Opevněný renesanční zámek Dolní Kounice se tyčí nad pravým břehem řeky Jihlavy nad stejnojmenným moravským městem. Mohutný komplex hradu a zámku tvoří nejvýraznější dominantu města. Goticko-renesanční hrad a zámek patří mezi nejvýznamnější historické stavby České republiky. Pod zámkem stojí nejvýznamnější památka v okolí – zříceniny gotického kláštera Rosa Coeli. Klášter Rosa Coeli Dolnokounický klášter Rosa Coeli vznikl v údolí Jihlavy již v roce 1181 a postupem času se stal ekonomickým a kulturním centrem kraje. Dokladem tohoto faktu je přestavba před rokem 1330 z původního románského konventního kostela v mohutnou gotickou stavbu, jejíž v baroku upravované zříceniny můžeme pod zámkem obdivovat dodnes. Vznik hradu Souběžně s přestavbou kostela začal být na kopci nad klášterem budován hrad, který měl sloužit k ochraně kláštera. Po zrušení kláštera získává panství roku 1537 Jiří Žabka z Limberka a začíná rozsáhlou přestavbu hradu v stále dobře opevněný renesanční zámek. Další přestavba proběhla za Drnovských z Drnovic v letech 1588 – 1618. Po bělohorské konfiskaci zámek koupili roku 1623 mikulovští Dietrichštejnové, ale nadále je využívali jen jako sídlo správy panství. Roku 1862 panství získali sňatkem Herbersteinové, kteří jej převzali už jen víceméně jako hospodářskou budovu. Nejvíce znehodnocené byly místnosti druhého patra. Po pozemkové reformě roku 1918 získal zámek správce velkostatku Karel Rubeš. Při osvobozování Dolních Kounic roku 1945 zasáhlo zámek několik dělostřeleckých granátů. Toho roku jej zakoupil Dr. Václav Edel, kterému byl ovšem zámek roku 1948 z části znárodněn a zahrnut pod správu Státního statku a byl využíván účelově. Od roku 1986 vlastnila zámek Státní vědecká knihovna, která s ním měla také své plány. Zámek však byl po roce 1992 v restituci navrácen rodině Edlů, kteří jej prodali soukromé společnosti. Dispozice zámku Hrad a zámek v Dolních Kounicích je ojedinělá pravidelná dispozice objektu s nárožními věžemi a s dochovanou podstatnou částí gotického zdiva. Areál zámku se skládá z předzámčí uzavřeného hradbami a přístupného 2 branami a vlastní dvoupatrové čtyřkřídlé renesanční zámecké budovy. Zachovány jsou zde renesanční dveřní a okenní ostění. Průjezd a interiér bývalé kaple v JV nároží má ještě gotický ráz. Hradní a zámecký palác je zdoben pozdně gotickými nástěnnými malbami a renesanční štukovou výzdobou. Nejvýznamnější místností je renesanční Rytířský sál. Na zámku je instalována historická expozice. Tipy na výlet V Dolních Kounicích najdeme také synagogu a židovský hřbitov. V nedalekých Ivančicích na vás čeká renesanční zámek, o něco dál rovněž renesanční zámek Hrubšice, lovecký zámeček Leopoldsruhe nebo renesanční zámek Oslavany. Ubytovat se můžete přímo v Dolních Kounicích.

Židovský hřbitov Puclice se nachází na kraji lesa jihozápadně od obce. Lze se k němu dostat po polní cestě vedoucí od silnice Křenovy – Puclice vybíhající v místě telekomunikačního stožáru. Založen byl v polovině 18. století a dochováno je zde kolem 220 náhrobků. Hřbitov je dobře udržován a ohrazujeho vysoká zeď. Není běžně přístupný, klíč je možno vypůjčit v penzionu Koza v obci Vránov. Židovské domy byly soustředěny v centru obce a v přestavbách jsou dochovány. Synagoga byla postavena roku 1818, po roce 1893 byla přestavěna na obytný dům, který byl v roce 1975 zbořen.

Park na náměstí OSN se rozprostírá téměř na jeho celé ploše. Mezi listnatými stromy se nachází i několik jehličnanů. Park je propojen pěšinami. Pro odpočinek jsou zde lavičky. Mezi zelení je umístěno několik plastik, zvonička a Boží muka. Klid parku je protiváhou jinak rušné dopravní křižovatky stanic metra, tramvají a autobusů.

Východně od obce Stradonice nedaleko obce Peruc byla 18.7.2009 otevřena nová malá dřevěná rozhledna s názvem Stradonka. Byla postavena v lokalitě na Na Valech (291 m.n.m.), kde se v minulosti nacházelo keltské hradiště, proto byla rozhledna také postavena ve tvaru strážní věže keltského opevnění. S nápadem postavit rozhlednu přišly členky stradonického Klubu žen. Stavební práce proběhly od května do července 2009. K výrobě kůlů posloužilo dřevo z místních lesů. Rozhledna je vysoká jen 6 m, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 2,35 m. Na plošinu vede pouze žebřík a rozhledna je tak volně přístupná.