Regionální muzeum v Chrudimi najdeme  v novorenesanční budově postavené roku 1898 v samotném centru města. U zrodu stál muzejní spolek, který začal shromažďovat předměty již v 60. letech 19. století. Po ukončení jeho činnosti vzniklo již plnohodnotné muzeum, které neslo název Průmyslové muzeum pro východní Čechy v Chrudimi. V současnosti má muzeum bohaté sbírky uměleckého řemesla a vlastivědné sbírky z chrudimského regionu. Ve stálých expozicích ukazuje  lokální  historii a uměleckoprůmyslové sbírky. Pořádá i krátkodobé výstavy zaměřené na vlastivědu, přírodovědu a umění.Muzeum využívá i další budovy v Chrudimi, v Rybičkově ulici č.p. 10 sídlí detašované archeologické a přírodovědné pracoviště. Muzeum spravuje přes 140 000 sbírkových předmětů, které shromáždilo za více než stoletou existenci. Těžiště sbírek jak už název muzea napovídá leží v chrudimském regionu. Stálá expozice Umělecký plakát - výběr z kolekce plakátů významných afišistů konce 19. a poč. 20. století. Umělecké řemeslo - prezentace kolekce vybraných předmětů převážně z konce 19. století. Mozaika z dějin regionu - netradičním způsobem pojatá prezentace 12 událostí, které ovlivnily dějiny regionu.

V roce 1658 získalo zdejší panství chebská jezuitská kolej. Její rektor Jan Jiří Dasselmann dosáhl vybudování poutního místa v roce 1664. V souvislosti s obnovováním mariánského kultu byla zvolena stavba loretánské kaple. Základní kámen položil opat Raymund Wilfert ještě téhož roku a následujícího roku byla dokončena. Santa Casu typického blokového typu doplnil navenek užší pravoúhlý přístavek na východní straně, rozdělený do dvou podlaží. V letech 1675-83 byly přistavěny ambity a vytvořilo se tak pravidelné obdélné arkádové nádvoří. Ambit je zaklenut valenou klenbou se styčnými lunetami. Nároží ambitů byla doplněna hranolovými kaplemi Panny Marie, sv. Jáchyma a sv. Anny, sv. Zachariáše a sv. Alžběty, a sv. Františka Xaverského. Vstup byl situován v převýšené vstupní hodinové věži, zastřešené dvojitou cibulovou střechou. Závěr ukončil šestnáctistěn poutní kostela sv. Ducha. V roce 1688 byla do obvodu připojena velká osmiboká kaple sv. Kříže a další kaple Loučení. Údolím potoka až k úpatí Loretánské hory vede Křížová cesta s původně 29 zastaveními, na vrcholu hory končící kaplí Božího hrobu. V 50. letech 20. století se poutní místo ocitlo v pohraničním pásmu. V roce 1964 vyhořela zvonice a loretu pohraničníci využívaly natolik, až zůstal ambit v troskách. Počátkem 80. let byl areál skoro před zánikem. Po revoluci byla oprava lorety realizována díky velkorysé finanční pomoci společnosti Loreto-Verein z Waldsassenu. K výročí 330 let od založení lorety se 2.10.1994 konala první pouť do zčásti obnovené lorety. Dnes již zcela opravený areál slouží jako poutní místo.

Židovský hřbitov v Heřmanově Městci je velmi starý. Tradice klade jeho založení dokonce do doby prvního židovského osídlení. Tedy ještě před rok 1430. Podle jiných interpretací se tak stalo až později v 15. století či dokonce ve století 16. Jisté je, že byl několikrát rozšiřován a první rozšíření je doložené v roce 1667. Po něm následovali určitě ještě čtyři další, poslední v roce 1838. Tehdy dosáhl hřbitov své dnešní velikosti, tedy téměř 4 000 m2.  Ne této ploše si můžeme prohlédnout v 21 nestejně dlouhých řadách 1077 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1647. Starší náhrobní kameny jsou však již zcela zvětralé a tudíž nečitelné. V mezerách jednotlivých řad se nacházely dnes již zničené náhrobky, jejichž počet lze odhadovat na několik set. Poslední pohřeb se zde konal v květnu 1940. Náhrobky jsou typickou ukázkou židovského pohřebiště. Ty starší jsou z pískovce, mladší z mramoru. Završení stél je špičaté, obloukové, různě zvlněné i asymetrické. Nápisy jsou hebrejské, německé, české a také kombinované. Jsou doplněny bohatou symbolikou. K vidění jsou tak například žehnající ruce, rostlinné ornamenty či symboly znázorňující jména zemřelých. Výjimečná je jistě ornamentálně zdobená tumba z roku 1844 a velká hrobka z poloviny 19. století. Na hřbitově jsou také dvě budovy. Domek správce hřbitova a márnice. postavena byla roku 1838 a je na nepamětní deska obětem nacismu. Židovský hřbitov v Heřmanově Městci je u nás jeden z větších a je také jedním z nejstarších a nejzachovalejších.

Radnice - Písek.