Městské informační centrum Hranice poskytuje informace o městských památkách, kulturních, společenských a sportovních akcích,  o historii a významných osobnostech města, ubytování a stravování, přírodních zajímavostech...Otevírací doba červen - zářípo - pá   7.00 - 18.00 hod.       so   8.00 - 12.00 hod. říjen - květenpo - pá   8.00 - 17.00 hod.       so   8.00 - 11.00 hod. 

Letohrádek Bertramka je bývalou usedlostí ze 17. století, která prodělala ve druhé polovině 18. století klasicistní přestavbu. Název je odvozen od jména F. Bertramského, který byl jedním z jejích majitelů. K letohrádku patří park a sala terrena, fontána a busta W. A. Mozarta. Věhlas letohrádku dali manželé Duškovi, kteří zde v roce 1787 hostili W. A. Mozarta. Právě tady složil svou nejznámější operu Don Giovanni, která měla svou premiéru v dnešním Tylově divadle v Železné ulici. V současnosti je objekt letohrádku využíván jako muzeum hudby a jako památník manželů Duškových a W. A. Mozarta. Expozice muzea dokumentuje především pobyt W. A. Mozarta v Praze. Podrobné a aktuální informace jsou uvedeny na domovských stránkách muzea.První zmínka o Košířích je v latinském soupisu majetku ženského benediktského kláštera sv. Jiří na Hradě z roku 1185. Odborníci se domnívají že jméno Košíř se zrodilo ještě v době předslovanské. Podle jiných sekali místní obyvatelé vrbové proutí rostoucí na březích Motolského potoka zakřivenými noži zvanými kosíři a vyráběli proutěné zboží. Motolský potok hustě obklopený vrbovinou se kdysi severně od dnešního Palackého mostu vléval do Vltavy. Dnes z něj zůstalo jen torzo mizející pod zemský povrch v místech na rozhraní Motola a Košíř. Vila Bertramka tu stojí už od 17. století. Vystřídala několik majitelů, ale nejvíce proslula v době, kdy v ní bydlela operní pevkyně Josefína Dušková se svým manželem Františkem Xaverem Duškem. Josefína se důvěrně znala s Wolfgangem Amadeem Mozartem a hostila jej na své usedlosti Bertramce při jeho pražských pobytech na podzim roku 1787 a v létě roku 1791. Usedlost jejíž stavební dispozice se v podstatě zachovala, se skládala z jednopatrového obytného stavení, svým průčelím otočeného do dvora, stodoly, špýcharu a seníku. Jedna ze stran nádvoří byla ukočena terasou, pod níž byl velký klenutý prostor, kde byla pravděpodobně tlačírna vína. Samo stavení v přízemí obsahovalo několik místností, největší z nich byl kravín, jehož valená klenba se sbíhala do jednoho kamenného sloupu. První patro usedlosti obsahovalo celkem 12 místností. Dne 1.1.1929 přešla Bertramka do majetku nově založené Mozartovy obce v Československu. V době nacistické okupace bylo česke vední spolku donuceno k odstoupení a na jejich místa dosazeny němci. Jediným pozitivem bylo, že němci uvolnili poměrně velké finanční částky na opravu objektu. V lednu 1986 podepsala předsedkyně spolku pod nátlakem darování Betramky československému státu.

Koněpruské jeskyně jsou součástí CHKO Český kras a leží v turisticky velmi atraktivní oblasti mezi hrady Karlštejn a Křivoklát. Jsou vzdáleny 5 km jižně od města Berouna a snadná dostupnost je i z Prahy. Koněpruské jeskyně jsou nejdelší jeskynní systém v Čechách. Vznikly v devonských vápencích starých až 400 miliónů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Jejich celková délka přesahuje 2 km, zpřístupněná trasa je dlouhá cca 590 m a její prohlídka trvá 1 hodinu. Rozlohou nejmenší je horní patro a nejrozsáhlejší je patro střední. Spodní nepřístupné patro leží v hloubce asi 70 m pod povrchem a má charakter chodbovitého systému. Koněpruské jeskyně jsou přístupné veřejnosti od roku 1959, prohlídková trasa vede jeskynními chodbami přes několik dómů s krápníkovou výzdobou a končí ve svrchním patře jeskyní, kde byla v letech 1460 - 1470 v činnosti penězokazecká dílna, v níž se vyráběly falešné husitské haléře. V systému Koněpruských jeskyní bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 600 000 – 13 000 lety a také lidské kosti patřící druhu Homo sapiens staré asi 13 000 let. Zvláštností tohoto jeskynního systému jsou takzvané koněpruské chalcedonové růžice, které obsahují opál. Pozornosti turistů by nemělo uniknout ani nejbližší okolí jeskyní. Samotné návrší Zlatého koně nad jeskyněmi nabízí široký rozhled po západní části Českého krasu. V těsné blízkosti Koněpruských jeskyní se nacházejí i staré opuštěné vápencové lomy, ve kterých se hojně vyskytují zkameněliny prvohorních živočichů.

Malá zajímavá rozhledna se nachází necelý kilometr jižně od obce Ocmanice. Nevede k ní značená cesta, nachází se u malé asfaltové silničky spojující obci se silnicí Třebíč – Náměšť nad Oslavou. Rozhledna byla zpřístupněna v červnu 2004. Postavena na městském vodojemu ve výšce 427,5 m.n.m. Je kovové konstrukce, doplněné menším dřevěným opláštěním. Její celková výška je pouhých 15,2 m a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 6,2 m nad zemí kam vede 50 schodů. Jelikož okolní okrajina je víceméně rovinatá a okolí nezalesněné, poskytuje i při své malé výšce dobrý kruhový rozhled do okolí, zejména pak na Náměšť nad Oslavou a jeho zámek. Přístup na rozhlednu je volný. Celkové náklady na stavbu dosáhly 420.000 Kč.