Římskokatolický kostel Narození sv. Jana Křtitele se nachází na náměstí v centru obce. Původní gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele byl ve Valči vystavěn již v polovině 13. století. Počátkem 16. století byla stavba vyzdobena freskami a po rozsáhlé přestavbě na počátku 17. století byl kostel znovu vysvěcen dne 10. října 1610. V letech 1694-1696 byla stavba na objednávku hraběte Jana Kryštofa Kagera ze Štampachu barokně přestavěna italským stavitelem Franceskem Barellim. Jde o jednolodní stavbu s pravoúhlým presbytářem se zkosenými nárožími. Před západním průčelím se tyčí hranolová věž z roku 1708 s dřevěnou nástavbou zvonice a ochozem. K jižní straně lodi je připojena sakristie se dvěma oratořemi v patře. K severní straně kostela byla v 18. století přistavěna dnes již nefunkční márnice a kaple sv. Štěpána, otevřená do lodi. Vnější stěny kostela jsou členěny štukovanými pilastry. Loď kostela je sklenuta valenou klenbou.  Na stěnách lodi jsou umístěny malby ze 17. století. Vnitřní zařízení kostela tvoří portálový hlavní oltář z druhé poloviny 18. století, který je opatřen obrazem Kristova křtu a sochami apoštolů sv. Petra a Pavla po stranách. V kapli sv. Štěpána je umístěn raně barokní oltář sv. Štěpána z roku 1680. Proti oltáři se nachází dřevěný pozdně renesanční epitaf Štampachů ze Štampachu z roku 1618. Kolem kostela se rozkládal dnes již zrušený hřbitov. Před vstupem na pozemek bývalého hřbitova stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Jana Křtitele a světce se dvěma anděly. Od roku 1993 probíhá celková obnova kostela. Kostel je přístupný v době bohoslužeb v sobotu od 15 hod.

Kostel sv. Petra a Pavla stojící na vyvýšeném místě v Řeporyjích je v jádru románská stavba z 12. století. Původní dispozice byla čtvercová se čtyřmi apsidami. Později byla přistavěna hranolová věž. Roku 1772 přestavěn architektem A. Schmiedem v obdélný kostel s novým kněžištěm. Počátkem 20. století provedl František Mach rekonstrukci původní stavby. Zajímavostí je, že zde v letech 1909 – 12 působil spisovatel Jindřich Šimon Bar. Kostel stojící na nevysokém návrší na bývalé řeporyjské návsi, měl ojediněleou dispozici: byla to románská centrální stavba z poloviny 12. století se čtvercovou lodí a čtyřmi apsidami na bocích, k níž byla přistavěna později hranolová věž. Tuto vzácnou románskou stavbu však v roce 1772 poničila barokní přestavba, při které byla původní čtvercová loď nahrazena obdélnou s novým kněžištěm. Z románské stavby se zachovala jenom věž se sdruženými okny, západní apsida a zbytky zdiva v nárožích lodi. Na základě průzkumu z let 1900-01 byla provedena rekonstrukce původní stavby. Dnešní kostel je jednolodní, s hlavním oltářem z druhé poloviny 18. století. V letech 1909-12 spravoval zdejší kostel spisovatel Jindřich Šimon Baar, působící jako farář v sousedním Ořechu.

Barokní most se nachází jižně od náměstí a spojuje Školní ulici s Nádražní. Postaven byl zřejmě v letech 1723-1725 (jinde je uváděno 1700-1710) podle vzoru pražského Karlova mostu, kněžnou Metternichovou. Je dlouhý 45 m, má 8 oblouků a nachází se na něm 6 barokních soch. Za druhé světové války dost utrpěl, a to když přes něj na vzory malé šířce přejížděla těžká vojenská vozidla. V současné době je most v dobrém udržovaném stavu.

Muzeum ve Skutči počalo svou historii na sklonku 19. století. Prvotní snaha směřovala k uchování zdejší historie, umění a památek. První kroky jsou spojeny s osobou historika B.V. Konečného. Jeho předčasná smrt znamenal odsunutí vzniku muzea až do roku 1910. Tehdy ho založil Václav Jetmar, ředitel skutečské měšťanské školy. Výstavní prostory našlo muzeum postupně v budově bývalé školy na náměstí, v místnostech domu bratří Zvěřinových, v domě čp. 364 v Rybičkově ulici –kde tvořil a zemřel hudební skladatel Vítězslav Novák a konečně roku 1956 byla muzeu předána budova bývalého špitálu. Po řadu let byla pateří skutečského muzea expozice dělnického hnutí, obuvnictví a kamenictví, později vlastivědná expozice. V době nedávno minulé byla vlastivědná expozice nahrazena expozicí obuvnictví. Dále byla zrekonstruovaná muzejní zahrada do podoby lomu a zpřístupněny sklepní prostory muzea, kde se rovněž nachází expozice kamenictví.  Příležitostně se v muzeu konají krátkodobé výstavy, koncerty, přednášky. Nová expozice přibližuje  tradiční řemesla Skutečska – kamenictví a obuvnictví. Obuvnictví – ukázka starých cechovních řádů, vývoj obuvnictví za éry první republiky, kdy byla Skuteč obuvnickou velmocí, i fenomén Botany. K vidění je pestrá skladba obuvi, ale i řada obuvnických strojů a zařízení. Unikátem je např. obří ručně šitá polobotka, která je zapsaná v České knize rekordů a kuriozit nebo kopírka na kopyta. Kamenictví – venkovní expozice těžby kamene a jeho zpracování. Na jednotlivých zastavení bude provedeni lomem v období od konce devatenáctého století do poloviny století dvacátého. Řada exponátů je funkční a schopna plnohodnotných ukázek práce. Vnitřní kamenická expozice podrobněji popisuje vývoj kamenoprůmyslu včetně prezentace geologických zajímavostí Skutečska.Obě expozice doplňují nejen fotografické prezentace a filmové záběry z oblasti kamenictví a obuvnictví, ale i zajímavé hry na dotykovém počítači. Těšit se můžete např. na pexeso či postřehové otázky na paměť. Pod městské muzeum Skuteč patří také dva památníky: Památník Vítězslava Nováka Památník V. J. Tomáška