Okresní město Břeclav leží v Jihomoravském kraji, nedaleko rakouských hranic. Městem, které má přibližně 26 tis. obyvatel, protéká řeka Dyje. Leckoho překvapí, že Břeclav je městem relativně mladým. Statut města obdrželo od císaře Františka Josefa I. až roku 1872, poté co se stalo první železniční křižovatkou Rakousko-uherské monarchie. Břeclav je důležitým železničním uzlem i dnes. Je také velmi vyhledávaným turistickým cílem, sousedí totiž přímo s perlou jižní části Moravy, s Lednicko-valtickým areálem, který je zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.Počátky obce jsou spojeny s hradem Břeclav založeným v půlce 11. století knížetem Břetislavem I. Pohraniční hrad, pojmenovaný po něm – odtud jméno Břeclav, se stal jedním ze správních center Moravy. Byl původně dřevený, na kamenný byl přestavěn v průběhu 13.století za válek proti Uhrám. Husitské války a pozdější boj mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, znamenaly pro okolí Břeclavi velkou ránu. Zanikly desítky vsí a silně bylo poničeno i břeclavské městecko, z něhož se většina přeživšího obyvatelstva přestěhovala do blízkosti hradu a založila zde Novou Břeclav, zatímco z původní Břeclavi se stala Stará Břeclav. V 1. polovině 16. století získal hrad i s Novou a Starou Břeclav mocný moravský rod Žerotínů, kteří hrad přestavěli na renesanční zámek. Poté co byl jeden ze členů rodu, Ladislav Velen ze Žerotína, jedním z předáků prohraného stavovského povstání proti Habsburkům roku 1618, bylo Žerotínům břeclavské panství zkonfiskováno. Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové vlastnící již sousední Valtice a Lednici. Kraj musel zahojit těžké ztráty ze stavovského povstání, třicetileté války i předešlých střetech s Osmanskou říší, během nichž byla Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. Během stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, během kterých Lednicko.valtický areál, byl břeclavský zámek přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu. Kraj byl také vystaven silné rekatolizaci, během níž zejména v Břeclavi a jejím okolí byli násilně ke katolické víře vráceni příslušníci jednoty bratrské, kteří vyznávali stejnou víru jako jejich původní páni Žerotínové, z kraje museli odejít i novokřtěnci, kteří zde žili téměř sto let. Břeclav se těžkých let vzpamatovávala pomalu. Obrat přineslo až 19. století a zavedení železnice. Z Brna po Severní dráze císaře Ferdinanda přijel první vlak 6.června 1839. Tím byla umožněna industrializace a vzrostl význam Břeclavi, která byla roku 1872 konečně prohlášena městem.Jak už bylo napsáno, Břeclav je vstupní branou do Lednicko-valtického areálu. Návštěvníci přijíždějící na jeho návštěvu rádi volí Břeclav jako základnu pro svůj pobyt. Město nabízí dostatečný počet ubytovacích možností, bohatý kulturní život a i v něm je k vidění řada zajímavých věcí. Zámek který stál na počátku historie Břeclavi sice není veřejnosti přístupný, ale za vidění stojí farní kostel Navštívení Panny Marie a moderní kostel sv. Václava. Ve městě po sobě zanechala stopy i někdejší židovská komuna: hřbitov a synagogu z roku 1868, která je nyní využívána ke kulturně-společenským účelům. Nejvyhledávanější je Břeclav v září, kdy sem rádi zavítají zejména milovníci dobrého vína a burčáku. S vínem je spojena řada tradičních koštovacích akcí a svatováclavské hody, které jsou přehlídkou místního folkloru.

Infocetrum je jako příspěvková organizace Města Prachatice součástí Kulturních a informačních služeb, které následně provozují 2 galerie, divadlo, kulturní sál Národní dům a vyhlídkovou věž kostela sv.Jakuba v centru města. Infocentrum je zařazeno do oficiální certifikace infocenter CzechTourismu a je držitelem certifikace ATIC ČR. Infocentrum poskytuje informace také o celé Šumavě a jižních Čechách, dále i o příhraničí Bavorska. Otevírací doba:  říjen - květen PO - PÁ 8.00 - 17.00  červen - září PO - PÁ 8.00 - 17.00 a SO, NE 10.00 -12.00 a 13.00 - 16.00  

Kostel byl postaven pravděpodobně již před vznikem města ve 13 století. První písemná zmínka pochází z roku 1350. Svůj gotický ráz si uchoval až do barokizace v 17. století. Poslední velká úprava kostela – regotizace proběhla v letech 1857-1880 pod vedením Františka Schmoranze st. Novou podobu dostala zejména dvojice věží a průčelí stavby. Kostel je trojlodní s dlouhým presbytářem a přístavky. Presbytář byl vložen do hradištního valu pozdější městské hradby. Vnitřní vybavení pochází z 15. – 20. století. Nad hlavním oltářem visí obraz sv. Salvátora z druhé poloviny 16. století, pozdně gotická archa v jižní lodi, křídlový oltář Panny Marie v severní lodi a malované oltářní křídlo se sv. Jáchymem a Madonou s dítětem z roku 1527. Krov nad částí kostela kde se nachází presbytář je středoevropským unikátem, pochází z doby okolo roku 1338.

Loretánská klenotnice se nachází v prvním patře průčelního křídla budovy. Je zde umístěn stv. Loretánský poklad. Tvoří ho sbírka liturgického nádobí a paramentů z období 16. – 18. století, pozdně gotický kalich s emailovými postavami českých patronů, manýristický obraz Panny Marie s Ježíškem od D. Fröschla, přibližně z roku 1600, vzácné monstrance, krucifixy, domácí oltářiky, mitry, šperkovnice a celá řada dalších hodnotných předmětů.