V roce 2005 bylo na bezejmeném návrší nedaleko obce Lhotka u Berouna zahájena výstavba telekomunikačního trubkového stožáru 45 metrů vysokého s vyhlídkovým ochozem společností T-mobile. Dne 5.5.2007 byl zprovozněn vyhlídkový ochoz ve výšce 25 m na který vede 131 schodů. Z něho je pak výhled na Český kras, Křivoklátsko, Beroun a okolí. Přístup k rozhledně je odbočkou z modré turistické značky mezi Lhotkou u Berouna a Chrustenicemi. Rozhledna je otevřena v sezoně od dubna do října o víkendech a svátcích v době prázdnin pak každý den kromě pondělí.

Na východním okraji Kutné Hory v části Sedlec se nachází původně gotická stavba s kostnicí. Patrová čtvrcová stavba s polygonálními věžemi a barokně zaklenutou lodí byla vystavěna okolo roku 1400. Na počátku 17. století byla upravena J.B.Santinim ve stylu barokní gotiky. V její dolní části se nachází veřejnosti přístupná kostnice. Můžeme zde vidět ostatky zhruba 30.000 lidí převážně obětí moru či válek. Kostnice byla vybudována nákladem Karla Schwarzenberka v roce 1870. V části zaklenuté křížovou klenbou na čtyřech pilířích jsou z kostí a lebek sestaveny například oltář, jehlany, nápisy, svícny, lustr a také známý Schwarzenberský znak.

Karlovy Vary mají na lázeňské mapě České republiky několik nej. Jsou nejnavštěvovanějšími, největšími, nejvýznamnějšími a nejznámějšími českými lázněmi. Místní léčivé termální a minerální prameny už okusilo více než 6 miliónů nemocných takřka z celého světa. Mezi nimi nechyběli ani slavní umělci, aristokraté či vědci. vyvěrá zde více než 60 termálních pramenů, z nichž je pro lázeňské účely využíváno 13 tzv. velkých terem. Nejčastěji sem přijíždějí lidé s problémem zažívacího ústrojí, pohybového aparátu či látkové výměny. Karlovy Vary jsou tím pravým lázeňským městem se vším co k tomu patří. Je zde mnoho lázeňských kolonád, které nabízejí jednak možnost popíjet zdravou vodu na čerstvém vzduchu ale potěší i díky krásně architektuře oko. Největší, nejznámější a nejoblíbenější promenádou je Mlýnská kolonáda. Mezi další kolonády patří Sadová, Tržní, Zámecká a Vřídelní. Jsou zde nádherná lázeňská zařízení. Grand hotel Pupp, lázeňský hotel Thermal či sanatorium Imperial. Karlovy Vary jsou obklopeny nádhernou přírodou Krušných hor, Doupovských hor a Slavkovským lesem. Nabízejí nepřeberné množství kulturního vyžití. Je zde divadlo, galerie, muzeum, hvězdárna a hlavně a především každoroční a světoznámý Mezinárodní filmový festival. Milovníci golfu jistě ocení sametový pažit místních greenů či desítky kilometrů cyklostezek. Ti co raději tráví den na kolonádě ať nezapomenou okusit bylinný likér Becherovka, minerální vodu Mattoni a chutné lázeňské oplatky. Domů si jako památku na pobyt mohou odvézt sklo Moser či karlovarský porcelán Thun. Historie Karlovy Vary založil v polovině 14. století Karel IV. u horkých zřídel v blízkosti hradu Loket. Město prošlo několika etapami stavebního vývoje. Původní gotický a renesanční ráz města byl zničen během požáru roku 1604. Dnešní ráz lázeňského města je určen výstavbou 19. a 20. století (klasicismus, novohistorismus, secese a moderní konstruktivismus a funkcionalismus). David Becher, Jean de Carro a další významní lékaři se zasloužili o vyváženost lázeňské terapie. A byla tak nastoupena cesta k světoznámé proslulosti místních lázních. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: termální voda hydrogen-uhličito-sírano-chlorodosodná kyselka. Nejznámější pramen je Vřídlo, nejnovější Štěpánka. Další prameny jsou Karla IV., Dolní Zámecký, Horní Zámecký, Tržní, Mlýnský, Rusalčin, pramen knížete Václava, Libušin, Skalní, Svobody, Sadový. Indikace: nemoci trávícího ústrojí, poruchami látkové výměny, diabetes, dna, obezita, paradentóza, choroby pohybového ústrojí, nemoci jater, slinivky, žlučníku a žlučových cest, stavy po onkologických onemocněníLéčba: komplexní lázeňská a rehabilitační péčeProcedury: cvičení v bazénu, EKG, elektroforéza, galvanoterapie, gymnastika, Kneippova léčebná metoda, koupel (perličková, uhličitá, přísadová, minerální, slatinná, vířivá), kyslíková léčba, léčebný tělocvik, lymfatická drenáž, magnetoterapie, wellness, kryoterapie, masáž (klasická, mořská, podvodní, reflexní, thajská), muzikoterapie, Nordic walking, ošetření celulitidy, parafinoterapie, perličková koupel, pitná kúra minerálními vodami, plynové injekce, psychoterapie, skořicový zábal, solná jeskyně, spirometrické vyšetření a dalšíLázeňské objekty: Lázeňskou léčbu v Karlových Varech v současnosti zajišťuje mnoho samostatných subjektů. Např. Bohemia lázně, Sanatorium Astoria, Bristol, Sanatorium Florencie, Lázeňský hotel Thermal, Lázeňské sanatorium Sanssouci, Richmond a mnoho dalších.Volný čas: tenisové kurty, golf, minigolf, plavání, surfování, jachting, rybaření, volejbal, projížďky na koni, kulturní vyžití, squash, kuželky, střelba, turistika, cykloturistika a další. Zajímavost: Nejteplejším pramenem je Vřídlo 72,7 C Slavní hosté: Karel IV., Valdštejn, Josef II., Petr Veliký, van Beethoven, František Josef I. Chopin, Paganini, Schiller, Gogol, Tyl, Turgeněv, Kafka, K. Čapek, Casanova, Freud, Brahms, Wagner, Lizst, A. Dvořák či Goethe.

