Gotický hrad Malenovice, později přestavěný v renesančním a barokním slohu, leží v městské části krajského města Zlín. Hrad byl vystavěn na západním výběžku Tlusté hory v roce 1360 moravským markrabětem Janem Jindřichem, bratrem Karla IV. Hrad byl velmi poškozen za husitských válek. Dosud se v hradebním zdivu směrem od Skalky ukazují dvě kamenné koule, které jsou památkou na husitské obležení. Historie Malenovic V držení malenovického hradu se vystřídala řada majitelů a objekt prošel mnoha stavebními úpravami. V 2. polovině 15. století patřil Lichtenburkům, kteří vylepšili opevnění a pozdně goticky přestavěli jádro hradu. Na přelomu 16. a 17. století za Bítovských ze Slavíkovic byly renesančně přestavěny budovy v předhradí a postaveny renesanční arkády. V roce 1693 koupil zámek hrabě František Karel z Lichtenštejna – Kastelkornu, který si jej zvolil za svou letní rezidenci a upravil hrad na zámecké sídlo v barokním duchu. Do druhé světové války si hrad udržel funkci obytnou a správní. Posledními majiteli byli v letech 1804-1945 Šternberkové. V roce 1953 získalo malenovický hrad tehdy nově vzniklé krajské muzeum, dnes Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Část hradu je přístupná veřejnosti. Co je k vidění Hrad v Malenovicích je typickým příkladem hradu s plášťovou zdí a základem hradu je tedy plášťová zeď, tvořící nepravidelný obdélník. Délka obestavěného prostoru je 51 m, šířka 25 m. Ke zdi byly přistavěny hradní budovy. Uvnitř hradu je možné shlédnout hradní interiéry. K nejzajímavějším patří malovaný sál s pozdně gotickou klenbou a dochovanými nápisy z 1. poloviny 16. století, domácí kaple s malbami z poloviny 18. století a zařízení kanceláře malenovického velkostatku. V současnosti jsou zde také expozice Muzea jihovýchodní Moravy. Zpřístupněna je rovněž hradní věž. Během návštěvní sezony se na malenovickém hradě koná mnoho kulturních akcí.   Tipy na výlet Vydat se můžete na barokní zámek Vizovice, zámek Lešná a Zoo Lešná. V kraji se krásně vyjímá větrný mlýn holandského typu Štípa. Zde naleznete také poutní chrám Narození P. Marie. V nedalekém Zlíně najdete celou řadu zajímavostí, jako je třeba Obuvnické muzeum, Baťův mrakodrap, areál Baťových závodů, vila Tomáše Bati, radnice, Muzeum jihovýchodní Moravy, Baťovský domek nebo kostel sv. Filipa a Jakuba.  Ubytovat se můžete ve Zlíně.    

Základní kámen k prvnímu tolerančnímu kostelíku v Čechách byl položen 18.5.1785. V říjnu téhož roku byla stavba dokončena. Toleranční kostelíky nesměly mít tehdy ráz kostela, takže stavba postrádala například typickou věž a okna byla čtyřhranná. Při opravě koncem 40. let 19. století došlo k zaklenutí oken, kolem nichž byly udělány šambrány a proražen nový vchod v průčelní zdi. Po vzniku sboru Církve československé v Humpolci mu byl toleranční kostelík propůjčen. Tento stav trval až do roku 1961 kdy si sbor zakoupil objekt bývalé synagogy. Následně až do roku 1975 sloužil jen pro pohřební shromáždění a pak zůstal nevyužit. Kostelík postupně začal chátrat, až v poslední době se započalo s rozsáhlou rekonstrukcí (5/2009-ještě probíhala). Vnitřek barokního kostela byl velmi prostý, původní oltář byl roku 1814 nahrazen oltářem s postranními brankami, který se dochoval dodnes. Varhany umístěné na kruchtě byly pořízeny v roce 1810 od třešťského varhanáře Pohana.

Podhorní vrch (847 m.n.m.) se nachází asi 5 km severovýchodně od Mariánských Lázní. Vrchol je vulkanického původu a je tvořen čedičem, ve kterém zde bývají uvězněny žlutozelenošedé olivíny, velké krystaly nefelínu a některé další minerály. Podhora má dva vrcholy. Nepřístupnou Velkou Podhoru (847 m.n.m.) a Malou Podhoru (829 m.n.m.) na které se nachází vyhlídková plošina. V sedle mezi dvěma těmito vrcholy byla před druhou světovou válkou postavena výletní Hannakamova kavárna. Těšila se velkého zájmu lázeňských hostů a ve 30. letech 20. století se tu konaly i srazy německých spolků. Druhá světová válka sice přinesla pokles turistů, ale i tak si kavárna nemohla příliš stěžovat na nezájem hostů. Školili se zde dokonce záškodníci nacistické organizace Zeppelin k poválečné diverzní činnosti. Po osvobození pátrala po těchto záškodnících dokonce americká CIC. Dne 16.6.1945 přijeli dokonce na Podhoru aby něco o nich zjistili od majitele kavárny Adalberta Hannakama. Bohužel ho již našli spolu s manželkou a jejich služebnou zastřeleného. Pachateli byli zřejmě členové organizace Zeppelin. Po válce kavárna chátrala a později byla rozebrána na stavební materiál. Dochovaly se jen základy zdiva a sklepení. Na tomto místě dnes stojí 35 m vysoký vysílací stožár vybudovaný v roce 1980 ministerstvo vnitra, dnes slouží radioamatérům. Na vyhlídku vede v roce 1977 obnovené schodiště. Je odtud dobrý výhled na Krušné hory s vrcholem Klínovec, Doupovské hory, mohutný vrch Dyleň, vrchol Přimda se zříceninou hradu a celý hřeben Českého lesa s výrazným Čerchovem. Dále pak vrch Vladař, Branišovský vrch, vysílač Krašov a vrchol Krasíkova se zříceninou hradu. Na svahu hory se nachází opuštěný čedičový lom. Materiál odtud byl velmi kvalitní a používal se jako podklad silnic. V zimě 1968 došlo k havárii drtiče, z nedostatku peněz na opravu byl lom opuštěn a většina zařízení rozkradena. Také zde byly nalezeny olivíny.

Hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji města mezi ulicemi Nádražní a Rybniční. Byl založen bratrstvem Chewra-Kadischa v 16. století. V roce 1886 proběhla modernizace hřbitova a roku 1902 přistavěna nová obřadní síň. Za druhé světové války hřbitov poničili nacisté a utrpěl také při bombardování města v roce 1945. V současné době se na ploše zhruba 5832 m2 nachází okolo 600 náhrobků. Především barokního a klasicistního typu, jinak i novodobé. Hřbitov ohrazuje zeď v dobrém stavu a je uzamčen.