za návštěvu stojí i hrad Bezděz nebo město Mnichovo Hradiště a město Bakov nad Jizerou. Ubytování naleznete v Bakově nad Jizerou nebo v Bělé pod Bezdězem.  
Barokní kostel sv. Jiljí z r. 1744, okres Kroměříž.
Zřícenina hradu Střeliště, okres Třebíč.
V severozápadním rohu Masarykova náměstí stojí Šrejnarovský dům. Byl vystavěn na místě staršího domu zbořeného v první polovině 16. století. Dnešní stavba byla renesančně vystavěna v roce 1614. Od poloviny 80. let 20. století se tu nachází expozice městského muzea. Své jméno nese podle měšťana Kryštofa Šrejnara. V přízemí se nachází průjezd krytý klenbou vedoucí do uzavřeného dvorku. V průčelí můžeme vidět nárožní arkýře. V jednom z nich se dochovala malba původně pokrývající celý dům.