Hrad můžeme navštívit ve stejnojmenné jihočeské obci, 2 km po silnici od zastávky vlaku Sudoměřice u Tábora. Historie hradu Původními vlastníky hradu byli páni z Landštejna, kteří se ho roku 1446 zbavili prodejem Janu Malovcovi z Pacova. Od Malovců jej roku 1613 koupil Kryštof Vojkovský z Milhostic. V odplatu za účast jeho tří synů ve stavovském povstání 1618 vypálili císařští vojáci hrad i dvůr. Jako konfiskát koupila panství Polyxena z Lobkovic a připojila sídlo i s okolními vesnicemi k panství jistebnickému. Hrad však nebyl obnoven a rychle pustl. R. 1829 koupil borotínské panství od Ferdinanda Lobkovice Jan Nádherný z Prahy. Kolem r. 1840 byla část hradní zříceniny zbourána a kamene bylo použito ke stavebním účelům. Na jižní straně je dosud rybník, který tvořil jeho přirozenou obranu. Podoba hradu Jádro nejstarší fáze hradu mělo zřejmě polygonální obrys. Nad příkopem se vypínal okrouhlý bergrift, téměř celou svou hmotou předstupující před čelo hradu. Příchozí vstoupil prvou věžovitou branou do parkánu, kterým obešel část obvodu dispozice včetně druhé okrouhlé věže, vedle níž byla druhá brána umožňující vstup na nádvoří. Jádro tvořil na východě minimálně dvouprostorový palác, jehož součástí byla i místnost ve zmíněné věži při druhé bráně, zaklenutá křížovou žebrovou klenbou. Z další zástavby, zvláště na protilehlé, lámáním kamene poškozené straně nádvoří, se dochovaly nad úrovní terénu pouze nepatrné zbytky zdiva. Zásadní změny do podoby hradu přinesla druhá polovina 15. století, kdy byla v důsledku rozvoje dělostřelby zlepšována především jeho obranyschopnost. Téměř celé jádro obklopil nový mohutný okružní příkop. Úprava si vyžádala i změnu vedení vstupní komunikace. Z předhradí neznámé podoby, na místě dnešního barokního dvora, se nyní vcházelo přímo od východu novou protáhlou plochostropou vstupní branou. Ta byla vybavena početnými střílnami a téměř celou svou hmotou vystupovala z obrysu hradu do příkopu. Na přelomu 15. a 16., či spíše na počátku 16. století byl vystavěn nový palác, jehož součástí se stala i zmíněná nová brána, která při této příležitosti získala dvoulodně klenutý suterén. Z bývalého hradu, dnes nazývaného Starý zámek, stojí dosud zbytek válcové věže a přilehlého gotického paláce, který měl klenuté přízemí. Z vnitřního opevnění zůstal jen zbytek vysunuté hranolové věže. Na výlet se můžete vypravit třeba na tvrz Vrchotice, Čertovo Břemeno nebo malebnou obec Jistebnici, kde najdete i ubytování.

Tok je nejvyšší vrchol středočeského pohoří Brdy. Má nadmořskou výšku 865 metrů.

Socha sv. Floriána u kostela sv. Remigia na náměstí 25. března je rokokovým dílem z 18. století.

Kostel byl založen při hradbách po polovině 13. Století. V roce 1335 byla vystavěna věž jako součást městského opevnění. V roce 1664 se začala hloubit krypta pod kostelem, na počátku 18. století prošel velkými úpravami. Byly zvětšeny boční kaple sv. Anny a sv. Josefa, rozšířeny boční lodě a nad nimi zbudovány galerie, loď zastřešena cihelnou valenou klenbou. V roce 1905 prodělal pak další úpravy, dřevěná okna byla nahrazena většími kovovými s barevnými skly, v bočních kaplích proraženy světlíky a kopule završeny lucernami, zavedena byla elektřina ad. Věž při kostele stála původně samostatně, součástí kostela se stala až při stavebních úpravách v roce 1716. Věž je 75 m vysoká a ochoz se nachází ve výšce 35 m. věž prošla několika opravami a úpravami. Nejvíce utrpěla při požáru v první polovině 19. století, kdy se zřítila část nad ochozem.