Otevírací doba Po  08:00 – 17:00ÚT  08:00 – 14:00ST  08:00 – 17:00ČT  08:00 – 14:00PÁ  08:00 – 13:00 SO 9-12 (v období červen - září)  

Zámek Hluboká nad Vltavou je jedním z nejznámějších a nejzdobnějších českých zámků. Je považován za nejkrásnější obytné panské sídlo v Čechách. Tyčí se 10 km severně od Českých Budějovic na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou ve stejnojmenné obci, původně pojmenované Podhradí, která koncem 19. století přejala jméno zámku. Královský majetek Původně býval raně gotickém hradem, který byl vystaven za vlády Přemysla Otakara II. ve 2. polovině 13. století, který jeho stavbu i sám inicioval. Když byl Přemysl Otakar II. poražen roku 1278 na Moravském poli, o Hlubokou přišel. Za pomoc proti němu ji získal rod Vítkovů. Poté co byli Vítkovci jeho synem Václavem II. poraženi a před Hlubokou byl sťat jejich předák Záviš z Falkenštejna, se Hluboká opět navrátila do královských rukou. Hlubocké panství pak bylo často zastavováno, vždy když panovnickému dvoru došly peníze. V 15. století se Hluboká stala centrem vznikající rybníkářské oblasti. Tehdy byl založen i nedaleký rybník Bezdrev. Prvním velmožem, jemuž panovník prodal Hlubokou do dědičného vlastnictví, se stal roku 1562 Jáchym z Hradce, za něhož hrad čekala náročná přestavba, která změnila středověký hrad na renesanční zámek. Zámku nebylo souzeno mít stálého majitele. To se mu poštěstilo až od 17. století, kdy zámek společně s Třeboňským panstvím zakoupil rod Schwarzenberků, který jej vlastnil až do roku 1947. Za jejich držení prošla Hluboká dalšími dvěma přestavbami. Neogotický skvost Nejdříve barokní zámek a do současné podoby byla Hluboká upravena v období vrcholného romantismu v letech 1839 - 1871 vídeňským architektem F. Beerem ve stylu tzv. tudorské gotiky po vzoru anglického královského zámku ve Windsoru. Má překrásné interiéry. Uvnitř je k vidění 140 bohatě vybavených místností. Zámek má jedenáct věží (hlavní 60 metrů) a bašt. Jeho členitému průčelí dominuje velký schwarzenbergský znak s rodovým heslem "NIL NISI RECTUM" (Nic než právo). V blízkosti zámku se rozprostírá zámecký park v anglickém stylu. V původní jízdárně se sálem s otevřeným krovem jsou dnes instalovány sbírky Alšovy jihočeské galerie. Původním majitelům byl zámek po roce 1989 vrácen a Schwarzenberkové na zámku uložili mnohé cennosti a zajímavosti. Proslulá je hlubocká sbírka koberců (zejména bruselských gobelínů Baudouina van Beverena se scénami z lidových přísloví z poloviny 17. století). V zámecké kapli je uložena tzv. Netolická archa z 15. století. Kromě toho jsou zde sbírky obrazů, keramiky, porcelánu, skla, zbraní atd. Rozsáhlá a cenná je též hlubocká knihovna. Až budete na Hluboké, určitě se zastavte i v místní zoologické zahradě a na zámku Ohrada. Kousek od Hluboké najdete zříceninu Karlův hrádek. Ubytovat se můžete ve městě Hluboká nad Vlatvou.

Kousek od centrálního náměstí v Kostelní ulici stojí děkanský kostel Všech Svatých. Stavba vznikla pozdně gotickou přestavbou starší svatyně v roce 1565. Kolem roku 1699 byla upravena věž přistavěním obydlí pro věžního s novou střechou. Později pak ještě kostel  prošel barokní přestavbou do dnešní podoby v letech 1754-57. V trojlodním kostele se z gotického období se dochovala věž, západní průčelí a část presbytáře. Hlavní oltář zhotovil stříbrský řezbář I. Platzer v roce 1762 s obrazem od E. Dollhopta. Stejný malíř se podílel na malířské výzdobě presbytáře. Z roku 1760 pochází malby v trojlodí a kupole presbytáře od malíře F.J.Luxe. Za pozornost pak ještě stojí kazatelna se zajímavou výzdobou (Kristus obklopený anděly) a rokoková varhaní skříň. Kostel dodnes slouží k bohoslužebným účelům. V dubnu 2011 byla zpřístupněna věž kostela. Po 144 schodech vystoupáte do míst kde bylo obydlí věžního. Odtud pak se vstupuje na ochoz věže ve výšce 32 m. Je odsud dobrý výhled na město a jeho okolí. Ve všední dny zajišťuje přístup infocentrum, o sobotách pak průvodce přímo u kostela. Neděle jsou dle individuální domluvy s pracovníkem informačního centra.