Holešovický přístav byl vybudován v letech 1892-1894 a významně ovlivnil život této městské části. Rozprostírá se na ploše cca 8,5 ha, hloubka vody dosahuje cca 4,6 m, jeho délka podél pobřeží je cca 900 m a šířka dosahuje až 200 m. Přístav disponuje potřebným zázemím v podobě skladů, zařízení, či administrativních budov. S městem je spojen jak silniční, tak železniční dopravou.Úžlabí Na Maninách se tehdy pánům ze zastupitelství královského hlavního města Prahy jevilo jako ideální pro zřízení centra všech druhů doprav – železniční, silniční a vodní. Zástupci obce tady viděli s ohledem na přilehlý stupňovitě stoupající terén, který leží nad „velkou vodou“, i možnost zbudování ochranné hráze proti povodním a odchodu ledů. A tak ze zemských prostředků velkoryse vyčlenili v dubnu roku 1890 dva miliony zlatých, přičemž na stavební práce holešovického přístavu připadla částka 1.230.000 zlatých. Slavnostní zahájení prací na výstavbě přístavu probíhalo od samého rána 1.6.1892. Tvar a velikost plochy přístavu závisely na daných, poměrně obtížných místních vodních poměrech. Proto jeho stavitelé navrhli příhodný podélný půdorys, které poskytoval mnohem větší plochy pro překládání zboží. Přístav je dlouhý 750 metrů a k jeho délce je nutné připočítat ještě dalších 240 metrů na straně při vjezdu. Už tenkrát mohl holešovický přístav směle konkurovat ostatním nejen říčním, ale i přímořským přístavům Evropy. Zemní práce byly zahájeny ještě před zmíněnou slavností na začátku června 1892. Při stavbě se tenkrát vyhloubilo a odvezlo úctyhodných 513.000 m3 zeminy. Pracovalo se ve dne v noci nejmodernějším rýpadlem, který dodala lübecká strojní společnost. Staveniště bylo osvětlováno, aby se práce nemusely přerušit ani v noci, takže budoucí přístav tehdy zářil do vzdálenosti několika kilometrů. Zemní práce byly dokončeny v rekordním čase, už za 6 měsíců. Přes zimu měla navršená zemina dostatečný čas na slehnutí, a tak se na jaře mohlo začít s dlážděním. Stavba proplachovacího kanálu šla také rychle kupředu. Dělníci přes léto odstranili vrchní vrstvu zeminy a protože tady vyčnívala skála, bylo nutné ji odstřelit. Aby měl kanál potřebnou hloubku, bylo odvezeno přes 30.000 m3 kamene. Na začátku prosince, přesně na den svaté Barbory roku 1893 byl kanál slavnostně naplněn vodou. Koncem roku 1893 byly hrubé zemní i vodní práce dokončeny. V dalším roce byly na pořadu dodělávky: poslední úpravy hráze, úpravy příjezdu, překladiště a tak v listopadu mohl přístav zahájit svoji činnost. V současné době se celý areál užívá jako zimní ochranný přístav a jako obchodní centrum. Disponuje 8 ha vodní plochy a přes 16 ha tvoří pozemní část. Jeho technologické, provozní a stavební vybavení je natolik rozmanité, že umožňuje manipulaci a skladování všech druhů zboží. Jsou tu velké sklady, speciální překladové rampy, lodní výtah, portálový jeřáb.. Technika je nová, ale jedno zůstalo z těch dob: Je to jediný přístav v Praze, který je uzlem tří druhů doprav: železniční, silniční, vodní. Do roku 1992 byl přístav majetkem státu. V květnu 1992 byl založením a.s. České přístavy dovršen jeho privatizační proces, který trval téměř 2 roky. Přístav je technickou památkou a vedle novostaveb se tu krčí i stará historická budova, v níž kdysi sídlil personál celé přístavní expozitury. Hodiny na její věži stále odměřují čas. V současné době rostou na pozemku bývalého Holešovického přístavu moderní obytné domy pod projektem Prague Marina.