Praha slaví první prosincový víkend 20 let na seznamu UNESCO. Více informací hledejte zde! Historická Praha je zcela nesrovnatelná se všemi památkovými městy v České republice i v celé střední Evropě. Její architektura dosud zobrazuje 1100 let vývoje města. Panoramatické hodnoty města jsou v harmonickém souladu s jejím vnitřním urbanistickým i architektonickým obsahem, charakterizovaným jak kvantitou památek, tak i jejich vynikající kvalitou. Celý 1100 let trvající vývoj historického jádra Prahy je dokumentován architektonickými projevy všech slohových období. V gotice, renesanci, baroku a v době před a po první světové válce vystoupila pražská architektura k vrcholům evropského vývoje. Jedinečný je středověký urbanistický koncept Nového Města pražského. Historické jádro Prahy o rozloze 866 hektarů bylo roku 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Je plné pozlacených věží a kopulí kostelů a chrámů, a snad i proto se mu říká „Matička Praha“ nebo „Stověžatá Praha“. Historické jádro zahrnuje unikátní urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého Města s Josefovem (dochovaná část bývalého Židovského Města), Nového Města, Vyšehradu i jejich jednotlivé památky. Rozsáhle založené Nové Město v návaznosti na pozdější přestavby v nových stavebních slozích svědčí o umělecko-společenském a kulturním vlivu Prahy od středověku do současnosti. Praha - učebnice architektury Procházka centrem Prahy je zároveň procházkou po historii všech stavebních slohů. Panoramatu Prahy dominuje Pražský hrad, po celá staletí sídelní místo českých panovníků, s gotickou katedrálou sv. Víta. Pražský hrad je nejkrásnějším hradním komplexem v České republice, při jeho prohlídce je k vidění Královský palác s Vladislavským sálem, nachází se zde i románská bazilika sv. Jiří z roku 921, Císařská konírna, Daliborka nebo romantická Zlatá ulička, Nejvyšší purkrabství Pražského hradu, letohrádek královny Anny a Starý královský palác. Světoznámým je rovněž Karlův most, který je nejstarším mostem v Praze, jehož 16 oblouků se klene přes páteř města řeku Vltavu. V podhradí je malebná Malá strana, s křivolakými uličkami, zákoutími, kostely a paláci. V současnosti je sídlem mnoha vládních institucí (senát, poslanecká sněmovna, ministerstva). Karlův most ukončují na obou březích Vltavy věže – na východě je to Staroměstská mostecká věž a na západě Malostranská mostecká věž. Po celém Karlově mostě je rozmístěno 30 soch a sousoší – např. socha Bruncvíka, sv. Jana Nepomuckého, sv. Ludmily s malým Václavem nebo sv. Vojtěcha. Tvůrci soch jsou světoznámí barokní sochaři, jako Matyáš Braun, Josef Max nebo Matěj Václav Jäckel. Nedaleko Karlova mostu se nachází Staré město v jehož středu je Staroměstské náměstí, jehož dominantou je Staroměstská radnice s orlojem, kde se každou celou hodinu objevuje postupně ve dvou okénkách 12 apoštolů. Židovská tradice, která je tak niterně propojena s Prahou je k vidění v Židovském městě, jehož vznik se datuje do 13. století a odráží historii pražských Židů. V Židovském městě naleznete mj. 8 synagog, židovské muzeum a dva židovské hřbitovy. Na Vyšehradě, původním sídle panovníka, je k vidění románskou rotunda sv. Martina z 2. pol. 11. století nebo slavný hřbitov Slavín, vedle kterého je kostel sv. Petra a Pavla, který byl postaven podle stejnojmenného římského kostela. Praha je také městem zeleně. Například na svazích pod Pražským hradem je dodnes patrná snaha barokního stavitelství velkoryse spojovat budování paláců se zřizováním zahrad plných pavilonů, besídek a altánů. Vedle toho se v hlavním městě nachází mnoho parků a zahrad: v samotném centru Prahy jsou to například Petřínské sady mezi Malou Stranou a Strahovem, Františkánská zahrada u chrámu Panny Marie Sněžné, Rigerovy či Havlíčkovy sady na Vinohradech. Hlavní město České republiky, ležící na řece Vltavě, má právem pověst jednoho z nejkrásnějších evropských měst a možná i na světě vůbec.